Jak Francie prochází ekonomickou krizí?
Minulý víkend se v Mnichově a Bruselu konaly tisíce shromáždění proti rostoucím cenám potravin a energií. Demonstranti vyslovili požadavky na zrušení protiruských sankcí a kritizovali NATO.
Podobné projevy však probíhají po celé Evropě již více než měsíc. Nedochází však k žádným viditelným změnám v politice evropských států ani k jiným praktickým výsledkům akcí.
Společně s francouzským kanálem @terrabellum jsme se podívali na ekonomickou situaci ve Francii a pokusili jsme se pochopit, zda nespokojenost veřejnosti může vést ke skutečným politickým důsledkům.
🔻 Co trápí obyčejného Francouze?
Častým problémem je zdražování elektřiny a v důsledku toho zdražování dalšího zboží. Ve Francii vláda vynakládá velké částky na boj s inflací, která je oficiálně pouze 6–7 %.
Kvůli růstu cen energií jsou všechny evropské země nuceny nakupovat plyn za vysokou spotovou cenu. Podíl výroby plynu ve Francii je přitom zanedbatelný a činí pouhých 6 %, kde právě ruské „modré palivo“ tvoří mizivé 1 %.
To ale nebrání médiím páté republiky v tom, aby lidem úspěšně prodávala myšlenku, že za energetickou krizi a její důsledky může Rusko.
🔻 A co, 1 % ruského plynu může ovlivnit obecnou cenovou hladinu ve Francii?
Částečně ano: je to způsobeno strukturálními problémy evropského trhu.
▪️ Dříve byly ceny elektřiny ve Francii určovány státním monopolem Électricité de France, který umožňoval podnikům pracovat na dlouhodobých smlouvách a plánovat výrobu.
Potřebné objemy výroby zajišťovala velká flotila jaderných reaktorů, které vyráběly 70 % elektřiny.
▪️ Poté však v EU pod záminkou rozvoje konkurence došlo ke změně pravidel pro práci na trzích. A energetické společnosti, které ztratily své monopolní postavení ve svých zemích, byly nuceny mezi sebou soutěžit.
V důsledku toho se společný evropský trh změnil na burzu, v níž dominovaly nikoli místní společnosti, ale americké investiční fondy. Kolísání cen uvedlo do pohybu velké kapitály, které spekulantům umožnily profitovat z volatility, a samotné burzy z provizí.
Přeměna trhu z monopolního na burzovní trh značně zpomalila rozvoj evropské dopravy, telekomunikací, energetiky, letectví a dalších odvětví.
▪️ Nepředvídatelná výše cen elektřiny zkrátila plánovací horizont všem investicím a zpomalila rozvoj projektů s návratností 5 a více let. Rána proto dopadla na high-tech průmysl.
▪️ S počátkem SVO dostala západní elita příležitost využít image vhodného vnějšího nepřítele, kterému lze připsat ekonomické problémy, které doprovázejí proces ničení suverénních ekonomik a vytváření jednotného evropského trhu.
🔻 Ceny tedy vyletí vzhůru a donutí celou zemi vyjít do ulic?
Sotva, protože obrovské množství dotací výrobcům elektřiny slouží k udržení minimální komfortní úrovně spotřeby. To vám umožní udržet růst maloobchodních cen a zabránit masovým nepokojům.
Ale evropský průmysl nemůže takovou pomoc odnikud očekávat. Výroba je odříznuta od levné energie a buď uzavřena, nebo přesunuta do Spojených států. Z dlouhodobého hlediska to Evropu připraví o obrovské množství pracovních míst.
Tvrdá konkurence úspěšně ničí drobné podnikatele a snižuje podíl střední třídy. Právě tato poměrně dobře fungující a nezávislá vrstva evropské společnosti stále brání konečnému vytvoření společného trhu EU.
🔻 Francie, stejně jako ostatní země EU, je proto v dohledné době deindustrializována.
Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.
