Volíme svůj osud…

Jestliže máme konflikt na Ukrajině hodnotit co možná nejobjektivněji, skutečně si nemůžeme vystačit s viděním českých mainstreamových médií, kdy „Rusko z čista jasna napadlo Ukrajinu, protože je to agresor“. Musili bychom začít především popisem vývoje po roce 1990, kdy zavládl unipolární světový řád se Spojenými státy americkými (USA) v čele. Ty se snažily svou pozici upevňovat – a současně podnikaly veškeré kroky, aby po rozpadu Sovětského svazu oslabily Rusko co nejvíce (podporovaly B. Jelcina – a třebaže Varšavská smlouva zanikla 1. července 1991, NATO se postupně rozšiřovalo dále na východ). Touto politikou se Rusko pochopitelně ohroženo cítit být muselo.

Kromě toho USA usilovaly o to, aby se v ruském sousedství profilovaly režime nakloněné expanzivní politice Spojených států. Jako příklad může sloužit Michail Saakašvili, který nejprve neuspěl v Gruzii, aby se později angažoval v dění na Ukrajině (po emigraci v USA se v roce 2015 stal gubernátorem Oděské oblasti). Saakašvili je mimo jiné také podezřelý z podílu na úmrtí expremiéra Z. Žvaniji. V roce 2018 byl odsouzen gruzínským soudem za překročení pravomocí. Právě tento člověk byl pravou rukou P. Porošenka na Ukrajině.

Postupně si tedy můžeme skládat obrázek dění, kdy USA soustavně destabilizují oblasti blízké Rusku (Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Bělorusko), aby Rusko co nejvíce oslabily. Do toho připočtěme ničím omluvitelnou americkou agresi v Iráku, v Libyi a v Sýrii. Mlčet bychom neměli ani o válce v Jemenu. Toto vše by stálo za dalekosáhlý rozbor, na nějž si tento text neklade nárok. Tato stať pouze upozorňuje, na co bychom měli brát zřetel, jestliže hodláme nepropagandisticky a vědecky uchopit složitost konfliktu, který se rozhodně nezrodil přes noc.

Majdan na Ukrajině by měl být přímo čítankovým příkladem řízeného převratu: Do demonstrantů i do Berkutu (speciální jednotky ukrajinské pořádkové policie ministerstva vnitra) stříleli najatí ostřelovači. Cílem toho mělo být uvedení ukrajinské veřejnosti do varu.

Střelba do davu, jak na Berkut, tak na civilisty, je spolehlivým spouštěčem převratu. Navíc nelze zapomínat na aktéry v pozadí, tedy Bidena a Nulandovou.

Spojené státy americké procházejí krizí. Žádná z jejich válek pro ně neskončila vítězstvím (Irák, Sýrie, Afghánistán, atd.). Ztrácejí svůj vliv v Africe, Asii i v latinskoamerických zemích.

Pokud tedy hledáme frustrovanou velmoc, jež je v ekonomických a sociálních problémech – a jako východisko spatřuje rozsáhlou válku, měli bychom být schopni vidět i jiný stát než Rusko.

Detroit, chlouba amerického automobilového průmyslu, zbankrotoval v roce 2013.

Není pomalu dne, aby někde na území USA nedošlo k ozbrojenému útoku s mrtvými. Deprivace chudých narůstá, a zdaleka již nelze mluvit toliko o rasovém rozdělení. Chudnou i „bílí“.

Spojené státy v lednu 2023 vyčerpaly stanovený limit pro zadlužení, který činí 31,4 bilionu dolarů [cca 694,2 bil. Kč]. Zemi tak hrozí fiskální krize.

Nevystačíme-li si s pohádkou o dobrotivé demokratické velmoci, která ve světě prosazuje toliko dobro, a nic než dobro, k čemuž jí nejspíš dopomáhá samotný bůh, pak nám nezbývá, než se zamýšlet nad rolí USA v dění na Ukrajině po roce 2014. Jako nezávislí badatelé nemůžeme přehlížet dvě minské dohody – a jejich záměrný bojkot ze strany Západu, hlavně USA. Nemůžeme nevidět osm let občanské války na Ukrajině, kdy obyvatelstvo východní části neskutečně trpělo. Civilní oběti narůstaly, ale Západ neučinil nic, aby Minské mírové dohody prosadil. Nepočítalo se s mírem – počítalo se s válkou. Tu nakonec začalo Rusko, ale v žádném případě se tak nestalo z nějakého rozmaru či z chuti obsadit co nejvíce území.

Výše zmíněná hrubá analýza je potom podstatná při rozboru, kam se může konflikt na Ukrajině ubírat. Přijmeme-li pohádku o zlém Rusku, které napadlo Ukrajinu naprosto bezdůvodně, musíme trvat na axiomu, že Rusko musí prohrát, a na světě zavládne mír a klid. V opačném případě je však zaměřit svou pozornost na USA. Dokud budou Spojené státy americké chtít Rusko zničit, bude konflikt na Ukrajině – a brzy třeba v celé Střední Evropě – eskalovat v cosi obludného a zničujícího pro všechny.

Mainstreamová média a vládní politici nám vymezili prostor pouze pro axiomy, které pracují s tvrzeními, která ale nepopisují realitu. Zatoužíme-li se od těchto axiomů oprostit, jsme napadáni jako „zrádci“, „ruští trollové“ a „dezoláti“. Novodobý výklad „bible“ holt smí být pouze jediný – ten indoktrinovaný.

Z mylných předpokladů se většinou ke správným závěrům nedostaneme.

Milí spoluobčané,
abyste si utvořili kompetentní názor na jakýkoli konflikt na světě, je v prvé řadě třeba, abyste co nejpodrobněji znali dějiny – a události v širším časovém a prostorovém kontextu. Pokud tato fakta neznáte, nemůžete se kompetentně rozhodovat, co podpořit, a proti čemu se vymezit. Bohužel, školy a média dělají vše proto, aby vaše znalosti byly co nemenší a nejpovrchnější – a vy jste mohli přijmout jakékoli jednoduché heslo.

Varujme se jednoduchých hesel. Právě pomocí nich se totiž vždy verbovalo do války. Okamžitě si v této souvislosti vzpomenu na postavu Reamrquova tělocvikáře Kantorka, který přiměl celou svou třídu, aby narukovala do armády. Kantorků je dnes bohužel všude kolem na můj vkus až příliš mnoho. Nenechejme se jimi nahnat do zkázy. Prosazujme své právo nahlížet na události kolem nás na základě svých vědomostí – a co hlavně, tyto vědomosti čerpejme. Nevěřme těm, kdo se nám je snaží předložit upravené podle jejich gusta. Znalost je naší jedinou obranou proti manipulaci.

Podlehneme-li manipulaci, nejsme způsobilí svobodně volit a rozhodovat. Proto vás všechny prosím – doplňujte si vědomosti o světovém dění. Nečiňte ukvapené závěry dříve, než budete znát. A myslete na to, že vaše volba ovlivní nejen život váš, ale i druhých lidí, vašich nejbližších, vašich přátel. Nevolíme ani miss ani fešáka roku. Volíme svůj osud.

Marek Řezanka


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

---

Pro cenzory, udavače a další, kteří se snaží jakýmikoli prostředky zabránit šíření názorů, které se jim nelíbí a i pro naši ochranu před nezákonnou perzekucí za publikaci názoru, uvádíme že:

V době publikace tohoto textu/audia/videa TVRZENÍ NENÍ MOŽNÉ NEZÁVISLE OVĚŘIT.
Právo „svobodně vyhledávat informace” je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.