Nepovažuji se za počítačového piráta, ale už jsem doplatil na použití fotografie stažené z internetu.
To bylo tak. Dělal jsem webové stránky, na kterých bylo nabízeno ubytování v různých zemích. Mezi jinými také jedna opravdu malá zemička v Evropě. Na každou stránku s ubytováním jsem chtěl umístit fotografie charakterizující tu kterou zemi. Jen tak pro dokreslení, nebylo to nezbytně nutné ale chtěl jsem ty webové stránky mít hezké. Většinou jsem použil vlastní fotografie z dovolené nebo služební cesty - to pro ty běžné destinace, kam jezdí na dovolenou hodně lidí včetně mne. Ale s touto malou zemičkou byl problém, žádnou fotku jsem neměl. Začal jsem tedy hledat na internetu. Nic moc jsem nenašel ale něco přece. Na jedné webové prezentaci, už vůbec netuším kde a čeho jsem fotografii našel. Byla to nějaká soukromá webová stránka s malinkou fotkou té nejmenované zemičky. Tak jsem ji stáhl a použil na své stránce s nabídkou ubytování. To byla ale veliká chyba. Vůbec mě tehdy nenapadlo, že bych s tím mohl mít někdy nějaký právní problém.
Po několika měsících - nebylo to určitě ani půl roku jsem dostal doporučený dopis od jakési nejmenované firmy, která se zabývá mimo jiné vymáháním pohledávek. V dopise bylo uvedeno že mám zaplatit necelých 20.000 Kč za neoprávněné užití fotografie - nebo že mám doložit, že vlastním platnou licenci k použití fotografie na svých webových stránkách. Protože mám několik webových stránek a všude mám vlastní fotografie, považoval jsem to nejdříve za nějaký žert, nebo pokus dostat ze mě nějaké peníze. Vůbec jsem si nevzpomněl na stránku s ubytováním. Zkontaktoval jsem tedy firmu, která platbu požadovala. A oni mi poslali počítačový výpis ve formátu PDF, kde nějaký program udělal snímek mé webové stránky s nabídkou dovolené ve zmíněné zemičce. Tam byla označena fotografie a informace o tom, že digitální podpis ukrytý ve fotografii se shoduje s digitálním podpisem fotografie z nějaké fotobanky, kde byla nabízena k prodeji.
No teď jsem pochopil, že to je průšvih a že jsem skutečně neoprávněně použil nějakou fotku, kterou jsem sice neukradl z fotobanky ale od někoho, kdo si ji buď koupil, nebo možná taky od někud stáhl. Nedalo se nic dělat. Nejdříve jsem zkusil kontaktovat fotobanku. To v podstatě nebylo možné, protože komukoliv jsem tam zavolal a řekl, že se jedná o neoprávněné použití fotografie, řekli mi, že tam nikdo kompetentní není a vzápětí mi volali z firmy, která pohledávku vymáhala, že jen oni jsou oprávněni vše řešit a že na to mají plnou moc a že fotobanku nemám kontaktovat. Protože se považuji za slušného člověka a nikdy jsem nic vědomě nikomu neukradl, tak jsem si přiznal chybu a zaplatil - tu fotku jsem sám nefotil a z webu stáhl, s tím se nedá nic dělat. Co naplat, že částka skoro dvacet tisíc za obrázek o velikosti cca 200 x 150 obrazovkových bodů se mi zdála hodně vysoká. Nebylo se na koho obrátit. Jediná další možnost byla nechat to řešit u soudu a to se mi opravdu nechtělo.
Nechť je tento příklad poučením i pro všechny ostatní, kteří nějaké obrázky z cizích webových stránek používají ve svých prezentacích. Můžete za to zaplatit i dost vysokou částku. Dokonce ani stránky, na kterých na autora není žádný kontakt vás nezachrání, protože pak se vymahači obracejí na majitele domény, kde adresa uvedena být musí a je snadno dohledatelná. Není pak s kým diskutovat - buď zaplatíš, nebo bude soud. Roboti kteří bez přestávky prohledávají webové obrázky po celém světě a hledají digitální podpisy dělají svoji práci i právě teď a bez speciálního software nemáte šanci poznat, že vámi použitá fotografie takovýto podpis obsahuje.
