Informace

Zahlceni informacemi o aktuální situaci si jen málo kdo včera vzpomněl na 21. výročí začátku “humanitární bombardování” Srbska.
23. března 1999 vydal tehdejší generální tajemník NATO Javier Solana příkaz k bombardování Srbska, které začalo 24. března. Tato akce se stala nechvalně známou jako tzv. “humanitární bombardování”, jak byla nazvána jeho tehdejšími podporovateli.

   Motivem bombardování Svazové republiky Jugoslávie byla snaha Západu přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševićem k ukončení zásahů na území Kosova, k nimž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou na jedné straně a tzv. albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK), ve skutečnosti teroristickou organizací financovanou z kriminální činnosti na straně druhé. Tuto válku schválila Rada bezpečnosti OSN, která situaci označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v tamní oblasti, ale v důsledku veta ze strany Ruské federace a Číny nebyla schválena další rezoluce, která by dala zmocnění užít všech nezbytných prostředků. Šlo tedy o válku nelegální. Bombardování trvalo 3 měsíce a na mnoha územích způsobilo zvýšenou radioaktivitu a obrovské materiální škody. Po bombardování si USA “za odměnu” mohly postavit na území bývalé Jugoslávie největší vojenskou základnu v Evropě.

   Nelze si také nevšimnout velice zarážejícího postoje mnohých vrcholných světových politiků k válce v Kosovu. Zatímco byli tito lidé (Clinton) nadšenými zastánci úderu v Kosovu a často bombardéry do útoku přímo hnali, o několik let později ti samí kritizovali George Bushe mladšího, za válku v Iráku. Útok proti teroristickému iráckému režimu jim vadil, zatímco bombardování civilních cílů suverénního evropského státu nikoli. Největším vtipem potom je kritika Bushe staršího za útok na Irák přes odmítavé stanovisko OSN ze strany lidí, kteří několik let předtím udělali (či podporovali) to samé v Jugoslávii.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...