Petr Robejšek: Stát a společnost není fabrika

“Všechny ty argumenty, které dnes slyšíme o broucích a o planetě, která nás neunese, jsou převáděné ze západu. A já se ptám těch novinářů, kde je váš kritický rozum? Připadáte si ještě jako žurnalisté? Jako samostatně myslící osoby? Nebo jenom potřebujete splatit barák, máte hypotéku, a tak děláte, co se vám řekne?” ptá se v druhém díle našeho rozhovoru pan Robejšek.

Jak se to stalo, že naši světovou společnost skrytě ovládá hrstka super-bohatých?
Proč si super-bohatí myslí, že jsou neomylní?

“Bohatí nemají pravdu jenom proto, že jsou bohatí. Oni jsou stejně nedokonalé bytosti jako všichni ostatní, kteří na této planetě jsou. Jenom jim připadlo obrovské množství peněz.”

Jak nebezpečná je pro současnou společnost digitalizace a umělá inteligence?
Proč se v posledních dekádách výrazně zastavil vědecký pokrok?
Proč vynálezy, s kterými přišel například Nikola Tesla, před námi světová elita ukrývá?

“Vynálezy patří bohatým. A vynálezy používají bohatí jen tehdy, když jim vynáší. Většina lidí zná ty úvahy o tom, co všechno vymyslel Nikola Tesla a co se ale nesmí používat, protože to nevynáší. Totéž se týká medikamentů a zdravotnictví,” říká pan Robejšek.

Na závěr dodává: “Musíme se zbavit lenosti a pohodlnosti a nesmíme si dovolit výmluvy typu - co já zmůžu. Vždyť já jsem jen jeden. To je výmluva líných a zbabělých. Každý, kdo má mozek a vnímá, že situace není dobrá, může něco udělat.”

Podívejte se na druhý díl rozhovoru s panem Robejškem a dozvíte se více.




Strojový přepis celého rozhovodu a zároveň názorný příklad jak AI (tedy jeden z dalších nástrojů našeho zotročování) může sloužit právě v boji proti systému. Tyto nástroje je třeba využívat a zároveň nedopustit, aby ony využívaly nás. Omluvte případné chyby a nepřesnosti.

**Robejšek:**
Všechny ty argumenty, které dneska slyšíme o broucích a o planetě, která nás neunese, ty argumenty jsou, řekněme, s posunutím jednoho půl roku frekventované na Západě. A tady se to převádí. Já se ptám i těch novinářů, kde je váš kritický rozum, kde jsou vaše schopnosti rešeršovat. Nejspíš nemáte vůbec žádnou možnost se kriticky vyjádřit. Prostě ta dikce je předepsaná a vy jenom doplníte slova. Připadáte si ještě jako žurnalisté, jako samostatně myslící osoby, nebo jenom potřebujete splatit barák a máte hypotéku a děláte, co se vám řekne. To je neuvěřitelné. Ta miliontina obyvatel země, těch superbohatých, si zcela mylně a neoprávněně odvozuje od svého bohatství i neomylnost a božský status. Vynálezy patří bohatým. A vynálezy používají bohatí, jen když jim vynáší. Všichni nebo většina lidí zná ty úvahy o tom, kolik to všechno asi vymyslel Nikola Tesla a co se ale nesmí používat, protože to nevynáší. Totéž se týká i medicamentů, zdravotnictví a tak dále. Tu cestu koncentrace bohatství do několika málo rukou, které jejichž mozek se potom zblázní a oni si vymyslí, že musíme jíst brouky nebo že nás země kovo neudrží, protože mají tolik peněz, že si myslí, že opravdu je to všechno jejich zásluha a mají i tolik rozumu. Tahle ta koncentrace se musí zastavit, zbrzdit. Hlavně se musíme zbavit té své lenosti a pohodlnosti. A určitě si nesmíme dovolit, protože ta není oprávněná výmluvu typu co já zmůžu, teď já jsem jenom jeden. To je výmluva líných a zbabělých. Každý, kdo má mozek a vnímá, že situace není dobrá, může, je schopen intelektuálně i zvládnout to, co může on sám udělat. Popsat si to a dělat to.

**Moderátor:**
Dobrý den, vážení a milí diváci. V předchozím díle našeho rozhovoru s panem docentem Petrem Robejškem jsme si povídali o tom, jaká je charakteristika dnešní doby. Také jsme se zaměřili na to, jak funguje současný informační průmysl ve společnosti, jak nás ovlivňuje a jak my můžeme ovlivnit společnost sami. Závěrem tohoto rozhovoru předchozího dílu jsme se dotkli tématu hodnot ve společnosti. A na to já bych nyní rád opět navázal. Dobrý den, pane docente.

**Robejšek:**
Dobrý den, dobrý den, pane Vajle.

**Moderátor:**
Tak jo, já bych navázal na to, o čem jsme se bavili v předchozím díle našeho rozhovoru ohledně západních hodnot. Ještě jedna z takových hodnot, kterou se nám dnes snaží mainstream vnutit a která mi teda v poslední době přišla velmi absurdní je, když na mě začaly vyskakovat články, buď o tom, že je naše planeta přelidněná a už nás neuživí, anebo o tom, že musíme začít jíst hmyz, abychom se vůbec uživili. A já, když tak sleduju to, jakým směrem se společnost ubírá, já nemám pocit z toho, že by planeta nedokázala uživit všechny lidi. Já mám spíš pocit, že planeta nedokáže uživit to jedno procento těch, kteří už teď vlastní podle studií například 10 nejbohatších lidí světa vlastní tolik, co 3,7 miliardy nejchučích lidí na planetě. Já osobně nevidím problém tedy v tom, že by planeta nedokázala uživit. Ale spíše je tady určitá skupina těch, kteří chtějí stále víc. A tam vidím ten problém.

**Robejšek:**
To tak určitě je. A doufám, že si to diváci a posluchači uvědomují. Mě přijde neuvěřitelně směšné, jak jenom s určitým časovým posunem česká média přejímají tu agendu zvenku. Tam není nic originálního. Všechny ty argumenty, které dneska slyšíme, o broucích a o planetě, která nás neunese, ty argumenty jsou, řekněme, s posunutím jednoho půl roku frekventované na západě. A tady se to převádí. Já se ptám i těch novinářů, kde je váš kritický rozum? Kde jsou vaše schopnosti rešeršovat? Nejspíš nemáte vůbec žádnou možnost se kriticky vyjádřit. Prostě ta dikce je předepsaná a vy jenom doplníte slova. Připadáte si ještě jako žurnalisté, jako samostatně myslící osoby? Nebo jenom potřebujete splatit barák a máte hypotéku a děláte, co se vám řekne? To je neuvěřitelné.

Já nechci ani zkoumat to, co vlastně stojí za těmi tvrzeními. Jenom jednu větu k tomu, a to souvisí přesně s vaší otázkou. Ta miliontina obyvatel země, těch superbohatých, o tom, jak se jim to podařilo, si ještě budeme vyprávět. To vám k tomu hned něco řeknu. Si zcela mylně a neoprávněně odvozuje od svého bohatství i neomylnost a řekněme božský status. Někteří takový jako královský. Odpovědnost za planetu. Za ostatní. A přitom nechápou, to je trošku náročnější argumentace, ale byl bych rád, kdybyste si ji poslechli. Je to jenom v jedné větě.

Jestliže nedokonalé bytosti, jako bez zespolu všichni lidé jsou, včetně těch miliardářů, hovoří o tom, že člověk je nedokonalý a je třeba ho zdokonalit technickými prostředky. Je třeba ho nějakým způsobem nasměrovat k tomu, aby se tolik nerozmnožilo a všechny tyhle možné věci. Tak to vlastně není nic jiného, než výpověď nedokonalých bytostí. To znamená, oni nemají pravdu jenom proto, že jsou bohatí. Oni jsou stejně nedokonalé bytosti, jako všechny ostatní, které na této planetě jsou, jenom jim připadlo, a o tom, jak říkám, si budeme povídat, připadlo obrovské množství peněz a od toho si oni odvozují i možnost vlastně mluvit sami, protože nepřipustí argumenty proti. To je součást toho mainstreamového typu zpravodajství, že o tom, co bys pochybňoval o tyhle téze, se diskutovat nesmí a tím pádem jakoby neexistují, jenomže samozřejmě existují boháči.

Podstatou kapitalistického systému je, že existuje jenom tak dlouho, dokud roste. V tu chvíli, když kapitalismus přestane růst a to je ta fáze, ve které se nacházíme, teď to oslabování růstu jsou alarmující signály už léta, které vyprávějí o saturované společnosti a i o omezených možnostech dále růst. To je taková ekonomická téze, ale věřte mi, že to tak je. V tu chvíli, když kapitalismus přestane růst, teď nemyslím jednou na rok a krize a pak zase nahoru, nebo opravdu tendenčně dlouhodobě přestane růst, tak zanikne.

To je součást úvah o kreditu, o riziku a věcech, které by mnohé třeba ani nebavily, ale věřte mi, že to tak je. A o tohoto zániku se ti boháči bojí, protože by to byl jejich zánik. Zánik jejich exkluzivní pozice. Proto se také, to je ta nejdůležitější motivace, proč se vlastně staví na tu stranu, na které jsou. Zároveň patří ke kapitalismu i to, že tendenčně, když se do něj nezasahuje, regulativním způsobem, tak tendenčně vede k tomu, že se kapital, že se bohatství přesouvá ke špičce. Stejně jako tendence kapitalismu je koncentrace hospodářské moci. Kolik bylo automobilek před 20 lety, kolik je automobilek dneska. Všichni víme, o čem je řeč.

A zrovna tak koncentrace finanční moci. To zná blahobytu. To se odehrává třeba tím, že boháči si mohou zaplatit lobbysty, kteří pro ně pracují. Už jsme hovořili o těch zákonech, které napíšou lobbysty pro stát, který to má vlastně potom vykonávat. Lobbystech, kteří zařídí, že budou boháči od určitého množství miliard platit menší daně. Nebo, že od určitého množství investičních prostředků může dostávat ten, který investuje, mnohem větší úroky, než je dostává obyčejný střádal dole na trhu, který tuhle investici nemůže uskutečnit nebo se na ní nemůže podílet, protože nemá dostatečné množství peněz. To znamená, oni si pro sebe rezervují možnosti, jak to množství peněz, které už mají, z části vzděděné, z části pomocí lobistických zákroků a uplacených politiků, soustředěné v nich. Dyť víme, jak málo daní platí velmi dobře vydělávající firmy. A z části také tím, že mají technické možnosti svůj kapitál dále zvyšovat, tak se stále vzdalují od toho obyčejného spotřebitele. To znamená ta koncentrace moci ekonomické i koncentrace moci finanční je v podstatě nebo v povaze kapitalismu zakódovaná.

No a teď co s tím dělat? Já všem doporučuji, a myslím, že to už i vyšlo v češtině, a snad myslím, že ano, Thomas Piketty, P-I-K-E-T-T-Y, francouzský vědec, který se zabývá právě těmihle problémy, který velmi krásně rozepsal, jak tyhle věci vznikají. Já jsem to jenom nastínil jenom krátce, tam je to všecko velmi pěkně rozpracované. To jako ekonom by to měl vědět, ale pro lidi, kteří se ekonomií nezajímají, tak ta knížka je dobrý přístup. A zároveň řeší, a to je to, na co se ptáte, navrhuje, co dělat. A on říká, je třeba zavést daně z majetku. Daně z příjmu a daně z majetku jsou dvě různé věci, to taky nechci nějak dál rozvádět. Jemu jde o daně z majetku právě těch nejbohatších. A to není daň z majetku středostavovského podnikatele, který má obrt 10 milionů korun. To jsou úplně jiné rozměry, o kterých tady hovoříme. A to je jedna z cest, jak tu cestu koncentrace bohatství do několika málo rukou, které, jejichž mozek se potom zblázní a oni si vymyslí, že musíme jíst brouky, nebo že nás zeměkoule neudrží, protože mají tolik peněz, že si myslí, že opravdu je to všechno jejich zásluha, mají i tolik rozumu. Tahle ta koncentrace se musí zastavit, zbrzdit.

A pozoruhodné je, že v tu chvíli, když ta koncentrace není tak intenzivní, tak velmi dobrý příklad jsou Spojené státy. Do osmdesátých let byl průměrný růst americké ekonomiky okolo 2%, 2,2%. Pak přišel Billy Boy Clinton, na první pohled sympaťák, na druhý pohled ten, který vlastně upravil cestu spolu s Regenem, to je třeba bohužel také říct, upravil cestu bohatnutí těch nejbohatších. A poté, když začaly ty jeho pod ním odsouhlasené a Regenové zákony, když začaly platit, tak od té doby ten americký růst se pohybuje okolo 1%, 1,2%. Teďko myslím v dlouhodobém průměru. Ať mě nějaký chytroušek nechytá za slovo, když v tom dlouhodobém průběhu, to je jediné, co je zajímavé, ten rok a předchozí rok je celkem, to jsou výjimky nebo skoky, ale důležitý je skutečně jenom ta tendence. A ta tendence souvisí také s tím, že miliardáři dostali další možnosti, jak uspořít svoje peníze, to znamená bohatnout na úkor zbytku společnosti.

Takže řešení je to, které samozřejmě, když bysme se třeba spoleli na naši vládu nebo na Evropskou unii, tak bysme hodně dlouho čekali. Je, jsou nové formy zdanění těch superbohatých, které, tam nejde jenom o to, že oni jim uberou peníze, jsou ubrány peníze, ale signalizuje se i určitý přístup k tomu, co to znamená bohatnutí a jak na to bohatnutí reaguje společnost, protože ta obvyklá představa, která se používá jako zdůvodnění je, no oni jsou tak bohatí, protože jsou tak chytří, protože jsou tak podnikaví, protože podstupují taková rizika a tak dále a nikdo nemluví o tom, že žádný zbohatlík nebo žádný úspěšný podnikatel není úspěšný jenom sám pro sebe. Nýbrž každý čerpá vědomě nebo nevědomě z toho fundusu, z toho množství ideí, které kulturně, vědecky ta jeho společnost vytvořila. Z infrastruktury, která prostě ve skutečnosti v té společnosti existuje. To není jeho dílo. To je dílo všech těch malých, těch chudých. Samozřejmě, to jsou generace před ním. Takže to je taková magie argumentů, které obstaví jenom tak dlouho, dokud není proti ním možné protiargumentovat.

**Moderátor:**
Tady je jenom ještě jeden velmi častý argument. Možná by bylo dobré, kdybyste to divákům vysvětlil. A to je skutečnost, že když člověk upozorní, na tohle téma, tak mnozí řeknou, no vy jim to jenom prostě závidíte. Ale ve skutečnosti já tady, chci říct, vy jste to totiž tady uvedl, že tady se řeší to, že miliardáři si prosazují pak v různých legislativách a tak dál, aby mohli platit nižší daně. Naproti tomu, my jako lidé, teď se tady hovoří o tom, že se musí zdvojnásobit daň z nabití nemovitosti a tak dál. A vlastně se tady propaguje ještě jedna hodnota, která se nám vnucuje zase z těch médií a z té z centrálního diktátu mocenského dnešního, se nám vnucuje ještě idea, že nemusíte nic vlastnit a budete se mít skvěle, protože nebudete mít žádné starosti, my se o to všechno postaráme, vy budete jenom poslušně chodit do práce a tak dál. A v podstatě ono to jinými slovy znamená, že tady nejde o to, že by člověk někomu záviděl, ale o to, že dnes se prostě děje to, že nám je vnucováno, že se máme stále více a více uskromňovat, máme například méně topit, méně používat plyn a pak nám tady vyjde, že ČEZ měl osminásobný zisk, 80 miliard, a není to jenom ČEZ, já jsem si tady schválně vypsal ještě nějaké další společnosti, jako je například ropné společnosti, jako je Shell, Exxon, nebo například potravinové řetězce, Kaufland, Globus, to všechno jsou společnosti, které skutečně v období krizí, kdy většina lidí chudne, tak oni násobí své majetky. A dělo se to i v období pandemie. Jak tohle ještě lidem vysvětlit, aby pochopili jako tu podstatu toho, že to není o závistinný brž, o tom, aby to bohatství se nějakým způsobem rozdrobilo, ale ne ve smyslu toho, že vytváříme nějakou komunistickou společnost, že všechno patří všem, ale že vytváříme spravedlivý.

**Robejšek:**
A lépe fungující společnosti. Například ty přirůstky ekonomického růstu byly větší v době, kdy miliardáři platili větší daně. A horší, nižší v době, kdy začali platit nižší daně. Takže to je naprosto jasný argument, ale jako když mi někdo přijde v nějakém dialogu s tím, že řekne, ty mu to závidíš, tak to je úplně jedno pro platnost toho argumentu. Já přece vůbec se nebudu omlouvat, jestli vysvětlovat, to je ta eristický způsob, jak člověka svést na stop, na cestí a vysvětlovat, ne, nezávidím. O to nejde. Ať to závidím, nebo nezávidím. Ten argument je tady a ten je třeba vyvrátit. Čekám to od vás, vyvraťte mi ho. Já se nebudu bavit o tom, proč to dělám. To můžu dělat z tisíce různých důvodů a to není, o to nejde. Jde o to, jestli ten argument je platný, nebo není. A to třeba ta knížka Pikettyho ukazuje, že ten argument platný je, takže a pak se to najednou se to shodí z tohohle toho, musím říct, že to je až hodně intelektuálně primitivní, když mi někdo přijde s takovýmhle protiargumentem a umím si představit, že třeba mezi našimi agitátory, jmény žurnalisty by se takový nějaký našel, no a tak to jistě máte pravdu, že je třeba na to nějakým způsobem reagovat. Takže to si myslím, že neobstojí, ale když se vrátím k tomu zdanění majetku by bylo třeba mimo jiné další kroky, tak se vrátím i k tomu, co jsem řekl, že kdybychom tohoto čekali od politiků nebo od Evropské unie, jak se dlouho načekáme, to znamená, když se vrátím k tomu, co vždycky vyžaduji a co si myslím, že dělám jako jeden z mála v té naší kritické scéně, co můžete vy, každý z nás, dělat okamžitě, v tuto chvíli, malými krůčky, někde úplně jinde, někde úplně jinak, ale přesto působit stejným směrem, jako dejme tomu, by jednou mohla působit ta daňová reforma.

A to jsou krůčky, které opravdu může udělat každý. Patří k nim třeba to, zkuste vědomě omezit svůj konzum. Kupujte jenom věci, které opravdu potřebujete. Ne, které jsou levné. To je těžké se tomu vzepřít, protože ten mechanismus odměn, "něco si koupím, udělám si radost", ten funguje, ale to je neuvěřitelně silný, silný vliv, právě když předpokládám, že se kumuluje dosta tisíců. Zrovna tak zúčastněte se na výměném obchodu. Pokuste se vyměňovat místo kupovat. Pokuste se vyměňovat, existují portály, to se všechno dá najít v českém internetu, existuje všude na světě barterové obchody, portály, kde lidé směňují i vlastně něco, co je nesměnitelné. Úplně jiné činnosti proti sobě nějakým způsobem zvažují a vyměňují si je. Ten vtip přitom je to, že začnou jinak myslet, že z toho vytlačí peníze. A teďko najednou mluví o hodnotě. Ta hodnota je srovnatelná. A mezi hodnotami potom přijde i ta hodnota dobrého skutku. Nebo dokonce i hodnota "já od něj dneska nemůžu nic dostat, ale udělám to přesto, protože můžu očekávat, že on se mi odvděčí, až budu potřebovat". To je najednou to zlidštění toho studeného cash, které nás v tom našem uvažování tlačí do rukou lidí, kteří chtějí jenom bohatnout a znají jenom peníze. Zkuste se podílet na lokálních měnách, na paralelních měnách. Podívejte se na portál e-koruny. Tam najdete informaci o tom, jak ta věc funguje, jak byste se mohli účastnit. To jsou všecko možnosti, jak se člověk vymkne z tohoto mechanismu, aniž musí čekat, až Evropská unie změní zákony. Boh dá je jednou změní. Když budeme šikovní, budeme dělat tyhle malé krůčky hodně intenzivně, a bude nás dost, tak změníme i ten systém. Jak jsem v minulém díle říkal, vememe si svoji moc zpátky. A pak budeme moci i měnit zákony, ale nemůžeme čekat, že se začne od měnění zákonů, když nemáme vůbec žádné reprezentanty, kteří by to chtěli a byli schopni ji prosadit. Musíme změnit vlastní chování.

**Moderátor:**
Přesně. O čem se bavíme i my v rámci projektu Tvořivá společnost neustále, že skutečně máme například vypracovaných 8 osnov, jak by mohl ten nový formát společnosti vypadat. A první osnova je, že na prvním místě musí být život člověka, ne zisk. Ale teď podstata je v tom, že to my sami musíme, už pro nás musí být na prvním místě život. To znamená ne cash, jak jste to tady nazval, ale právě to žití, ta kvalita života jako takového. Aby jsme vůbec pochopili, že dobrý život na nás nečeká v nákupních výlohách, ale dobrý život si tvoříme sami mezi sebou. No ale mám ještě teď jedno téma, které nám tady vysí ve vzduchu, je právě digitalizace. Že je nám řečeno, že ale on ten dobrý život nás čeká právě tehdy, když přejdeme do digitálního světa, kde už jako bude opět něco, co nás bude ve všem řídit, usmírňovat. Jak vy vnímáte vůbec celkově tuhle problematiku digitalizace? Například to, že teď se hodně rozvíjí umělá inteligence, ale opět to souvisí s tím, komu ta umělá inteligence patří.

**Robejšek:**
Ano. Vynálezy, já teď o tom právě pracuji na takovém rozsáhlejší eseji. Ne, že bych na to v tu chvíli přišel, to je banální známá věc. Vynálezy patří bohatým. A vynálezy používají bohatí, jen když jim vynáší. Všichni, nebo většina lidí zná ty úvahy o tom, kolik, co všecko asi vymyslel Nikola Tesla, a co se ale nesmí používat, protože to nevynáší. To teď se týká i medicamentů, zdravotnictví a tak dále. To znamená, tady ten zájem, to prostě tak je, já se tím, jako nějak se nad tím nerozhorčuju, jenom s tím chci něco dělat, ale nijak nepomůže, když člověk bude vykřikovat, jenom si to musí uvědomit.

To znamená, ano, technika nám slouží jenom do té míry, do jaké míry se o to postaráme, do jaké míry si to vynutíme. A to první, co můžeme proto udělat, jakkoliv malé a opět, tím, že se to hromadí, tak to bude velké, je vymknout se z těch technických spárů. Jsem v tom svém prvním eseji, tak říkajíc, ještě v éře covidu, napsal, že si umím představit chvíli, kdy polovina Prahy hodí svoje mobily do Vltavy. To bude možná jednou naprosto nezbytné, protože když to necháme takhle pokračovat, tak ten mobil se stane skutečně tím drábem, kterého bude mít člověk pořád u sebe a že z nějakého vzdoru a zoufalství lidem nezbyde nic jenom, než tohle udělat. Tak daleko ještě bohudík nejsme a můžeme tomu zabránit. Podstatné zjištění je, že digitalizace vlastně souvisí s tím věčným tématem ekonomizace všeho. Ekonomizace všeho, to znamená, všecko se musí vyplatit a všecko se dá koupit. A já, když jsem přišel před 20 lety poprvé tézi "musíme řídit stát jako firmu", tak jsem si říkal, pozor na to, protože stát se nemůže řídit jako firma. Stát má funkce, které se nedají kalkulovat jako funkce ve firmě. Má funkce, které se nesmí, nemohou vyplácet. To znamená, v tu chvíli, když přijdu s tímhle kritériem, tak začínám to, co vlastně je demokratické, to, co tomu státu, co stát vlastně přináší blahobytu a dobrému životu společnosti, lidskému životu společnosti, to začnu osekávat. Od té doby to velmi

A od té doby to velmi pokročilo. Teď vidíme, že to, co se dneska odehrává pod pojmem digitalizace, digitální stát, datová schránka, že to jsou ve skutečnosti jen další kroky tímto směrem. A sice, že lidé ve společnosti jsou vtlačeni do určitého stále užšího koridoru možností, které mají k volbě.

Když to vezmeme úplně extrémně, tak, aby to bylo úplně jasné: Definice svobody je, kolik mám možností udělat jednu a tu samou věc, kolika různými způsoby to můžu udělat. A když mám jen jeden způsob, tak nejsem moc svobodný. Ta nesvoboda může přijít zvenčí, někdo mi to přikáže, že můžu jen takhle, anebo se do ní dostanu já sám.

Mně to připomnělo práce člověka, který se jmenoval Taylor, na přelomu minulého století. Zabýval se optimalizací procesů ve fabrice, pásové výroby. Jeho heslo bylo "only one way, one best way" - jedna nejlepší cesta. To je předejmutí toho, o čem teď mluvím. Ve fabrice to tak opravdu může být, když chceme zachovat kvalitu, rychlost a já nevím co všechno, tak věci se musí naplánovat. Jenomže stát a společnost není fabrika. A v tomhle to platit nemůže. Že máš jenom jednu 0 a 1, nějakou binární možnost, můžeš to nebo to, nic mezi tím. Nemáš nárok na omyl, nemáš nárok na inspiraci, nemáš nárok na kreativitu, nemáš nárok na to nedělat nic, nemáš nárok. Všechno se od tebe očekává jenom v tom úzkém vymezení, které se odvozuje od toho tématu "stát jako firma." To znamená, že ten totalitární náboj, který už v té první myšlence "řiďme stát jako fabriku" byl obsažen, tak ten se teď uskutečňuje v obrovském tempu. Když se kolem sebe podíváš, je to obrovské tempo, velmi nebezpečné, které nás zbavuje. Já vím, že hlavně spousta mužů jsou ve skutečnosti hračičkové a moc se jim líbí technika, všechno možné vychytávky a takové hlouposti. Někteří si dají čip pod kůži, aby se mohli vytahovat tím, že platí takhle v bance a myslí si kdoví jací jsou frajeři. Když tohle svoje hračičkovství nepřekonáme a budeme ho naopak podporovat, tak jednoho dne budou příští generace mít čip pod kůži povinně. Všichni. A pak už to nebude vůbec žádná alegrace.

Stejně jako, to je jenom paralela, strukturálně stejná, jako v tu chvíli když zmizí hotovost a začne se zavádět elektronická měna. V tu chvíli už máme jen jednu možnost, jak platit a zacházet s našimi penězi, a tu možnost kontroluje někdo jiný. Ne my sami. A to jsou všechno tendence techniky, která se najednou vymkla, která už není technika, která nám slouží. Není to parní stroj, který lidi dovezl do Nymburka mnohem rychleji, než když šli dvoukolákem nebo pěšky. Tenkrát tam byla ta vyrovnanost toho, že to vynáší a zároveň to ulehčuje život. Teď už se dostáváme do situace, kdy nás technika zotročuje.

A my musíme přemýšlet o tom, jestli se dá zakázat. A co se dá zakázat? Zakázat se určitě dá. Já jsem předtím říkal, ty vynálezy, které se nehodí podnikatelům, jsou prostě neuskuteční. Tak to jde udělat i jinak. Ty vynálezy, které se nehodí nám, jsou neuskuteční. Takže to je jenom otázka dobré vůle vlády, aby dělala něco pro své obyvatele a bránila je před tím, aby oni ztráceli svoji svobodu. Když si vzpomínáme, jak to bylo na lockdownech, jak jednoduše se najednou všechno dalo vypnout. Zakázat nejde. No tak zrovna tak se dá zacházet i s nebezpečnou technikou. To všechno jde, jenom se musí chtít.

**Moderátor:**
To je přesně to velmi stěžejní téma, na které často taky v rámci diskuzí při projektu Tvořivá společnost narážíme, že dnes prostě ve skutečnosti se ukazuje, že ten technologický potenciál, ale ten správný, ten, který by nám ulehčil život, je ve skutečnosti obrovský. A ve skutečnosti tady už byl i před stolety. Protože my jsme skutečně natáčeli intervju i s různými vědci, kteří ale bohužel nedosáhnou na ty evropské granty. A to jenom z toho důvodu, protože témata, kterými se oni zabývají, nejsou ty, které jsou výhodné. Bez ohledu na to, že jsme se setkali i s vědci, kteří nám konkrétně ukázali svoje zařízení, které opravdu fungují, které jsou efektivní, díky kterým se dá vyřešit tady tahle energetická krize, která teď probíhá. Ale tady se ukazuje, že to všechno se dá ve společnosti transformovat a změnit. Ten technologický potenciál se dá využít jedině tehdy, kdy to lidé sami chtějí, kdy se změní ten systém. No a jaká je teda ale ta vývojová cesta? Jak měnit ty současné systémy? Jak vlastně transformovat tu společnost? Proč bychom o to měli usilovat? Myslím si, že to už je snad lidem v rámci toho našeho povídání vcelku jasné. Stejně tak v tom máme jasno i my v rámci projektu Tvořivá společnost, protože toho materiálu, který jsme sromáždili na konferencích, je obrovská řada. Ať už je to problém technologického rázu, problém koncentrace moci, problém všeho ostatního. Digitální měny. Ano, digitální měny. Ale otázka zní, jak to řešit, aby lidé opravdu skutečně nastoupili na tu novou vývojovou cestu. A jaká je vůbec ta alternativa oproti tomu nástupu technokracie té kontrolované společnosti, jakou vy vidíte tu vizi nové, lepší, spravedlivé a lidské společnosti?

**Robejšek:**
Já to teď nechci zesměšňovat, ale ten bonmot se mi moc líbí a zdá se mi, že je velmi chytrý, který řekl svého času Helmut Schmidt, jeden z mála, snad vedle generála de Gaulle, Adenaura, opravdový státník v Evropě v posledních deseti letech, jinak neznám žádné státníky v Evropě, a ten řekl, když má někdo vize, tak by měl vyhledat lékaře jako psychiatra. A chtěl tím říct, já pracuji jenom s věcmi, které mohu uchopit. Přesto potřebujeme vize, přesto musíme mít něco, co je, co nás motivuje, co nás pohání, ale zároveň, a to je myslím to sdělení Helmuta Schmidta, to, co můžeš dělat dneska, je důležité, aby si mohl někdy dosáhnout té vize. A na to se soustředíme na zdokonalování té vize. A tím se dostávám i k vaší otázce.

Dneska nám nepomůže, když se naše opoziční analytika, žurnalistika, publicistika, prostě lidé jako vy a já, když se zabýváme vymýšlením ideální formy Evropské unie, nebo když se snažíme přemýšlet o tom, jak by se měly změnit nějaké smlouvy, které tady jsou, nebo když dokonce si jenom vypisujeme a vzájemně líčíme, jak špatné jsou ty smlouvy, které za nás udělali, jak špatná je ta konstrukce a proč se to stalo, to vůbec nikam nevede. To je naprostá státa času. Ani tím, že bysme vytvářeli model ideální společnosti, si nikam dál nedostaneme.

My se dostaneme dál jenom tím, když budeme dnes a tady jednat jinak, než od nás žádá systém.

Systém, respektive ti mocní hybatelé, jsou v obrovské výhodě. My jsme v defenzivě. Oni mají spoustu moci, spoustu peněz a časový náskok. A teď, když my budeme se... Oni mají představu o tom, jaký systém chtějí. A oni si to odpracovávají, tu agendu, bohužel. Ale my nemůžeme ztrácet čas tím, že budeme vmýšlet, jaký bysme my chtěli lepší systém. O něm se nebude hlasovat, i kdyby jsme ho nakrásně vytvořili, tak se s námi nikdo nebude bavit o tom, jestli je ten náš lepší, nebo není. Oni si prostě prosadí své. My se musíme bránit tomu, aby si oni prosadili ten svůj systém. To znamená my musíme hledat všecko, co se vymyká tomu, co ten vznikající systém požaduje jako existenční podmínku. A to jsou, já jsem to už řekl, to jsou drobné věci, ale drobné věci, udělané statisíci lidí, kteří o sobě ani nemusí vědět. Ti změní svět. A takže my nehledáme společně optimální společnost.

My musíme společně se snažit zabránit digitalizaci měny, třeba. To je něco, co je naprosto konkrétní, bezprostředně nás ohrožující a co můžeme rozumným jednáním změnit. A přitom, když budeme takové jednotlivé projekty, jak se ubránit, jak ubránit tuhle baštu, jak odvrátit tohleto, tak budeme samozřejmě automaticky vytvářet obrysy té základy té nové společnosti. Ale podstatné na ní dneska můžu říct jedině to, že bude jiná, že bude humanističtější než ta, kterou nám chtějí vnutit. A víc nemůžeme, ani bychom neměli chtít, protože my musíme teď zabránit tomu, aby jsme vůbec měli možnost někdy se projevit a aby nám nevzali tu šanci diskutovat o tom, a to potřebujeme, to uděláme jedině tak, když se budeme dnes vymykat v konkrétních situacích tomu, co od nás systém požaduje pro své fungování.

**Moderátor:**
A to je přesně ta podstata toho, že ve skutečnosti mnohem důležitější je praxe než teorie. To znamená, že i my v rámci projektu Tvořivá společnost neustále se opíráme o to, že skutečně každý člověk už jenom tím, že převezme zodpovědnost za svůj život, tak se prakticky zasazuje o to, aby se ta společnost ubírala lepším směrem a vytváří a spolupodílí se na vytváření těch konkrétních obrysů. Jak přesně bude vypadat? O to teď momentálně nejde. Tady jde o to, aby lidé převzali tu zodpovědnost, že jo, a přestali být tolerantní vůči tomu, že nastupuje nějaká digitální diktatura atd., ale začali se prostě více opírat sami o sebe jeden od druhého a samoorganizovat se. A vlastně uvědomění si toho, že my jako tu schopnost organizovat se ve skutečnosti máme.

**Robejšek:**
A jako úplný souhlas, hlavně se musíme zbavit té své lenosti a pohodlnosti a určitě si nesmíme dovolit, protože ta není oprávněná, výmluvu typu "co já zmůžu. Dyť já jsem jenom jeden". To je výmluva líných a zbabělých. Každý, kdo má mozek a vnímá, že situace není dobrá, může, je schopen intelektuálně i zvládnout to, co může on sám udělat. Popsat si to a dělat to. A nemusí to někde vypisovat. Stačí, když bude fungovat jinak, než ten systém očekává. Spomalovat, soustředit se na své bezprostřední okolí, vymknout se co možná nejvíc internetu a používat ho jenom jako nástroj. Teď je ta tendence spíš internet používá nás jako instrumenty, jako nástroje k něčemu. Obrátit to, návrat techniky k tomu, co kdysi měla. A pak se stane to, co vlastně říká ta velmi pravdivá myšlenka. Cesta je cíl. Ty kroky jsou cíl. Jak jste to popsal. Ty jednotlivé kroky, a je úplně jedno, jaké jsou, jsou jiné, než ty, které od nás chtějí. To je to podstatné. A když budeme mít štěstí a prozřetelnost, bude to u nás stát, tak se nám podaří tu situaci zvrátit v náš prospěch.

**Moderátor:**
Skvěle. Já vám moc děkuji za tento rozhovor a přeji vám hezký den. A mějte se pěkně.

**Robejšek:**
Děkuji za pozvání, pane Vajle. Moc mi těšilo. A děkujeme i vám, milým posluchačům, že jste nám věnovali pozornost v tomto dvoudílném rozhovoru s panem docentem Petrem Robejškem.

Chemický člověk: Jak korporace privatizují vodní prameny a průmysl snižuje naše IQ. Cíl nebo náhoda?

Tento pořad se zaměřuje na problematiku současného poklesu IQ a zdravotních problémů souvisejících s chemickými látkami v našem prostředí. Kapitoly se zabývají endokrinními disruptory, hliníkem, fluorem, kyselinou fosforečnou a dalšími chemickými látkami v potravinách a vodě. Pořad zdůrazňuje roli korporací a privatizace vodních pramenů v této problematice a vyzývá k ochraně naší vody před diktátem mocných.

Kapitoly:
Úvod
Chemický koktejl a pokles IQ
Hlavní viníci poklesu IQ
Endokrinní disruptory
Hliník
Fluorid
Kyselina fosforečná
Energeťáky
Vůně a chutě: Přírodní a umělé
Šťávy
Podzemní voda
Diktatura mocných: Zachraňme naši vodu
Prodej na splátky
Závěr

Tapped - balená voda: Podvod století

Balená voda je největší reklamní a marketingový podvod na světě, říká mediální analytička Barbara Lippertová v dokumentu Stephanie Soechtigové. Načerpat zdarma pitnou vodu, stočit ji do plastových lahví, rozvézt po světě a prodat zpátky lidem - "modré zlato" prostě přináší snadné výdělky. Film přitom ukazuje, že voda v plastové lahvi je často tatáž, jaká teče ve všech amerických domácnostech z vodovodu. Režisérka dále rozkrývá, jak se firmy Nestlé, Pepsi Cola či Coca-Cola díky mezerám v zákonech vyhýbají daním z čerpání vody a recyklace, zveřejňování výsledků studií o zdravotní nezávadnosti i morální odpovědnosti za nepřímé důsledky jejich podnikání. Skupiny nezávislých expertů, aktivistů či novinářů přitom upozorňují na to, že balená voda škodí nejen našim peněženkám. Plastové lahve totiž obsahují látky, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, přispívají k výskytu rakoviny, neplodnosti a dalších onemocnění. Nadměrné čerpání vody a nedostatečná recyklace plastu navíc ohrožují životní prostředí: ryby a další vodní živočichové přicházejí o svá přirozená útočiště a světové oceány se začínají hemžit úlomky plastů "nahrazujícími" plankton, potravu ryb. (Jeden svět)

Dokumentární film s českými titulky
Kanada / USA, 2009, 75 min

Jeffrey Sachs: Od ekonomie ke geopolitice a kritice USA a Evropy

Ekonom Jeffrey Sachs, známý pro svou roli v transformaci ekonomik bývalého východního bloku, se vyjádřil k aktuálním geopolitickým tématům. Sachs kritizoval Evropu i USA a nadále věří v možný mír mezi západem, východem a Ruskem. V rozhovoru se dotkl také ekonomických nerovností v Evropě, amerického vlivu na Ukrajině a v Gruzii a rizika války s Čínou. Kritizoval také americké politiky a prezidentské kandidáty a vyzval Evropu k vytvoření vlastní mírové strategie.
Obsah videa:

Ekonom Jeffrey Sachs, který se v minulosti podílel na přechodu bývalých komunistických zemí na tržní ekonomiku, se vyjádřil k současným geopolitickým tématům, včetně rozšíření NATO a amerického zásahu v Gruzii. Sachs kritizoval Evropu i USA a prohlásil, že stále věří v mír mezi západní, střední a východní Evropou, včetně Ruska.

Podle Sachse ekonomická konvergence střední a západní Evropy neprobíhala tak, jak bylo slibováno, a země bližší Německu dokázaly lépe transformovat svou ekonomiku. Také kritizoval americké rozhodnutí odstoupit od smlouvy o balistických raketách a rozmístit rakety v Polsku, což podle něj Rusko vnímalo jako přímou hrozbu.

Sachs označil události na Majdanu v roce 2014 za převrat, který byl podporován pravicovými ozbrojenými skupinami, a kritizoval USA za jejich expanzionistické ambice v rámci NATO. Také zmínil, že USA normalizují myšlenku války s Čínou v amerických médiích, což je podle něj největší šílenství, jaké si dokáže představit.

Ekonom také kritizoval americké politiky za chválení války na Ukrajině a zmínil riziko jaderné války. Podle něj americký politický systém je chybný a na vrchol neposílá ty nejlepší kandidáty. Také kritizoval evropské lídry, včetně České republiky, za slepé následování Spojených států a vyzdvihl potřebu vlastní mírové strategie pro Evropu.

Sachs také zmínil problém amerického vlivu na politiku jiných zemí prostřednictvím neziskových organizací a financování nepokojů, jako byl Majdan na Ukrajině. Také kritizoval dvojí standardy v politice USA a impérií obecně.

Corbettův report: Velký cestovní reset (CZ DABING)

Víte o Velkém cestovním resetu, který již probíhá? Měli byste! Jste pobouřeni skutečností, že vám před nosem kradou jedno z vašich nejzákladnějších lidských práv? Měli byste být! Jste ochotni věnovat více než pár minut týdně tomu, abyste se o této problematice informovali? To byste měli! Pokud chcete dvouminutové vysvětlení tohoto tématu, přejděte na TikTok. Pro všechny ostatní je zde Corbettův report.

Lubomír Volný v rozhovoru s Tomášem Lukavcem 1.5.2024

Koho by zbil dnes? A kam zmizel? Dosud nezveřejněná výpověď. Rozhovor o cenzuře, o covidové mafii a o mnoha dalších věcech kvůli kterým byl poslanec Lubomír Volný cenzurovám, mainstreamem dehonestován a které se od té doby povětšinou staly skutečností. Pan Volný se dále zmiňuje o tom, čím se dnes živí, proč není moc vidět v médiích nebo například o čem by veřejnost informoval, kdyby měl tu možnost dnes. Tedy co považuje za dnes nejdůležitější a přesto opomíjené.

Světové ekonomické fórum - Cíle a vývoj - CZ dabing

Tento německý koprodukční dokument umožňuje divákovi nahlédnout do zákulisí Světového ekonomického fóra, jak zvolna - krok za krokem - realizuje příští TOTALITU TECHNOKRATŮ. Sponzorskými příspěvky tento dobře namazaný stroj za pomoci uplacených poskoků už desítky let systematicky oblbuje národy a jejich sebestředné a chamtivé a na výsost hloupé vlády. Jak je snadné ohlupovat miliardy lidí a nahánět je - strachem z epidemií, přepjaté ekologie, verbální korektností, genderovými nesmysly, pseudopéčí o tzv. menšiny a jinými fantasmagoriemi prostřednictvím zneužívání technického rozvoje UI, sledovacích kamer, bezhotovostních plateb nebo předstíranou péčí o jejich zdraví, - nahánět je jako ovce do koncetráků pod dohledem zbohatlíků a financemi neomezených vzájemně se podporujících majitelů gigantických korporací. Tváří se, jako by pro ně smrt a konečnost neexistovala. Snad opravdu Klaus Schwab věří, že z něho pseudovědci vyrobí kyborgy... Nehodí se ani na výrobu kostní moučky natožpak hnojiva. I pro ně platí neodkladná biblická moudrost: Prach jsi a v prach se obrátíš! Memento mori !

Film z roku 2019

O ekonomice a kolapsech - rozhovor Antonína Baudyše s Romanem Miklušem

Rozhovor s Romanem Miklušem, uchopujeme nesnadné dění v jiném kontextu, než jaký přináší hlavní proud. Mimochodem ve Francii je v současnosti knižním bestsellerem titul Piera San Georgio "Jak přežít ekonomický kolaps." Publikováno 1. května 2024.

Roman vystoupí se svým Human Design komentářem na rok 2027 na Setkání proměny 18. května 2024 v Praze. Akce je vyprodaná.

Svobodný vysílač CS: Zprávy bez cenzury - 29.04.2024

Zprávy, informace a komentáře, které v médiích hlavního proudu neuslyšíte a neuvidíte...

Témata:

Skála o Kantovi | O čem přemýšlel velký filozof a proč se máme všichni chovat slušně...

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

MAP 1977 Petr Fiala a jeho dědečkové! Aneb, proč Bůh musí mít tak morbidní smysl pro humor!

Štěpánek: Koudelka je pro naši zemi bezpečnostní riziko

Vidlákovy kydy: Mezi Scyllou a Charybdou

Srovnání (komparace) – myšlenková operace posilující kritické myšlení

Jindřich Kulhavý: Placený Seznam?

Volby o bruselského Molocha: Změny? Zvoní starému světu globalistů hrana? V Německu kandiduje 35 uskupení. AfD může získat až 20 křesel v EP. Čeští udavači a Petr Bystroň.

„Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

... a další

Petr Robejšek: Současný kapitalismus nás vede zpět k totalitě

Do dnešního dílu Startitup Discussion Clubu byl pozván český politolog, ekonom, komentátor a publicista Petr Robejšek. S naším moderátorem Šimonem Žďárským diskutoval o politice, politicích a současné politické situaci. Nezapomněli ani na dnešní svátek 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii.
"Kdyby pustili všechny do médií, tak by se extrémní názory oholily." A co na to říkáte?

Rozhovor byl natočen 17. 11. 2023

Deník New York Times to označil za "záhadu", ale Spojené státy provedly tajnou námořní operaci, která zůstala utajena - až doposud.
Plynovody Nord Stream byly zničeny v září loňského roku v rámci tajné operace, tvrdí investigativní novinář Seymour Hersh, držitel Pulitzerovy ceny. Legendární novinář se s tímto odhalením vytasil dnes, ve středu na svém nově založeném blogu na serveru Substack před 3 hodinami.
Výbušniny na potrubí nastražili v červnu 2022 potápěči amerického námořnictva pod záminkou cvičení NATO BALTOPS 22, uvedl Hersh s odvoláním na zdroj, který je přímo obeznámen s plánováním operace.
Novinář poznamenal, že se obrátil na Bílý dům a CIA, které toto tvrzení důrazně odmítly jako "zcela nepravdivé".
Pokud má Hersh pravdu a pokud svůj článek na novém substacku nepopře, myslím, že se jedná o aféru, která má blízko k tzv. Kubánské krizi včetně jejího odhalení.
Překlad celého článku Seymoura Hershe (doporučuji ho přečíst, je to jako detektivka) a cituji asi nejzákladnější: “Podle zdroje, který je přímo obeznámen s operačním plánováním, nastražili loni v červnu potápěči námořnictva pod rouškou široce propagovaného cvičení NATO v polovině léta známého jako BALTOPS 22 dálkově odpalované výbušniny, které o tři měsíce později zničily tři ze čtyř plynovodů Nord Stream.” (originál v komentáři i vysvětlení k substacku od Hershe).

-----

NORD STREAM

Potápěčské a záchranné centrum amerického námořnictva najdete na místě, které je stejně neznámé jako jeho název - na venkovské cestě ve venkovském Panama City, nyní vzkvétajícím letovisku v jihozápadní části Floridy, 70 mil jižně od hranic s Alabamou. Komplex centra je stejně nenápadný jako jeho umístění - šedivá betonová stavba z doby po druhé světové válce, která má vzhled střední odborné školy v západní části Chicaga. Přes čtyřproudovou silnici se nachází prádelna na mince a taneční škola.

Středisko už desítky let školí vysoce kvalifikované hlubinné potápěče, kteří se kdysi přidělovali k americkým vojenským jednotkám po celém světě a jsou schopni technického potápění, aby mohli dělat dobré věci - používat výbušniny C4 k čištění přístavů a pláží od trosek a nevybuchlé munice - i ty špatné, jako je vyhazování do vzduchu cizích ropných plošin, znečišťování přívodních ventilů podmořských elektráren nebo ničení zdymadel na důležitých lodních kanálech. Středisko v Panama City, které se pyšní druhým největším krytým bazénem v Americe, bylo ideálním místem pro nábor nejlepších a nejtaktnějších absolventů potápěčské školy, kteří loni v létě úspěšně vykonali to, k čemu byli pověřeni 260 stop pod hladinou Baltského moře.

Podle zdroje, který je přímo obeznámen s operačním plánováním, nastražili loni v červnu potápěči námořnictva pod rouškou široce propagovaného cvičení NATO v polovině léta známého jako BALTOPS 22 dálkově odpalované výbušniny, které o tři měsíce později zničily tři ze čtyř plynovodů Nord Stream.

Dva z plynovodů, které byly známé pod souhrnným názvem Nord Stream 1, dodávaly Německu a velké části západní Evropy levný ruský zemní plyn po více než deset let. Druhá dvojice plynovodů, nazvaná Nord Stream 2, byla postavena, ale ještě nebyla v provozu. Nyní, kdy se ruská vojska hromadí na ukrajinských hranicích a hrozí nejkrvavější válka v Evropě od roku 1945, viděl prezident Joseph Biden v plynovodech prostředek, jak může Vladimir Putin využít zemní plyn pro své politické a územní ambice.

Mluvčí Bílého domu Adrienne Watsonová, požádaná o komentář, v e-mailu uvedla: "To je nepravdivé a naprostá fikce." Tammy Thorpová, mluvčí Ústřední zpravodajské služby, napsala podobně: "Toto tvrzení je zcela a naprosto nepravdivé."

Bidenovo rozhodnutí sabotovat plynovody přišlo po více než devíti měsících přísně tajných debat tam a zpět uvnitř washingtonské komunity národní bezpečnosti o tom, jak nejlépe dosáhnout tohoto cíle. Po většinu této doby se neřešilo, zda misi provést, ale jak ji provést, aniž by bylo zřejmé, kdo je za ni zodpovědný.

Existoval důležitý byrokratický důvod, proč se spoléhalo na absolventy potápěčské školy centra v Panama City. Potápěči byli pouze příslušníky námořnictva, nikoliv amerického velitelství speciálních sil, jehož tajné operace musí být hlášeny Kongresu a předem informovány vedení Senátu a Sněmovny reprezentantů - takzvaného Gangu osmi. Bidenova administrativa dělala vše pro to, aby se vyhnula únikům informací, protože plánování probíhalo koncem roku 2021 a v prvních měsících roku 2022.

Prezident Biden a jeho zahraničněpolitický tým - poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, ministr zahraničí Tony Blinken a Victoria Nulandová, náměstkyně ministra zahraničí pro politiku - byli hlasitě a důsledně nepřátelští vůči oběma plynovodům, které vedly vedle sebe 750 mil pod Baltským mořem ze dvou různých přístavů na severovýchodě Ruska poblíž estonských hranic, procházely poblíž dánského ostrova Bornholm a končily v severním Německu.

Přímá trasa, která obcházela jakýkoli tranzit přes Ukrajinu, byla přínosem pro německou ekonomiku, která měla k dispozici dostatek levného ruského zemního plynu - dostatek pro provoz továren a vytápění domácností a zároveň umožňovala německým distributorům prodávat přebytečný plyn se ziskem do celé západní Evropy. Opatření, která by mohla být přičítána administrativě, by porušila sliby USA minimalizovat přímý konflikt s Ruskem. Utajení bylo nezbytné.

Od prvních dnů byl Nord Stream 1 vnímán Washingtonem a jeho protiruskými partnery v NATO jako hrozba pro západní nadvládu. Holdingová společnost Nord Stream AG, která za ním stojí, byla založena ve Švýcarsku v roce 2005 ve spolupráci s Gazpromem, veřejně obchodovanou ruskou společností, která přináší akcionářům obrovské zisky a kterou ovládají oligarchové, o nichž je známo, že jsou v Putinově područí. Gazprom kontroloval 51 % společnosti a čtyři evropské energetické firmy - jedna ve Francii, jedna v Nizozemsku a dvě v Německu - se podílely na zbývajících 49 % akcií a měly právo kontrolovat následný prodej levného zemního plynu místním distributorům v Německu a západní Evropě. O zisky Gazpromu se dělila ruská vláda a příjmy státu z prodeje plynu a ropy se v některých letech odhadovaly až na 45 % ročního ruského rozpočtu.

Americké politické obavy byly reálné: Putin by nyní získal další a velmi potřebný hlavní zdroj příjmů a Německo a zbytek západní Evropy by se staly závislými na levném zemním plynu dodávaném z Ruska - a zároveň by se snížila závislost Evropy na Americe. Ve skutečnosti se přesně to stalo. Mnozí Němci považovali Nord Stream 1 za součást vysvobození proslulé teorie Ostpolitik bývalého kancléře Willyho Brandta, která by umožnila poválečnému Německu rehabilitovat sebe i další evropské národy zničené ve druhé světové válce mimo jiné tím, že by využívalo levný ruský plyn k podpoře prosperujícího západoevropského trhu a obchodní ekonomiky.

Nord Stream 1 byl podle NATO a Washingtonu dostatečně nebezpečný, ale Nord Stream 2, jehož výstavba byla dokončena v září 2021, by v případě schválení německými regulačními orgány zdvojnásobil množství levného plynu, které by bylo k dispozici Německu a západní Evropě. Druhý plynovod by také zajistil dostatek plynu pro více než 50 procent roční spotřeby Německa. Mezi Ruskem a NATO se neustále stupňovalo napětí, které podporovala agresivní zahraniční politika Bidenovy administrativy.

Odpor proti Nord Streamu 2 se rozhořel v předvečer Bidenovy inaugurace v lednu 2021, kdy republikáni v Senátu v čele s Tedem Cruzem z Texasu opakovaně vznesli politickou hrozbu levného ruského zemního plynu během schvalovacího slyšení Blinkena do funkce ministra zahraničí. Do té doby se sjednocenému Senátu podařilo schválit zákon, který, jak Cruz řekl Blinkenovi, "zastavil [plynovod] v jeho počátcích". Na zprovoznění druhého plynovodu by byl vyvíjen obrovský politický a ekonomický tlak ze strany německé vlády, v jejímž čele tehdy stála Angela Merkelová.

Postavil by se Biden Němcům? Blinken odpověděl, že ano, ale dodal, že o konkrétních názorech nastupujícího prezidenta nehovořil. "Vím o jeho pevném přesvědčení, že je to špatný nápad, Nord Stream 2," řekl. "Vím, že by chtěl, abychom použili všechny přesvědčovací nástroje, které máme, abychom přesvědčili naše přátele a partnery, včetně Německa, aby s tím nepokračovali."

O několik měsíců později, když se stavba druhého plynovodu blížila k dokončení, Biden zamrkal. V květnu tohoto roku administrativa ohromujícím způsobem upustila od sankcí proti společnosti Nord Stream AG, přičemž jeden z úředníků ministerstva zahraničí připustil, že snaha zastavit plynovod prostřednictvím sankcí a diplomacie byla "vždycky riskantní". V zákulisí prý úředníci administrativy naléhali na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v té době čelil hrozbě ruské invaze, aby tento krok nekritizoval.

To mělo okamžité následky. Republikáni v Senátu v čele s Cruzem vyhlásili okamžitou blokádu všech Bidenových zahraničněpolitických nominací a schválení ročního zákona o obraně se zpozdilo o několik měsíců, hluboko do podzimu. Politico později vylíčil Bidenův obrat v otázce druhého ruského plynovodu jako "jediné rozhodnutí, pravděpodobně více než chaotické stažení armády z Afghánistánu, které ohrozilo Bidenovu agendu".

Administrativa se potácela, přestože v polovině listopadu dostala v otázce krize odklad, když německé energetické regulační orgány pozastavily schválení druhého plynovodu Nord Stream. Ceny zemního plynu během několika dní prudce vzrostly o 8 % v důsledku rostoucích obav v Německu a Evropě, že pozastavení plynovodu a rostoucí možnost války mezi Ruskem a Ukrajinou povede k velmi nechtěné studené zimě. Washingtonu nebylo jasné, jak se k tomu postaví Olaf Scholz, nově jmenovaný německý kancléř. O několik měsíců dříve, po pádu Afghánistánu, Scholz ve svém projevu v Praze veřejně podpořil výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k samostatnější evropské zahraniční politice - což jasně naznačovalo menší závislost na Washingtonu a jeho rtuťových akcích.

Během toho všeho se na hranicích Ukrajiny neustále a zlověstně hromadily ruské jednotky a koncem prosince bylo více než 100 000 vojáků připraveno udeřit z Běloruska a Krymu. Ve Washingtonu rostlo znepokojení, včetně Blinkenova odhadu, že tyto počty vojáků mohou být "v krátké době zdvojnásobeny".

Pozornost administrativy se opět soustředila na Nord Stream. Dokud bude Evropa závislá na levném zemním plynu z plynovodů, Washington se obával, že země jako Německo se budou zdráhat dodávat Ukrajině peníze a zbraně, které potřebuje k porážce Ruska.

Právě v této neklidné chvíli Biden pověřil Jakea Sullivana, aby dal dohromady meziagenturní skupinu, která by vymyslela plán.

Na stole měly být všechny možnosti. Vznikla však jen jedna.


PLÁNOVÁNÍ

V prosinci 2021, dva měsíce předtím, než na Ukrajinu vjely první ruské tanky, svolal Jake Sullivan schůzku nově vytvořené pracovní skupiny - mužů a žen ze sboru náčelníků štábů, CIA a ministerstev zahraničí a financí - a požádal je o doporučení, jak reagovat na blížící se Putinovu invazi.

Mělo jít o první ze série přísně tajných schůzek v zabezpečené místnosti v nejvyšším patře Old Executive Office Building, která sousedí s Bílým domem a kde sídlí také Poradní výbor prezidenta pro zahraniční zpravodajství (PFIAB). Probíhaly obvyklé rozhovory tam a zpět, které nakonec vedly k zásadní předběžné otázce: Bylo by doporučení, které skupina předala prezidentovi, vratné - například další vrstva sankcí a měnových omezení - nebo nevratné - tedy kinetické akce, které by nebylo možné vzít zpět?

Podle zdroje přímo obeznámeného s procesem bylo účastníkům jasné, že Sullivan měl v úmyslu, aby skupina přišla s plánem na zničení obou plynovodů Nord Stream - a že plní přání prezidenta.

Během několika následujících schůzek účastníci diskutovali o možnostech útoku. Námořnictvo navrhlo použít k přímému útoku na ropovod nově uvedenou ponorku. Letectvo diskutovalo o svržení bomb se zpožděnými rozbuškami, které by bylo možné odpálit na dálku. CIA tvrdila, že ať už se provede cokoli, musí to být tajné. Všichni zúčastnění chápali, co je v sázce. "Tohle není žádná dětská záležitost," řekl zdroj. Pokud by byl útok vystopovatelný ve Spojených státech, "je to válečný akt".

V té době řídil CIA William Burns, bývalý velvyslanec v Rusku, který v Obamově administrativě působil jako náměstek ministra zahraničí. Burns rychle pověřil pracovní skupinu agentury, jejímiž ad hoc členy byl - shodou okolností - někdo, kdo byl obeznámen se schopnostmi hlubinných potápěčů námořnictva v Panamě. Během několika následujících týdnů začali členové pracovní skupiny CIA připravovat plán tajné operace, která by pomocí hlubinných potápěčů vyvolala explozi podél plynovodu.

Něco podobného se již dříve podařilo. V roce 1971 se americká zpravodajská komunita z dosud nezveřejněných zdrojů dozvěděla, že dvě důležité jednotky ruského námořnictva komunikují prostřednictvím podmořského kabelu zakopaného v Ochotském moři na ruském dálněvýchodním pobřeží. Kabel spojoval regionální velitelství námořnictva s velitelstvím na pevnině ve Vladivostoku.

Někde v oblasti Washingtonu se v hlubokém utajení sešel vybraný tým agentů Ústřední zpravodajské služby a Národní bezpečnostní agentury, který za pomoci potápěčů námořnictva, upravených ponorek a hlubinného záchranného vozidla vypracoval plán, díky němuž se po mnoha pokusech a omylech podařilo ruský kabel lokalizovat. Potápěči na kabel umístili důmyslné odposlouchávací zařízení, které úspěšně zachytilo ruský provoz a zaznamenalo jej na nahrávací systém.

NSA zjistila, že vysocí důstojníci ruského námořnictva, kteří byli přesvědčeni o bezpečnosti svého komunikačního spojení, chatovali se svými kolegy bez šifrování. Záznamové zařízení a jeho páska se musely každý měsíc vyměňovat a projekt vesele pokračoval deset let, dokud jej neohrozil čtyřiačtyřicetiletý civilní technik NSA jménem Ronald Pelton, který plynně hovořil rusky. Pelton byl v roce 1985 prozrazen ruským přeběhlíkem a odsouzen do vězení. Rusové mu za jeho odhalení operace zaplatili pouhých 5 000 dolarů a 35 000 dolarů za další ruské operativní údaje, které poskytl a které nebyly nikdy zveřejněny.

Tato úspěšná podvodní operace s krycím názvem Ivy Bells byla inovativní a riskantní a přinesla neocenitelné informace o záměrech a plánech ruského námořnictva.

Přesto byla meziagenturní skupina zpočátku skeptická k nadšení CIA pro tajný hlubokomořský útok. Existovalo příliš mnoho nezodpovězených otázek. Vody Baltského moře byly silně hlídány ruským námořnictvem a nenacházely se zde žádné ropné plošiny, které by mohly být použity jako krytí pro potápěčskou operaci. Potápěči by se museli vydat na výcvik do Estonska, které leží přímo za hranicemi s ruskými doky pro nakládání zemního plynu? "To by byl kozí chlívek," řekli agentuře.

Během "celého toho intrikaření," řekl zdroj, "někteří pracující lidé v CIA a na ministerstvu zahraničí říkali: 'Nedělejte to. Je to hloupost a bude to politická noční můra, pokud se to provalí'."

Nicméně počátkem roku 2022 pracovní skupina CIA podala Sullivanově meziagenturní skupině zprávu: "Máme způsob, jak vyhodit ropovody do povětří."

To, co následovalo, bylo ohromující. Sedmého února, necelé tři týdny před zdánlivě nevyhnutelnou ruskou invazí na Ukrajinu, se Biden setkal ve své kanceláři v Bílém domě s německým kancléřem Olafem Scholzem, který byl po jistém váhání nyní pevně na straně amerického týmu. Na následném tiskovém brífinku Biden vzdorovitě prohlásil: "Pokud Rusko napadne..., Nord Stream 2 už nebude. Ukončíme ho."

O dvacet dní dříve přednesla náměstkyně ministra Nulandová na brífinku ministerstva zahraničí v podstatě stejné poselství, o němž tisk příliš neinformoval. "Chci vám to dnes říci zcela jasně," řekla v odpovědi na otázku. "Pokud Rusko napadne Ukrajinu, tak či onak se Nord Stream 2 nepohne kupředu."

Několik osob, které se podílely na plánování mise k ropovodu, bylo zděšeno tím, co považovali za nepřímé odkazy na útok.

"Bylo to jako položit atomovou bombu na zem v Tokiu a říct Japoncům, že ji odpálíme," uvedl zdroj. "Podle plánu měly být možnosti provedeny až po invazi a neměly být veřejně inzerovány. Biden to prostě nepochopil nebo to ignoroval."

Bidenova a Nulandové indiskrétnost, pokud to tak skutečně bylo, mohla některé z plánovačů frustrovat. Vytvořila však také příležitost. Podle tohoto zdroje někteří vysocí představitelé CIA usoudili, že vyhození plynovodu do povětří "už nelze považovat za tajnou možnost, protože prezident právě oznámil, že víme, jak to udělat".

Plán na vyhození plynovodů Nord Stream 1 a 2 do povětří byl náhle degradován z tajné operace vyžadující informování Kongresu na operaci, která byla považována za vysoce utajovanou zpravodajskou operaci s podporou americké armády. Podle zákona, vysvětlil zdroj, "již neexistoval zákonný požadavek informovat o operaci Kongres. Nyní ji museli pouze provést - ale stále musela být tajná. Rusové mají nadstandardní dohled nad Baltským mořem."

Členové pracovní skupiny Agentury neměli přímý kontakt s Bílým domem a dychtivě se snažili zjistit, zda prezident myslel svá slova vážně - tedy zda je nyní mise v plném proudu. Zdroj vzpomínal: "Bill Burns se vrátil a řekl: 'Udělejte to'."


OPERACE

Norsko bylo ideálním místem pro základnu mise.

V posledních několika letech krize mezi Východem a Západem americká armáda značně rozšířila svou přítomnost uvnitř Norska, jehož západní hranice se táhne 1 400 kilometrů podél severního Atlantiku a za polárním kruhem se spojuje s Ruskem. Pentagon vytvořil vysoce placená pracovní místa a zakázky, a to i přes některé místní kontroverze, tím, že investoval stovky milionů dolarů do modernizace a rozšíření zařízení amerického námořnictva a letectva v Norsku. Nová díla zahrnovala především pokročilý radar se syntetickou aperturou daleko na severu, který byl schopen proniknout hluboko do Ruska a který byl uveden do provozu právě v době, kdy americká zpravodajská komunita ztratila přístup k řadě odposlouchávacích míst s dlouhým dosahem uvnitř Číny.

Nově zrekonstruovaná americká ponorková základna, která se stavěla několik let, byla uvedena do provozu a další americké ponorky nyní mohly úzce spolupracovat se svými norskými kolegy na monitorování a špehování hlavní ruské jaderné reduty 250 mil na východ, na poloostrově Kola. Amerika také značně rozšířila norskou leteckou základnu na severu země a dodala norskému letectvu flotilu hlídkových letounů P8 Poseidon vyrobených společností Boeing, aby posílila dálkovou špionáž všeho ruského.

Na oplátku norská vláda loni v listopadu rozzlobila liberály a některé umírněné poslance v parlamentu přijetím doplňkové dohody o obranné spolupráci (SDCA). Podle nové dohody bude mít americký právní systém v určitých "dohodnutých oblastech" na severu jurisdikci nad americkými vojáky obviněnými z trestných činů mimo základnu, stejně jako nad těmi norskými občany, kteří jsou obviněni nebo podezřelí z narušování práce na základně.

Norsko bylo jedním z původních signatářů Smlouvy o NATO v roce 1949, na počátku studené války. Dnes je vrchním velitelem NATO Jens Stoltenberg, přesvědčený antikomunista, který byl osm let norským premiérem, než se v roce 2014 s americkou podporou přesunul do své vysoké funkce v NATO. Byl zastáncem tvrdého postoje ke všemu, co se týká Putina a Ruska, který spolupracoval s americkou zpravodajskou komunitou již od vietnamské války. Od té doby se mu zcela důvěřuje. "Je to rukavice, která padne do americké ruky," uvedl zdroj.

Zpátky ve Washingtonu plánovači věděli, že se musí vydat do Norska. "Nenáviděli Rusy a norské námořnictvo bylo plné vynikajících námořníků a potápěčů, kteří měli po generace zkušenosti s vysoce výnosným hlubinným průzkumem ropy a plynu," uvedl zdroj. Také se jim dalo věřit, že misi udrží v tajnosti. (Norové mohli mít i jiné zájmy. Zničení Nord Streamu - pokud by se to Američanům podařilo - by Norsku umožnilo prodávat do Evropy mnohem více vlastního zemního plynu).

Někdy v březnu odletělo několik členů týmu do Norska, aby se setkali s norskou tajnou službou a námořnictvem. Jednou z klíčových otázek bylo, kde přesně v Baltském moři je nejlepší umístit výbušniny. Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, každý se dvěma sadami potrubí, dělilo po většinu cesty jen něco málo přes kilometr, když směřovaly do přístavu Greifswald na dalekém severovýchodě Německa.

Norské námořnictvo rychle našlo správné místo, a to v mělkých vodách Baltského moře několik kilometrů od dánského ostrova Bornholm. Potrubí vedlo více než kilometr od sebe podél mořského dna, které bylo hluboké pouhých 260 stop. To by bylo v dosahu potápěčů, kteří by se z norského lovce min třídy Alta potápěli se směsí kyslíku, dusíku a helia proudící z jejich nádrží a na čtyři potrubí s betonovými ochrannými kryty by umístili tvarované nálože C4. Byla by to zdlouhavá, časově náročná a nebezpečná práce, ale vody u Bornholmu měly ještě jednu výhodu: nebyly zde žádné velké přílivové proudy, které by potápění značně ztížily.

Po chvíli pátrání se Američané rozhodli.

V této chvíli se do hry opět zapojila obskurní hloubková potápěčská skupina námořnictva v Panama City. Hlubinné školy v Panama City, jejichž frekventanti se účastnili Ivy Bells, jsou elitními absolventy Námořní akademie v Annapolisu, kteří obvykle usilují o slávu, když jsou zařazeni jako Seal, stíhací pilot nebo ponorkář, považovány za nechtěný zapadákov. Pokud se někdo musí stát "černou botou" - tedy příslušníkem méně žádoucího velitelství hladinových lodí - vždy se najde alespoň služba na torpédoborci, křižníku nebo obojživelné lodi. Nejméně okouzlující ze všeho je minová válka. Jeho potápěči se nikdy neobjevují v hollywoodských filmech ani na obálkách populárních časopisů.

"Nejlepší potápěči s kvalifikací pro hloubkové potápění tvoří úzkou komunitu a pro tuto operaci se rekrutují jen ti nejlepší, kterým se řekne, aby byli připraveni na předvolání do CIA ve Washingtonu," uvedl zdroj.

Norové a Američané měli místo i operativce, ale existovala ještě jedna obava: jakákoli neobvyklá podmořská aktivita ve vodách u Bornholmu by mohla přitáhnout pozornost švédského nebo dánského námořnictva, které by ji mohly nahlásit.

Dánsko bylo také jedním z původních signatářů NATO a ve zpravodajské komunitě bylo známé svými zvláštními vazbami na Spojené království. Švédsko požádalo o členství v NATO a prokázalo velkou zručnost při řízení svých podvodních zvukových a magnetických senzorových systémů, které úspěšně sledovaly ruské ponorky, jež se občas objevovaly ve vzdálených vodách švédského souostroví a byly nuceny vyplout na hladinu.

Norové se připojili k Američanům a trvali na tom, že někteří vysocí úředníci v Dánsku a Švédsku musí být obecně informováni o možné potápěčské činnosti v oblasti. Tímto způsobem by mohl zasáhnout někdo z vyšších míst a udržet zprávu mimo řetězec velení, čímž by se izolovala potápěčská operace. "To, co jim bylo řečeno, a to, co věděli, se záměrně lišilo," řekl mi zdroj (Norské velvyslanectví, které bylo požádáno o vyjádření k tomuto článku, neodpovědělo).

Norové byli klíčem k vyřešení dalších překážek. Bylo známo, že ruské námořnictvo disponuje sledovací technologií schopnou odhalit a spustit podmořské miny. Americká výbušná zařízení bylo třeba zamaskovat tak, aby se ruskému systému jevila jako součást přírodního pozadí - což vyžadovalo přizpůsobení specifické salinitě vody. Norové měli řešení.

Norové měli také řešení zásadní otázky, kdy by se operace měla uskutečnit. Již 21 let sponzoruje americká šestá flotila, jejíž vlajková loď sídlí v italské Gaetě jižně od Říma, každý červen velké cvičení NATO v Baltském moři, kterého se účastní desítky spojeneckých lodí z celého regionu. Současné cvičení, které se koná v červnu, je známé pod názvem Baltic Operations 22 neboli BALTOPS 22. Norové navrhli, že to bude ideální zástěrka pro nastražení min.

Američané poskytli jeden zásadní prvek: přesvědčili plánovače šesté flotily, aby do programu přidali výzkumné a vývojové cvičení. Cvičení, jak je námořnictvo zveřejnilo, zahrnovalo šestou flotilu ve spolupráci s "výzkumnými a bojovými středisky" námořnictva. Akce na moři se měla konat u pobřeží ostrova Bornholm a měly se jí zúčastnit týmy potápěčů NATO, kteří by nastražili miny, přičemž soutěžící týmy by k jejich nalezení a zničení použily nejnovější podvodní technologie.

Bylo to užitečné cvičení i důmyslné krytí. Chlapci z Panama City by udělali svou práci a výbušniny C4 by byly na místě do konce BALTOPS22, s připojeným 48hodinovým časovačem. Všichni Američané a Norové by byli do prvního výbuchu dávno pryč.

Dny se odpočítávaly. "Hodiny tikaly a my jsme se blížili ke splnění mise," řekl zdroj.

A pak: Washington si to rozmyslel. Bomby by byly nastraženy ještě během BALTOPS, ale Bílý dům se obával, že dvoudenní lhůta pro jejich odpálení by byla příliš blízko konci cvičení a bylo by zřejmé, že se do něj zapojila Amerika.

Místo toho měl Bílý dům nový požadavek: "Mohli by hoši v terénu přijít na nějaký způsob, jak potrubí vyhodit do povětří později na povel?".

Některé členy plánovacího týmu prezidentova zdánlivá nerozhodnost rozzlobila a frustrovala. Potápěči v Panamě opakovaně nacvičovali nastražení C4 na potrubí, jak se to dělo během BALTOPSu, ale nyní musel tým v Norsku vymyslet způsob, jak dát Bidenovi to, co chtěl - možnost vydat úspěšný rozkaz k provedení v době, kterou si sám zvolil.

CIA byla zvyklá zvládat svévolné změny na poslední chvíli. Zároveň to však obnovilo obavy některých lidí ohledně nezbytnosti a legálnosti celé operace.

Prezidentovy tajné příkazy také připomněly dilema CIA z dob vietnamské války, kdy prezident Johnson, konfrontovaný s rostoucími náladami proti vietnamské válce, nařídil agentuře, aby porušila svou chartu - která jí výslovně zakazovala působit uvnitř Ameriky - a špehovala protiválečné vůdce, aby zjistila, zda je neovládá komunistické Rusko.

Agentura nakonec svolila a v průběhu 70. let se ukázalo, jak daleko byla ochotna zajít. Po aférách Watergate následovala novinová odhalení o tom, že agentura špehovala americké občany, podílela se na vraždách zahraničních vůdců a podkopávala socialistickou vládu Salvadora Allendeho.

Tato odhalení vedla v polovině sedmdesátých let k dramatické sérii slyšení v Senátu pod vedením Franka Churche z Idaha, která jasně ukázala, že Richard Helms, tehdejší ředitel Agentury, uznával, že je povinen dělat to, co chce prezident, i když to znamená porušovat zákon.

V nepublikovaném svědectví za zavřenými dveřmi Helms zničeně vysvětloval, že "když něco děláte" na základě tajných příkazů prezidenta, "máte téměř neposkvrněné početí". "Ať už je správné, že to máte mít, nebo špatné, že to máte mít, [CIA] pracuje podle jiných pravidel a základních zásad než kterákoli jiná část vlády." V podstatě senátorům sděloval, že jako šéf CIA chápe, že pracuje pro korunu, a ne pro ústavu.

Američané pracující v Norsku fungovali podle stejné dynamiky a poslušně začali pracovat na novém problému - jak na Bidenův příkaz dálkově odpálit výbušninu C4. Byl to mnohem náročnější úkol, než si ti ve Washingtonu uvědomovali. Tým v Norsku nemohl vědět, kdy prezident stiskne tlačítko. Bude to za několik týdnů, za mnoho měsíců, za půl roku nebo déle?

Systém C4 připevněný k potrubí by byl spuštěn sonarovou bójí, kterou by letadlo shodilo v krátkém čase, ale postup by zahrnoval nejmodernější technologii zpracování signálu. Jakmile by byla zpožděná časovací zařízení připevněná ke kterémukoli ze čtyř potrubí na místě, mohla by být náhodně spuštěna složitou směsicí zvuků oceánského pozadí v celém silně frekventovaném Baltském moři - od blízkých i vzdálených lodí, podmořských vrtů, seismických událostí, vln a dokonce i mořských živočichů. Aby se tomu předešlo, sonarová bóje by po umístění na místo vydávala sekvenci jedinečných nízkofrekvenčních tónů - podobně jako je vydává flétna nebo klavír - které by časovací zařízení rozpoznalo a po předem nastaveném hodinovém zpoždění by spustilo výbušniny. ("Chcete dostatečně silný signál, aby žádný jiný signál nemohl náhodou vyslat impuls, který by výbušninu odpálil," řekl mi Dr. Theodore Postol, emeritní profesor vědy, technologie a národní bezpečnostní politiky na MIT. Postol, který působil jako vědecký poradce náčelníka námořních operací Pentagonu, řekl, že problém, kterému skupina v Norsku kvůli Bidenovu odkladu čelí, je otázkou náhody: "Čím déle by výbušniny byly ve vodě, tím větší by bylo riziko náhodného signálu, který by bomby odpálil.")

Dne 26. září 2022 uskutečnilo pozorovací letadlo P8 norského námořnictva zdánlivě rutinní let a shodilo sonarovou bóji. Signál se šířil pod vodou, nejprve do Nord Stream 2 a pak dál do Nord Stream 1. O několik hodin později došlo k odpálení vysoce výkonné výbušniny C4 a tři ze čtyř potrubí byla vyřazena z provozu. Během několika minut bylo možné na vodní hladině pozorovat šířící se kaluže metanu, které zůstaly v odstavených potrubích, a svět se dozvěděl, že se stalo něco nevratného.


FALLOUT

Bezprostředně po bombovém útoku na plynovod se americká média zabývala touto událostí jako nevyřešenou záhadou. Rusko bylo opakovaně uváděno jako pravděpodobný viník, což bylo podníceno vypočítavými úniky informací z Bílého domu - ale nikdy nebyl zjištěn jasný motiv takového aktu sebevraždy, kromě prosté odplaty. O několik měsíců později, když vyšlo najevo, že ruské úřady v tichosti získávaly odhady nákladů na opravu potrubí, New York Times tuto zprávu popsaly jako "komplikující teorie o tom, kdo za útokem stojí". Žádné velké americké noviny se nepídily po dřívějších výhrůžkách Bidena a náměstkyně ministra zahraničí Nulandové, které se týkaly plynovodů.

I když nikdy nebylo jasné, proč by Rusko usilovalo o zničení vlastního lukrativního plynovodu, výmluvnější zdůvodnění prezidentovy akce přinesl ministr zahraničí Blinken.

Na tiskové konferenci v září loňského roku, kde byl Blinken dotázán na důsledky zhoršující se energetické krize v západní Evropě, označil tento okamžik za potenciálně dobrý:

"Je to obrovská příležitost, jak jednou provždy odstranit závislost na ruské energii, a tím vzít Vladimiru Putinovi možnost vyzbrojit se energií jako prostředkem k prosazování jeho imperiálních záměrů. To je velmi významné a nabízí to obrovskou strategickou příležitost pro nadcházející roky, ale mezitím jsme odhodláni udělat vše pro to, aby důsledky toho všeho nenesli občané v našich zemích, respektive na celém světě."

Nedávno Victoria Nulandová vyjádřila uspokojení nad zánikem nejnovějšího z plynovodů. Při svědectví na slyšení v senátním výboru pro zahraniční vztahy koncem ledna senátorovi Tedu Cruzovi řekla: "Stejně jako vy jsem, a myslím, že i administrativa, velmi potěšena, že Nord Stream 2 je nyní, jak vy rádi říkáte, kusem kovu na dně moře."

Zdroj měl na Bidenovo rozhodnutí sabotovat více než 1500 mil plynovodu Gazpromu s blížící se zimou uličnický pohled. "No," řekl, když mluvil o prezidentovi, "musím uznat, že ten chlap má koule. Řekl, že to udělá, a udělal to."

Na otázku, proč si myslí, že Rusové nereagovali, odpověděl cynicky: "Možná chtějí mít možnost dělat stejné věci jako USA.

"Byla to krásná krycí historka," pokračoval. "Stála za tím tajná operace, která umístila odborníky do terénu a zařízení, jež fungovalo na utajeném signálu.

"Jedinou chybou bylo rozhodnutí to udělat."

(8.2.2023 15:51)


Zdroj: Seymour Hersh: How America Took Out The Nord Stream Pipeline


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

---

Pro cenzory, udavače a další, kteří se snaží jakýmikoli prostředky zabránit šíření názorů, které se jim nelíbí a i pro naši ochranu před nezákonnou perzekucí za publikaci názoru, uvádíme že:

V době publikace tohoto textu/audia/videa TVRZENÍ NENÍ MOŽNÉ NEZÁVISLE OVĚŘIT.
Právo „svobodně vyhledávat informace” je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.

Česko proti bídě

J. Rajchl, strana PRO a další nepodvolení, iniciovali vznik výzvy směřující do rukou současné vlády v níže uvedeném zveřejněném znění odeslaném vládě 7. 2. 2023. Zároveń na podporu níže popsaných požadavků svolává toto hnutí na 11. 3. 2023 ve 14:00 hod. demonstraci na Václavské náměstí v Praze. Kdo s obsahem této výzvy souhlasíte přijďte na tuto demonstraci a výzvu tím i osobně podpořte.

POŽADAVKY NA VLÁDU ČR

ENERGETIKA
Vláda České republiky ignorovala varování celé řady energetických odborníků a svou liknavostí, jakož i naprostou absencí snahy o realizaci kroků vedoucích ke snížení ceny základních energií pro domácnosti o podnikatelský sektor, způsobila absurdní situaci, kdy koncoví odběratelé elektřiny platí nejvyšší cenu ze všech států Evropy, přestože je Česká republika největším exportérem této komodity v rámci EU. Stejně tak čeští odběratelé platí nejvyšší cenu ze všech evropských států za plyn a po přistoupení k politice zastropování cen ruské ropy reálně hrozí též dramatické zvýšení ceny pohonných hmot a v krajním případě i jejich fatální nedostatek.

Tento stav je hlavní příčinou rekordně vysoké inflace, bankrotu stovek soukromých podnikatelů působících zejména v energeticky náročných odvětvích, likvidace celých průmyslových sektorů, jakož i rozvratu domácích rozpočtů u nízkopříjmových skupin, zejména důchodců, samoživitelů a mladých rodin s dětmi.

Politika zastropování cen u koncových spotřebitelů byla evidentně zcela chybným krokem, když vyústila v obrovskou zátěž státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun, aniž by přinesla požadovanou efektivní úlevu koncovým spotřebitelům.

Aktuální stav, kdy se astronomicky zvýšila cena komodity, jíž je Česká republika významným producentem (elektřina), a přesto dochází k dramatickému zchudnutí našich občanů i našeho státu, považujeme za zcela neúnosnou.

Proto požadujeme:
Odkoupení 100% akcií ČEZ a.s. do vlastnictví České republiky – Česká republika jakožto majoritní akcionář uvedené společnosti disponuje celou řadou nástrojů, jež jí umožňují efektivně zrealizovat odkup cca 30% akcií držených minoritními vlastníky. V současné situaci je nezbytné, aby stejně jako Francie (EdF) či Německo (Uniper) odkoupila tyto akcie do svého vlastnictví, což by jí umožnilo regulovat cenu elektřiny bez rizika žalob ze strany minoritních akcionářů.

Vyvázání určení ceny kontraktů pro vnitrostátní dodávky elektřiny z cenové hladin určované Evropskou energetickou burzou v Lipsku a její regulace pro všechny kategorie odběratelů v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách.

Okamžité odstoupení ze systému spekulativního obchodování s emisními povolenkami (ETS).

Uzavření dlouhodobého kontraktu na dodávky zemního plynu obdobné německému, maďarskému či srbskému kontraktu.

Odstoupení od nákupu zemního plynu na Evropské energetické burze v Lipsku a regulace cen zemního plynu pro všechny kategorie odběratelů v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách.

Odkoupení šesti plynových zásobníků na našem území do vlastnictví České republiky a jejich zařazení do systému státních hmotných rezerv.

Odstoupení od cenového stropu stanoveného pro dovoz ruské ropy zeměmi G7 v součinnosti s Evropskou unií.

Žádáme, aby Vláda ČR do patnácti dnů ode dne doručení této výzvy informovala veřejnost, že tyto kroky přijímá a že zahajuje práci na jejich okamžitou realizaci.


SVOBODA SLOVA
Vláda České republiky tzv. bojem proti dezinformacím provádí systematické kroky k postupnému omezování svobody slova. Připomínáme, že článek 17 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému svobodu projevu a právo na informace. Ty, jakož i právo vyhledávat a šířit informace, lze omezit pouze zákonem a pouze v případě, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná.

Vláda přitom postupně zavádí nástroje, jimiž uvedená práva a svobody přímo ohrožuje. A naopak nečiní nic na jejich ochranu. A to na úrovni České republiky i Evropské unie.

To považujeme za nepřijatelné, a proto Vládu České republiky vyzýváme, aby:
Zavedla zákonnou povinnost provozovatelů online sociálních sítí, otevřených veřejnosti, neomezovat svobodu projevu a právo na vyhledávání informací tam zveřejněných, nesměřuje-li takové omezení k ochraně práva člověka na ochranu jeho soukromí.

Zavedla zákonnou povinnost médií poskytovat v rámci zpravodajství objektivní a vyvážené informace s cílem umožnit lidem vytvořit si vlastní názor. Média nesmějí zneužívat ochrany, kterou jim právo dává, k tomu, aby manipulovala veřejným míněním.

Zavedla skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v porušení shora uvedených povinností, a to pod přísnou sankcí.

Upravila pravomoci Rady České televize a Rady Českého rozhlasu tak, aby mohly sankcionovat vedení veřejnoprávních médií v případech, kdy dojde k porušení jejich povinností daných kodexem těchto médií a vedení nezjedná nápravu v čase k tomu určeném.

Zajistila plnou nezávislost rad veřejnoprávních médií na aktuální politické reprezentaci.

Vyloučila z programů veřejnoprávních médií tzv. názorové pořady, jejichž cílem je propagace konkrétního názorového proudu v oblasti politiky i vědy.

Okamžitě zrušila pozici vládního zmocněnce pro dezinformace a média, rozpustila tým KRIT, ukončila nepřijatelné šmírování pracovníků veřejné správy a zaručila jim právo na vlastní názor, právo na projev tohoto názoru a právo na svobodu slova i myšlení v souladu se současným právním řádem.

Okamžitě oznámila orgánům Evropské unie ukončení veškerých svých aktivit souvisejících s potíráním šíření tzv. dezinformací.

Žádáme, aby Vláda ČR do patnácti dnů ode dne doručení této výzvy informovala veřejnost, že tyto kroky přijímá a že zahajuje práci na jejich okamžitou realizaci.


ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Každý ozbrojený konflikt je v zásadním rozporu s imperativem na zachování míru, tak jak jej stanoví Charta OSN a platné mezinárodní právo, včetně základních ustanovení článků 1 a 2 Severoatlantické smlouvy. Na základě těchto principů a zásad jsou státy zavázány řešit své konflikty mírovými prostředky a usilovat o nastolení míru.

Valné shromáždění OSN za dobu své historie mnohokrát deklarovalo, že kroky, které nevedou k mírovému ukončení ozbrojených střetů, ale naopak tyto prodlužují, prohlubují a zvětšují tak utrpení obyvatel, a to včetně vměšování třetích států do konfliktů, přepjatou válečnou rétoriku a státem řízenou propagandu na podporu války nevyjímaje, odporují nejen shora uvedeným požadavkům mezinárodního práva, ale jsou zločiny proti míru a lidskosti sui generis.

Je proto bytostným životním zájmem České republiky a všech jejích občanů, aby byly co nejrychleji zastaveny veškeré ozbrojené akce na Ukrajině a byla neprodleně zahájena jednání, jejichž výsledkem nebude prosazení velmocenských zájmů, ale obnovení mírového soužití národů daného regionu a tím i zajištění bezpečnosti celého světa.

Proto požadujeme:
Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace vlády České republiky, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

Přijetí závazku Vlády České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechodem k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Žádáme, aby Vláda ČR do patnácti dnů ode dne doručení této výzvy informovala veřejnost, že tyto kroky přijímá a že zahajuje práci na jejich okamžitou realizaci.

---

Pro cenzory, udavače a další, kteří se snaží jakýmikoli prostředky zabránit šíření názorů, které se jim nelíbí a i pro naši ochranu před nezákonnou perzekucí za publikaci názoru, uvádíme že:

V době publikace tohoto textu/audia/videa TVRZENÍ NENÍ MOŽNÉ NEZÁVISLE OVĚŘIT.
Právo „svobodně vyhledávat informace” je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.

Jak to aktuálně vypadá v ruských obchodech?

Pořad o tom, jak to skutečně vypadá v ruských obchodech. Natočeno 22. a 23. ledna 2023 ve Volgogradu.
Podívejte se do obchodu Pjaťoročka (něco jako u nás LIDL), do obchodu Magnit (něco jako u nás Penny) a obchodního centra Akvarel, kde uvidíte, které obchody zůstaly a které ne a nahlédnete do francouzského obchodu Ašan, který připomíná náš Globus nebo lepší TESCO.

Video je z YouTube kanálu Jakuba Zieby, který studujie v Rusku na Volgogradské státní univerzitě. Na svém kanálu chce především ukazovat, jak to nyní vypadá v Rusku ve skutečnosti.

Česká mainstreamová média popisovala situaci poněkud dramaticky. Třeba Echo24:
"Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari."

Na současnou situaci se můžete podívat v tomto videu.

---

Pro cenzory, udavače a další, kteří se snaží jakýmikoli prostředky zabránit šíření názorů, které se jim nelíbí a i pro naši ochranu před nezákonnou perzekucí za publikaci názoru, uvádíme že:

V době publikace tohoto textu/audia/videa TVRZENÍ NENÍ MOŽNÉ NEZÁVISLE OVĚŘIT.
Právo „svobodně vyhledávat informace” je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.

Doufám, že víte, co děláte

Už jsem tu mnohokrát psal o tom, že naše republika těžko může být nějak extra suverénní, když nám tu skoro nic nepatří. Nemáme žádné české banky, nepatří nám většina strategického průmyslu, nepatří nám distribuční sítě a jak jsme zjistili v posledním půlroce, nepatří nám asi ani elektrárny, bez ohledu na to, co je napsané v obchodním rejstříku. Pokud nám něco patří, tak to pracuje pro Německo, kam také směřuje většina našeho exportu. Takhle to prostě je.

Tato situace nevznikla přes noc. Trvalo to třicet let. Začalo se privatizací, pokračovalo se privatizací, pak se přešlo na pravidla EU, pak se stále více začalo grýndýlovat a výsledek všichni vidíme. Pak stačí, aby zatelefonovala Merkelová a koalice mezi ANO a SPD se stala rázem nemožnou… Podobných věcí bude jistě celá řada, jen se o nich prostě nedozvíme. Naše reálná suverenita odpovídá naprosto přesně naší hospodářské síle. Vidíte to všude.

To neříkám, abych tady naprázdno lamentoval, jen prostě konstatuji skutečnost, že české hospodářství v největší míře řídí německé a francouzské korporace. Tyto korporace jsou samozřejmě globální, takže jejich zájmy přesahují zájmy Berlína či Paříže, ale vítr u nás prostě fouká ze západu a naše politika se točí podle tohoto větru.

Velký vliv u nás mají také Američané. Pro ně jsme henta „Nová Evropa,“ což v praxi znamená, že s USA spolupracujeme mnohem ochotněji, než třeba to Německo a Francie. Naši novináři jsou školení podle amerického střihu, naše média kopírují americká média (samozřejmě ta liberální), naši politici často za Američany říkají (a dělají) věci, které samotný americký prezident z politických důvodů nemůže vyslovit. Pamatujete na dopis osmi, případně na koalici ochotných?

Česká politika posledních třiceti let lavíruje někde uprostřed mezi americkým, německým, francouzským a unijním vlivem. Měli jsme tu pár zájmů i do jiných zemí – pořád máme velvyslanectví v Sýrii, Kellner ve své době podnikal v Číně a v Rusku, stavěli jsme elektrárnu v Turecku, spolupracujeme s Vietnamem… Ale samozřejmě pořád platí, že česká politika především reaguje na podněty od Scholze, Macrona, Timmermanse a Bidena.

Teď jsme si zvolili nového prezidenta, který ještě ani není inaugurován, ale už stihl naštvat Číňany, Němce i Francouze a celkem nepokrytě u nás jede americkou agendu. Ne, to také nevzniklo teď. Americké zájmy tu jsou dlouhodobě a jsou přesně takové, jak je Petr Pavel artikuluje. Ale když se podíváme a cvrkot posledních dní, tak je zřetelně vidět, že americký směr u nás v podstatě zvítězil. Trocha prostoru zbyla na Timmermanse a jeho zelenou agendu, ale nějak přestává zbývat prostor pro Německo a Francii.

Vystrčil už na Tchajwanu byl… A hladce tím zařízl Škodovku v Číně. Hele, nám to může být ukradené. My, obyčejní lidé, jsme z toho byznysu nic neměli. My jsme jim na ty investice vydělali nakupováním Fábií, ale zisky šly opět do Německa, protože Škodovku vlastní Volkswagen. Já vím, že nikdo tady ani nepípl, ale vsadím se, že to vrchní papaláše tam ve Wolfsburgu naštvat muselo. Přišli o hodně peněz a peníze jsou vždycky až na prvním místě.

Teď se chystá druhé kolo – na Tchajwan má jet Markéta Svetrová Dvousvetrová… Petr Pavel navíc mluví posílání stíhaček na Ukrajinu, Stoltenberg je prý příliš slabý, podpora Ukrajině by měla být prakticky neomezená, prostě to začíná vypadat, že ekonomicky jsme sice závislí na Německu, ale politicky se na to přestává brát ohled a stáváme se sice bastardy, ale americkými bastardy.

A tak já jen doufám, že to tam na vládě a v tom prezidentském týmu máte promyšlené. Že víte, co děláte. Že jste si to s transatlantickými bratry nějak ošéfovali a ti nějak zařídí, aby to Němce a Francouze nenaštvalo. V posledních dnech udělala naše zahraniční politika větší veletoč, než za předchozích deset let. Od koalice ochotných tu nebyla taková ochota jít s Američany do dalšího dobrodružství. Navíc i naše zdravotnictví začíná připomínat to americké. Je sice drahé, ale za to nedostupné.

Možná je to moje chyba…. koneckonců jsem jen Vidlák z vesnice, ale nějak nedokážu vidět žádné benefity tohoto chování. Jako, dostaneme od Američanů nějaké super ekonomické příležitosti? I když jsme uprostřed Evropy? Pomůže to naší zemičce k větší samostatnosti? Vrátí se nám nějaký průmysl? Nebo si ten německý průmysl u nás koupí Amíci a přivedou nás na nové trhy? Co dostáváme za to, že si likvidujeme vztahy s celou řadou zemí? Dostaneme nějaké lepší vztahy někde jinde?

A nebo jen zbytečně spekuluju a fakt to děláme jen kvůli hentěm civilizačním hodnotám? Přinášíme oběti kvůli lidským právům v Číně a Rusku… a zároveň je u nás postupně ořezáváme? Ve jménu hodnot, které sami nedodržujeme, se prostě propadneme na dno blahobytu?

Co má být výsledkem této politiky? Možná byste mohli udělat tiskovku a vysvětlit nám nějaká pozitiva. Kam chceme dojít? Co bude výsledkem? Protože za mě to vypadá spíš obráceně. Ve jménu hodnot, které přímo před očima přestávají existovat, ničíme i ty poslední zbytky funkčních věcí. Nejenže jsme kolonie… na to už jsme si zvykli, ale teď dokonce ničíme vztahy i s těmi, co z nás mají alespoň tu kolonii.

Vládo, uklidněte nás! Pojďte nám vysvětlit ten váš geniální plán na krásný svět, který pro nás chystáte.

Vidlák 2. února, 2023


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

---

Pro cenzory, udavače a další, kteří se snaží jakýmikoli prostředky zabránit šíření názorů, které se jim nelíbí a i pro naši ochranu před nezákonnou perzekucí za publikaci názoru, uvádíme že:

V době publikace tohoto textu/audia/videa TVRZENÍ NENÍ MOŽNÉ NEZÁVISLE OVĚŘIT.
Právo „svobodně vyhledávat informace” je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.