O ekonomice a kolapsech - rozhovor Antonína Baudyše s Romanem Miklušem
Rozhovor s Romanem Miklušem, uchopujeme nesnadné dění v jiném kontextu, než jaký přináší hlavní proud. Mimochodem ve Francii je v současnosti knižním bestsellerem titul Piera San Georgio "Jak přežít ekonomický kolaps." Publikováno 1. května 2024.
Roman vystoupí se svým Human Design komentářem na rok 2027 na Setkání proměny 18. května 2024 v Praze. Akce je vyprodaná.
Mnoho lidí má ve zvyku říkat, že jsem diabetik nebo jsem hypertenzní atd.
Když řeknete „já jsem“, pak vlastníte nemoc, uděláte nemoc součástí sebe sama, stane se vaší identitou.
CO BYSTE MĚLI ŘÍCT?
Procházím příznaky cukrovky nebo hypertenze.
Když říkáte, že procházíte stavem, znamená to jednoduše, že jste na cestě, která nakonec skončí.
Přidáním slova podmínka říkáte, že dojde ke zlepšení.
PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?
Slova mají sílu.
Slova nesou vibrace.
Tyto vibrace jsou přímo spojeny s vaším podvědomím.
Stáváte se tím, co říkáte.
K manifestaci dochází na základě toho, čím krmíte své podvědomí.
Dalším klasickým příkladem je zvyk většiny lidí říkat:
„Trpím…“
Toto je extrémně škodlivé prohlášení.
Spojujete utrpení se svou nemocí. Neustále si tím přivoláváte utrpení.
Když pozitivními myšlenkami, pozitivními slovy a pozitivními činy živíme své podvědomí, projevuje se to v pozitivních situacích.
"Uzdravuji se, už jsem uzdraven, pracuji na svém zdraví," byly by vhodnější výrazy.
Je nutné být pozorný k tomu, co vytváříme prostřednictvím našich myšlenek a pocitů a způsobu, jakým je projevujeme, abychom vytvořili naši nejlepší realitu.
Požehnání
Milan Calábek původně pracoval jako dramaturg, režisér, překladatel divadelních her v Národním divadle v Praze, Divadle Petra Bezruče v Ostravě a naposledy ve Vinohradském divadle v Praze. Když před 36 lety „přežil svoji smrt“, stal se abstinentem, vegetariánem, odešel z divadla, začal spolupracovat s prof. Kahudou v Psychoenergetické laboratoři a stal se víceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu. Zabýval se nejen léčitelstvím, ale i etnografií, cestoval, studoval buddhismus a meditoval v tibetských klášterech v Nepálu.
Po roku 1990 založil esoterické centrum MANDALA, v kterém pracovali čeští a slovenští léčitelé. Kromě léčebny jeho součástí bylo hudební nakladatelství, knihkupectví specializované na duchovní literaturu, stejně specializovaná cestovní kancelář a čajovna pro hosty.
V roce 1997 jako součást centra MANDALA založil INSTITUT ALTERNATIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, kde přednášejí nejlepší čeští a zahraniční odborníci různé duchovní a esoterické obory.
Sám se na její půdě věnuje především tématům archetypální psychologie, léčbě změnou modelu skutečnosti, individuální fytoterapii, hypnóze, aurické typologii, meditaci, buddhismu a dalším oborům.
Malá Duše K - o aktuální studii s Milanem Calábkem 4.11.2021
Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.
Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem: - Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda
mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...
Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:
Malá Vizita & Duše K tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15 3 2020 (celý záznam)
My jsme vlastně v rukou neomalenců. Nám někdo řekne "Ty jsi ale debil" a my se zhroutíme. Nechápeme že jemu je to jedno, on je v pohodě, jemu je to jedno. Nám je blbě. My podlehneme té větě. My sebe sama ničíme, vyčítáme si to, zkoumáme to. Proč to řekl, co tím myslel? Nemůžeme mu to zapomenout. Protože reagujeme osobně.
A proto 2. dohoda Dona Miguela Ruize nabízí řešení: Naučme se nebrat věci osobně. Nebrat věci osobně. Na to ego samozřejmě hned reaguje a říká "Počkejte to není možné přece. Člověk musí prožívat osobně protože máme city, máme emoce, pociťujeme věci." Ale ta věta neříká "nepociťujme emoce". Ta věta jenom říká "Neberme to osobně." Prostě pochopme, že když nám někdo řekne "Ty jsi ale debil", že nás se to netýká. To je těžké pro nás pochopit. Že se to týká jeho. To je jeho věta, on to říká, on nám něco říká o svém světě, o svém způsobu uvažování. Pro nás je těžké to pochopit, protože jsme navyklí to prožívat směrem k sobě, dovnitř, osobně. Ale když se odnaučíme té osobní reakci, tak to znamená, že přestaneme reagovat jako automat, přestaneme reagovat hned, jak si přeje dokonce ten kdo nám to říká. Najednou zvolíme svobodně svojí reakci. No a on nám třeba řekne "Ty si ale debil" a co? No tak se můžeme zasmát. Nebo taky nemusíme reagovat vůbec.
Protože my nemáme nějakou povinnost reagovat. My si ho můžeme jenom prohlédnout. ... A nám se někdy může stát, že když si toho člověka prohlédneme opravdu dobře, že najednou uvidíme ta jeho dávná zranění. A my pochopíme jeho zranění a pochopíme tu jeho touhu nás taky poranit. Najednou porozumíme té jeho malicherné aktivitě. A když jsme pokročilí, tak mu to dokonce můžeme v takové chvíli rovnou i odpustit. Hned. A máme to z krku. No jo ale tak to taky nejsme takhle vychovaní, odpouštět takhle. "Nějakýmu debilovi, co? To se ego okamžitě brání. Odpouštět hovadu nějakýmu? Nikdy! To slabost vole. Vodpustim. A co bych mu vodpouštěl, von to nezaslouží vůbec, pitomec, vole, grázl jeden." A nám uniká, že my se ničíme. Nám uniká, že my se rozčilujeme, že nás to trápí, nás to zanáší. Protože nedokážeme odpustit, přitom každý z nás několikrát denně si odpouští na záchodě. Ano. To všichni známe. Tam si jdeme odpustit. Samozřejmě, protože jinak by nám praskl měchýř. To nepovažujeme za nic zvláštního. Ale mentální měchýř přeplňujeme klidně dál. Ten emocionální měchýř přeplňujeme těmi dávnými zážitky. "Tehdy neměl Tvůj táta říct mýmu tátovi ...". My to s sebou vlečeme deset dvacet let. My máme ohromný emocionální měchýř plný zranění. Přeplněný. A ten se snažíme dotáhnout co nejvejš ještě. To je ohromně vyčerpávající.
My nejsme průchozí, nemůžeme se radovat, protože nedokážeme odpouštět.
Experimenty prokázaly, že jsou stromy důmyslně a komplikovaně propojené, sdílejí živiny, informace, přeposílají si varovné signály a předávají zkušenosti. Nejde tedy jen o náhodný shluk solitérů, ale skutečnou rodinu. Mladší stromy vyrůstají pod dohledem těch starších, které na ně mají zásadní vliv... Jeden německý lesník si všiml, že stromy v jeho revíru spolu vzájemně komunikují a s láskou pečují o výhonky svých potomků nebo o staré a nemocné sousední kmeny. Díky tomu napsal knižní bestseller Tajný život stromů. Zatímco milovníci přírody nešetří chválou a nadšením, většina ostatních lesních profesionálů to odmítá a klepe si na čelo. Ale zdá se, že výzkum, který probíhá na univerzitě Britské Kolumbie, potvrzuje slova lesníka a spisovatele Petera Wohllebena.
Dokumentární film přibližuje detektivní práci zkušených vědců, kteří se snaží porozumět interakcím mezi stromy a odhadnout, jaké by toto odhalení mohlo mít důsledky.
(TV Prima) zdroj: ČSFD.cz
Kapalná voda je tekutina, bez které by nám známý život nemohl existovat. Řada jejích pro život nezbytných vlastností, souvisí s jejími anomálními vlastnostmi.Ty jsou z velké části dány prostorovým uspořádáním vody.
Jsou známy metody a zařízení, které pracují s energetizací vody. Pojmy jako pí-voda, diamantová voda, levitovaná voda, granderova voda, živá a mrtvá voda, atd. jsou známé už dlouhou dobu a biologické působení energeticky upravených druhů vod vyzkoušelo velké množství uživatelů.
Zajímavý ruský dokument o vodě: (s českými titulky)
V pohledu biologického působení vody na živé organismy je podstatná schopnost měnit strukturu na základě energetického impulsu. Voda je energetizována silovými poly elektromagnetického pole, se kterým vstupuje do vzájemného působení.
Známé je ovlivňování vody působením včel. Tělo včely obsahuje až milion krystalků magnetitu, vytváří magnetické pole a přenáší elektrostatický náboj. Každé včelstvo jako superorganismus vykazuje hladinu el. náboje a víření vzduchu způsobené křídly včel rozptyluje el. nabité částice do okolí. Se vzdáleností od úlu se úroveň statického náboje snižuje.
„Včelí voda“ se získá tím, že se nádoba s vodou umístí do úlu, kde na ni působí energie biopole včelstva. Voda tímto působením změní charakter svých mezimolekulárních vazeb a v přímé souvislosti své bioúčinky. Pozorovány byly mimo jiné snížení glykémie u diabetu, zvýšení svěžesti, zlepšení kožních defektů, odstranění zažívacích potíží, ústup bolestí kloubů a páteře,…
Masaru Emoto vyfotografoval během let svého výzkumu tisíce krystalů vody, ovšem jen několik z nich bylo tak krásných a sugestivních jako ty, které vznikly pod vlivem slov „láska a vděčnost“.¨Prokazuje tím tajemný mechanismus, kterým slova ovlivňují svět kolem nás. Doktor Emoto prokázal, že voda je významným nosičem informací. Tento japonský doktor alternativní medicíny prozradil světu o tajemstvích vody víc než kdokoliv jiný. Svými poznatky a nadšením naučil Masaru Emoto miliony lidí po celém světě milovat čistou vodu. Stal se legendou v oboru biologie a alternativního léčení.
Masaru Emoto
narodil se v Jokohamě v červenci roku 1943 († 17. 10. 2014). Promoval na katedře humanitních a přírodních věd se zaměřením na mezinárodní vztahy na jokohamské univerzitě. V roce 1986 založil v Tokiu IHM Corporation. V roce 1992 získal titul doktora alternativní medicíny na Open International University. V USA se seznámil se systémem mikroshluků vody a magnetickou rezonancí - tím začala jeho cesta k počátku objevování tajemství vody. Už jako uznávaný vědec a filozof podnikl rozsáhlý výzkum vody po celé planetě. Mimo jiné zjistil, že svoji skutečnou podobu nám voda ukazuje formou zmrzlého krystalu. Napsal mnoho úspěšných knih v japonštině, klíčovou se po celém světě stala kniha The Message from Water (svazek I, II a III). Je autorem knih The Hidden Messages in Water, The Healing Power of Water a The True Power of Water.
