. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

28. dubna 2021

Covid - konec příběhu a shrnutí posledního roku



Vážení přátelé, pro mě tato pandemie, koronavirus i covid končí. Mám lék, mám prevenci, očkování nepotřebuji, žiji tak, že mě prakticky žádná státní omezení neomezují. Necítím už potřebu dále se touto problematikou zabývat. Považuji to za uzavřené s výjimkou boje proti nucenému očkování. To mě sice osobně nehrozí, ale považuji to za tak velký zásah státu do práv obyvatel, že považuji za nutné proti tomu i nadále bojovat všemi mě dostupnými prostředky. K očkování proti nemoci, na kterou umře méně než 1% nemocných, nesmí být nikdo nucen a to ani nepřímo.

Pro moji hlavu vlastně nastal konec už někdy před 17.3.2021
>>> I HRANICE MÉ TOLERANCE UŽ BYLA PŘEKROČENA
Tehdy jsem se ale ještě nedokázal zastavit. Ten můj vlak byl příliš rozjetý a já jsem ze setrvačnosti stále situaci sledoval a řešil.

Před rokem jsem stál za razantními i když trošku opožděnými kroky vlády a obhajoval jsem je.
>>> Proč jsou nařízené roušky v autě a v lese?
Ještě nebylo jasné jak moc tato nová nemoc ohrožuje jednotlivce a celou společnost. Proto byla tehdy zavedená opatření i z mého dnešního pohledu správná.
Tehdy se dokonce na kratičký okamžik zdálo, že síly proti nemoci spojili skoro všichni
>>> Mimořádný projev předsedy vlády Andreje Babiše k epidemii nového typu koronaviru
Brzy potom můj souhlas s protipandemickými kroky vlády skončil.

Od poloviny srpna 2020 (čas voleb se blížil) začínalo být jasné, že vláda nehodlá činit žádná opatření, která by mohla negativně ovlivnit jejich pozici ve volbách. Tehdy také sílily protesty v zahraničí. Protesty proti mnohdy nesmyslným opatřením vlád.
>>> Projev Roberta F. Kennedyho Jr. na demonstraci v Berlíně 29.8.2020

V září jsem se snažil přesvědčit lidi o nutnosti zastavit nárůst počtu nemocných. Vláda na to před volbami úplně kašlala.
>>> Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad
Asi nejčtenějším mým článkem byl Roušky, koronavirus, zdravý rozum, politika a můj poslední pokus
Na téma roušek jsem toho publikoval více, ale s alespoň nějakým zájmem se setkaly články pouze dva
>>> Je rouška symbolem nesvobody nebo ohleduplnosti?
a článek o zkušenostech z FB skupiny "odpíračů roušek"
>>> Skupina odpíračů roušek a popíračů nebezpečí koronaviru

Začátkem října už bylo jasné, že bude zle, hodně zle. Po volbách se konečně vláda zase začala starat o zdraví lidí, ale celý další postup byl naprosto amatérský, chaotický a nedával z virologického pohledu žádný smysl.
Někdy v té době také vznikl preparát, který dokázal likvidovat koronavirus a jako prevence dokázal zabránit covidu. Já jsem se o něm dověděl ale až někdy v listopadu.

V listopadu, možná začátkem prosince, jsem sám začal jako účastník studie brát preventivně preparát proti koronaviru. Jedna kapka denně stačí. Neublíží, chemicky je to jen voda. Testuji na sobě předpoklad, že tento preparát koronavirus zlikviduje ještě dříve než nemoc propukne. Zdá se, že to skutečně funguje, ale když je koronavirus likvidován hned po vstupu do těla, tak imunita nezareaguje a pravděpodobně si člověk nevytvoří protilátky.

Na začátku prosince už bylo jasné jaké vakcíny přijdou a jaká mají rizika:
>>> Virologický pohled na téměř nebo úplně schválené vakcíny

Před vánoci vláda zcela nesmyslně způsobila brutální nárůst počtu nemocných díky tomu, že nezdůrazňovala nebezpečí tehdejší situace. Nemyslím, že měla něco zakazovat. Tehdy už byl čas lidem vysvětlit situaci, vysvětlit rizika, vysvětlit, jak se mohou chránit a nechat zodpovědnost na nich. Už toho všichni věděli o koronaviru dostatek, aby se mohli chovat zodpovědně.

Vláda už celkem konzistentně pracovala na tom, aby období covidu neskončilo příliš brzy. Nikdy se neodhodlala k tomu, aby zavřela německé montovny plné zahraničních dělníků. O příčinách spekulovat nechci. Důsledky ale vidíme všichni.

Celý letošní rok ukazuje, že koronavirus si žije vlastním životem a že opatření vlády nemají téměř žádný vliv na jeho šíření. Lidé po roce na nějaká opatření, navíc nesmyslná, kašlou. Nemyslím, že vláda je neschopná. Myslím, že to, co dělá, je záměr. Nebudu spekulovat co tím sleduje. To, že vláda není úplně blbá je vidět třeba na celkem přesném načasování jejich opatření, která dost přesně kopírovala již známý vliv počasí, teploty a slunce na šíření koronaviru. Myslím že jediné, co úplně nevychytali, je současné poměrně chladné počasí. Kdyby se oteplilo rychleji, mohli se už bít v prsa, jak ty jejich zákazy zastavily pandemii. Bohužel i přes globální oteplování jim počasí až tak nepřálo.

Pohybuji se v infekčním prostředí, kde se chráním respirátorem. Denně potkávám uvnitř i venku odhadem stovky, možná někdy i tisíce lidí. Nejsem a nebudu očkovaný. Jako prevenci používám preparát proti koronaviru někdy od listopadu a snažím se ho zdarma šířit mezi lidmi.

Pak přišla kauza Vrbětice a koronavirus přestal média zajímat, tím pandemie pro hodně lidí skončila.

Postupně se oteplí a covid se zredukuje na únosnou mez.

Pro mě tedy celé to šílenství kolem koronaviru končí. Není dále už moc co řešit.

Pandemie ustupuje, očkování pro mě není důležité, mám preparát, u kterého jsem si jistý, že mě ochrání před covidem. Studie, kdy jsme poskytovali tento preparát zdarma, pomalu končí. Nikdo z účastníků neonemocněl. Nikdo, kdo ho začal brát až v průběhu nemoci nezemřel. Stal jsem se součástí skupiny, která z vlastních prostředků financovala šíření tohoto preparátu zájemcům zdarma. Mám pocit že jsem pomohl desítkám lidí. Je to dobrý pocit. Každému, kdo chtěl a kdo tvrdil, že to nemůže fungovat, jsem nabídl preparát zdarma k vyzkoušení. Ani jeden z nich nakonec zájem neprojevil. Báli se snad, že by pak museli akceptovat něco, co bytostně popírají? Možná. Je to jejich volba.

Za pár týdnů se bude tento praparát prodávat. Já brzy s propagací končím, protože jsem se chtěl osobně angažovat pouze ve fázi, kdy se rozdává zdarma a je ve fázi testování. Dále už to bude obchodní záležitost a já nejsem obchodník.

Pro mě je vyřešeno a ukončeno.

Dění okolo koronaviru, covidu a očkování už moc nesleduji. Dále už hodlám aktivně vystupovat pouze proti nucení k nedobrovolnému očkování. To považuji za zlo. To je ale spíš politická než zdravotní problematika.

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

13. října 2020

Mimořádný projev Romana Prymuly



Ministr zdravotnictví Roman Prymula vystoupil v předvečer zavedení lockdownu s mimořádným projevem k občanům. Přinášíme kompletní přepis.

Vážení, jak jistě víte, vláda České republiky včera jednala až do večerních hodin a přijala po celodenním rokování soubor dalších opatření, která zasáhnou do života každého z nás.

   Je přirozené, že nutně musel vzniknout celospolečenský dojem velké frustrace a zklamání, že Prymula opět něco utahuje, přikazuje, zakazuje. Že vláda jedná zmatečně, nerozhodně, nepřesvědčivě – i já jsem jen člověk a umím se do těchto pocitů vžít. A proto bych vám všem chtěl sdělit věci, které mě opravdu tíží, možná ze všeho nejvíce.

   S plným vědomím jsem na sebe přijal zodpovědnost za to, že udělám maximum pro to, abych zabránil explozivnímu šíření viru v naší populaci, čemuž právě nyní neoddiskutovatelně čelíme. S plným vědomím jsem přijal tento nelehký úkol a pozici. Protože jsem stále přesvědčen, že zachraňovat lidské životy a postarat se o nemocné má svůj hluboký význam, a mohu-li tomu být jakkoli nápomocen, tak tak činím. A jednám.

   S plným vědomím od začátku vypuknutí epidemie jsem konzistentně nahlas a veřejně říkal, že boj s jakoukoli epidemií je dlouhodobě trvající proces a je potřeba k jeho úspěšnému zvládnutí stanovit jasnou a promyšlenou strategii – a to od samého začátku.

   Ano, možná jsem nebyl v létě dostatečně důrazný a netrval jsem na opatřeních, která by nás chránila před druhou vlnou. Možná jsem měl více apelovat na lidi tak, jako to umí jiní. Neudělal jsem to a omlouvám se vám za to. Mým oborem je medicína a epidemiologie. Nejsem bezchybný.

   A teď to nejdůležitější, které tu doposud nezaznělo nebo si jej mnozí neuvědomují. Zkrotit jakoukoli epidemii nelze nikdy a nikde na světě bez ztrát ekonomických a sociálních. Nejsem povolán k tomu a nemohu na sebe přijmout tíhu odpovědnosti za odpověď na otázku, jakou cenu má jeden lidský život, jakou cenu jsme schopni obětovat v boji proti koronaviru a kolik tento boj všechny z nás bude stát. To musejí jiní.

   Já jsem za sebe přesvědčen pouze o tom: Není pravda, že volba stojí mezi ekonomikou a zdravím. Ekonomika funguje, jen když je epidemie pod kontrolou. Nejsou plné nemocnice a lidé se ze strachu před virem nezavírají doma.

   Jak všichni vidíme, stav v České republice se prudce zhoršuje a nárůst počtu případů je globálně jeden z nejvyšších. Nás všechny napadá mnoho otázek o vývoji viru, například zda nedošlo k jeho oslabení. Navzdory některým signálům zatím ale nemáme přesvědčivé důkazy o takovém vývoji a musíme vycházet z exaktních dat. Na nich postavené modely ukazují, že v následujících týdnech dojde k výraznému nárůstu hospitalizací, těžkých případů a nárůstu jednotlivých úmrtí. A to je takřka jisté. Čekají nás opravdu tři složité a neveselé týdny.

   Vím, že přijetí omezujících opatření vyvolalo velkou vlnu kritiky a nenávisti a že občané často vnímají některá opatření jako nelogická, nebo dokonce šikanózní. A zasahující do jejich svobody a každodenního života. Zcela chápu, jak jste na to citliví. Ano, zcela chápu a chci se za tyto zásahy omluvit. Ale věřte, že pokud bychom nereagovali, tak by se šíření viru vymklo jakékoli kontrole. Musíme jednat rychle a mnohdy překotně. A já současně deklaruji a dávám vám své slovo, že budeme stále monitorovat dopady jednotlivých opatření a vyhodnocovat jejich nutnost a funkčnost. I když se vám nebudou líbit. I když vás budou štvát. I když budete propadat různým pocitům, které máme všichni. Pocitu osamocení, nejistoty a smutku, když nemůžete žít svůj život tak, jak jste zvyklí.

   Proto jasně říkám, že bude-li to situace umožňovat, budeme opatření, která nebudou nutná, okamžitě uvolňovat. Zatímco uvolňování všech opatření bude záviset na parametrech vývoje epidemie, jako je například reprodukční číslo, docházku na první stupeň znovu otevřeme bez podmínek již druhého listopadu. Opatření jsou promyšlená, a protože se jako epidemiologové snažíme obsáhnout činnosti, které jsou nejvíce rizikové, tak často zasahujeme do osobního života každého z vás. Není nám to příjemné, ale prosím, věřte nám, opravdu víme, co děláme a proč to děláme. Nechceme zavřít celou zemi tak, jako na jaře. Nechceme lockdown, mým primárním cílem je se tomuto stavu vyhnout. Nechceme zavírat obchody, služby a fabriky. Jak chci tohoto cíle dosáhnout? Společně. Jen společně. Všichni.

   Má strategie stojí na třech základních pilířích. Robustní posílení kapacity lůžek s covidem-19, krizové spoluřízení všech státních nemocnic a zajištění jejich dodatečného, dostatečného financování a plošné testování české populace s trasováním infekčních pacientů. Změna způsobu komunikace a zlepšení informování veřejnosti je dalším pilířem.

   Prvním pilířem a kritickým faktorem je pro nás kapacita zdravotnických zařízení. Proto jsem si svolal všechny ředitele fakultních a přímo řízených nemocnic v této zemi, abych je seznámil se svým plánem na koordinaci všech zařízení. S okamžitou platností vydávám nařízení ministra k vyčlenění kapacity intenzivní péče v nemocnicích, cílem je vyčlenění kapacit až na 10 tisíc lůžek a rozdělení péče na kapacity covid pacientů, urgentní medicíny a neodkladné péče. S okamžitou účinností zřizuji pracovní skupinu v čele s hlavním náměstkem Všeobecné zdravotní pojišťovny Davidem Šmehlíkem, dále šéfem chytré karantény plukovníkem Petrem Šnajdárkem a profesorem Vladimírem Černým pověřenou splněním tohoto úkolu a zajištěním dohledu nad permanentním sledováním dostatku kapacit. Dále zajistím systém sdílení zdravotníků v jednotlivých nemocnicích. Zajistím i dofinancování zvýšené kapacity nemocnic.

   To, zda budeme muset opatření zpřísňovat, nebo naopak uvolňovat, budeme primárně rozhodovat podle toho, jaká bude míra jejich naplněnosti. Musíme se za každou cenu vyhnout situaci, kdy bychom se o některého z nemocných nedokázali z kapacitních důvodů postarat. Nejvýznamnější bude naplněnost kapacit jednotek intenzivní péče, na druhém místě samozřejmě i celkové zatížení nemocnic. Zahajujeme přitom akční plán, jehož cílem bude centrální koordinace řízení těchto kapacit. Cílem bude jednak vytvořit dodatečné kapacity jednotek intenzivní péče a dále i kapacity pro stabilizované pacienty, kteří zůstávají v nemocnici především proto, že je pro ně obtížné se v infekčním stavu vrátit do domácí péče. O dopadech tohoto programu a vývoji naplnění kapacit budeme občany pravidelně informovat. Bude tak k dispozici objektivní údaj, který, jak věřím, umožní občanům rozumět tomu, kde v boji s pandemií jsme.

   Druhým pilířem boje proti šíření viru musí být plošné testování. Pracujeme teď velmi intenzivně na průzkumu a odpilotování metody testování na bázi antigenních testů. Tyto testy jsou rychlé, levné a snadné. Prakticky umí ukázat výsledek testu do 15 minut. Pokud by se nám povedlo je zajistit, pak by testování pro všechny občany bylo zdarma a umožnilo by nám, laicky řečeno, zachytit obrovskou množinu infekčních, tedy příznakových pacientů. Tento způsob testování by nám zásadně pomohl identifikovat nakažené pacienty virem a izolovat je od seniorů a zranitelných skupin obyvatelstva a v důsledku toho neohrozit ekonomiku a chod společnosti. Pokud se nám podaří toto testování provést celoplošně a úspěšně, získáme tím jednak zásadní data o chování viru a především nám to umožní nastavit výrazně cílenější systém karantény. O zapojení do systému testování požádáme praktické lékaře, nemocnice, aktuální odběrová místa a dále speciální odběrná místa posílená až o 7 tisíc studentů lékařských fakult a dalších až 10 tisíc studentů jiných vysokých škol. Věřím, že v přípravě tohoto projektu budeme postupovat velmi rychle a účinně. Proto jsem požádal ministra zahraničí Tomáše Petříčka o srovnávací studii ze zemí, kde tento model zavedli a úspěšně funguje, například Jižní Korea, Lichtenštejnsko nebo Dánsko.

   Třetí pilíř. Komunikace a informování občanů. Sebekriticky přiznávám, že způsob komunikace působí často dojmem nesrozumitelnosti, často nelogičnosti a také invazivním a agresivním dojmem. Ve skutečnosti jsme opravdu v situaci, kdy musíme reagovat na aktuální vývoj nákazy, která se šíří skoro už nekontrolovatelně. Zároveň je to do velké míry dáno tím, že epidemiologie je exaktní vědou založenou na tvrdých datech. Zvenčí se může jevit nelogická, ale jde nám o celou populaci naší země a věřte, že víme, co děláme. Nečiní mi skutečně žádné potěšení vydávat permanentní zákazy a omezení a mají-li mít jednotlivá opatření efektivní dopad a mají-li oploštit křivku, je potřeba vám vysvětlit smysl jejich zavádění. Mým dalším důležitým úkolem je tedy najít jasnou a srozumitelnou komunikační linii. Chcete-li: překladač do běžné řeči. Důkladně a názorně. Jednoduše a lidsky. Budu se proto vždy snažit klást důraz na vysvětlení, proč je zavádím, z jakých důvodů a na základě jakých parametrů. Slibuji vám to, protože mi záleží na tom, aby se každý občan naší země orientoval, a udělám pro to vše, co bude v mých silách. A pokud se vyskytne komunikační nedokonalost, vždy ji opravím, aby měl každý ty nejaktuálnější informace.

   Také prosím každého, pokud má tu možnost, ať už na svém počítači, nebo v mobilním zařízení, ať sleduje můj Twitter, kde se pokouším jednoduše sdělovat velice důležité věci, a je to v současnosti nejrychlejší kanál přenosu zpráv. Myslím, že je vám v tuto chvíli již jasné, že pokud všichni nepřispějeme disciplinovaným chováním ke zpomalení šíření viru, situace se bude prudce zhoršovat a jakékoli úsilí státu o boj s pandemií nemůže být úspěšné.

   Fakticky nám vy sami můžete dost pomoct a i vaše disciplinovanost rozhodne o tom, zda budeme muset opatření dále přitvrzovat, nebo uvolňovat. Věřím, že zmíněná otevřená a jasná komunikace hlavního kritéria boje s pandemií, čili naplněnosti zdravotnických kapacit, nám pomůže, aby občané situaci skutečně chápali a neměli pocit, že restrikce jsou zbytečné.

   Také bych chtěl apelovat na všechny občany, kteří šíří obsah z dezinformačních zdrojů, podněcují občany k nenošení roušek a nepodřizování se opatřením, aby to nedělali. Každý, kdo toto dělá, je přímo zodpovědný za ovlivňování populace naší země nesmírně škodlivými dezinformacemi, které dopadají nejen na lidi, kteří se můžou nakazit a umřít, ale i na zdravotníky a zdravotnický personál. Na lidi, kteří se každý den snaží zachraňovat životy na pokraji svých sil. A to jsou lidé, na kterých to momentálně stojí.

Prosím, myslete na to. Nešiřte neověřené a lživé zprávy.

   Na závěr využívám tento mimořádný prostor, abych vás provedl posledními opatřeními, která jsme museli přijmout, abychom se vyhnuli celoplošnému lockdownu. Prodiskutoval jsem je se všemi členy vlády, Ústředním krizovým štábem a svým odborným týmem složeným i z expertů ze zahraničí. Pojďme si teď všichni společně projít nová opatření.

   Školy s výjimkou mateřských přecházejí od zítřka na distanční způsob výuky. Vím, že je to velký zásah pro všechny rodiny, ale dobrá zpráva pro vás, rodiče žáků prvního stupně, je, že 2. listopadu se vaše děti do školy vrátí. Vím, že toto opatření má řadu odpůrců. I my jsme o něm velmi dlouho diskutovali. Jsou zde však jasná data, která ukazují, že nejčastěji jsou právě postiženi pedagogové a pracovníci ve školství, dokonce častěji než zdravotničtí pracovníci. Tento prudký nárůst začal 12. září a neustále raketově stoupá. Dosáhl už více než 4,5 tisíce případů. Pokud vezmeme pozitivní osoby podle povolání či podle oboru činnosti, je na prvním místě s více než 16 % právě kategorie žák, student, učeň. Je tedy zcela samozřejmé a naprosto nezbytné, abychom neohrozili poskytování péče v našich nemocnicích, že zajistíme pro děti pracovníků naší kritické infrastruktury přístup do vybraných škol a vytvoříme ve spolupráci s řediteli našich nemocnic prostor pro to, aby bylo možné jejich děti pohlídat. Omezili jsme sice provoz na vysokoškolských kolejích, nabízíme všem ale možnost zdarma se otestovat. Studenty, kteří se obávají odjet domů, aby právě po otestování mohli jet a nenakazili potenciálně své bližní. Další opatření, která platí od zítřka a budou končit s koncem nouzového stavu, v případě nutnosti ale může být tento nouzový stav prodloužen a mohou být prodloužena i některá opatření. Vše v závislosti na vývoji epidemie.

   Tím opatřením je například omezení shromažďování na šest osob. Je to opatření nutné, abychom snížili počet kontaktů ve společnosti, abychom například omezili setkávání žáků, kteří nemohou chodit do školy.

   Dalším opatřením je dočasné uzavření restaurací, barů a klubů. Ano, dočasně uzavíráme restaurace. Je to samozřejmě radikální opatření a omlouvám se všem restauratérům, ale po diskusi se všemi odborníky jsme se rozhodli omezit už i restaurace. V gastronomii a pohostinství se přímo nakazilo sice jen 722 osob, ale další významné počty nakažených souvisejí s nákazou v restauracích, barech a klubech. Naše statistiky je vykazují pod kategorií nákaza na pracovišti, při volném čase, běžných aktivitách a společenských akcích. Pokud bychom to kumulativně sečetli, tak právě tyto aktivity napomohly k významnému šíření viru. Proto jsme museli omezit provoz, za což se omlouvám jak podnikatelům, tak ale i běžným lidem, kterým jsme tak zkomplikovali život. Také jsme naslouchali sociologům, kteří správně řekli, že pokud bychom zavřeli školy, a nikoliv restaurace, tak bychom vyslali silně negativní signál celému národu, že nám nezáleží na vzdělání. Souhlasím s nimi.

   Dalším opatřením je zákaz pití alkoholu na veřejně přístupných místech. Toto opatření má jediný cíl. Je to zamezení přenosu při popíjení alkoholu při zavření restaurací, barů a klubů na venkovním prostranství. Toto opatření jde ruku v ruce s uzavřením právě zmíněných stravovacích provozoven.

   Je tu ještě jedno opatření, které z legislativních důvodů platí na rozdíl od ostatních od dnešního rána, nikoliv do konkrétního data, ale až do odvolání. Za tuto nelogičnost se chci omluvit, ale pokud chceme vyhlásit opatření právně korektně, musíme to takto udělat.

   Jsou tou roušky. Roušky na zastávkách veřejné dopravy. Tedy na nástupištích, přístřešcích a čekárnách veřejné dopravy jsme je zavedli z toho důvodu, že toto opatření je logickým doplňkem v minulosti zavedené povinnosti nosit roušky v MHD. Na zastávkách se shromažďují velké počty cestujících při čekání na spoje. Snažili jsme se nezavírat obchody ani služby s výjimkou fitness center, saun a dalších volnočasových služeb. Místo toho jsme zvolili cestu režimových opatření a apeluji na vás a znovu vás prosím, abyste se, pokud to bude jen trochu možné, vyhýbali blízkým kontaktům s ostatními zákazníky a dodržovali hygienu rukou. Pokud tato opatření budou dodržována, není skutečně důvod obchody ani služby zavírat.

   Pokud se podaří nárůst případů snížit a stabilně se pohybovat na úrovni reprodukčního čísla 0,8, budou jednotlivá opatření postupně uvolňována v co nejkratších intervalech. Aktuálně máme reprodukční číslo 1,5 a musíme jej srazit co možná nejrychleji.

   Na závěr můj osobní apel na všechny z vás, snad ten nejdůležitější: Bez vás, bez každého z vás, bez vašeho porozumění pravidlům a opatřením, bez vaší důvěry v to, že mají svůj smysl, a bez jejich dodržování ten virus neporazíme. Prosím, pomozte. Pomozte mi v mé práci. Týká se to nás všech. Ano, každého z vás, kdo mě teď posloucháte nebo kdo má slova čtete. Opravdu se to týká jednoho každého z nás. A pokud snad někdo z vašich blízkých neměl možnost tuto výzvu slyšet, prosím, řekněte mu o ní. Děkuji.

13.10.2020

Jaroslav Flegr: Z první vlny epidemie jsme se nepoučili



Tak, Micíku, teď ti prozradím, co jsem se dnes dočetl v článku z konce dubna. Doufám, že jsi opravdu statečný kocourek.

   Skupina čínských vědců chtěla letos na jaře zjistit, zda jim dá koroňák s nástupem léta pokoj. Vzali si data o průměrné teplotě a vzdušné vlhkosti ze 166 zemí a spočítali, jak s teplotou a vlhkostí venkovního prostředí souvisí šíření koronaviru. Zjistili, že s každým stupněm, o který je v zemi tepleji, poklesne asi o 3 % počet infekcí za den a asi o 1,2 % počet úmrtí na koronavirus za den. Podobně s každým vzrůstem relativní vlhkosti o 1 % klesá 0,85 % počet infikovaných za den a o 0,51 % počet úmrtí za den. V diskusi vysvětlili, že se přesně takový výsledek dal očekávat, neboť výrazná sezonalita v nakažlivosti se projevuje u většiny akutních respiračních onemocnění, včetně původního SARS.

   Vědci měli určitě ze svého výsledku velkou radost. Ústup pandemie s příchodem léta navíc ukázal, že se radovali oprávněně. Jenže teď se blíží zima a nám se radost rychle mění ve starost. Zatím se po většinu času těšíme z prodlouženého babího léta a stejně, kvůli chybám našich epidemiologů a především neodpovědným a hloupým intervencím ze strany některých politiků, netroufám si jmenovat, abych omylem nepřipojil nějaké hodně neslušné přídavné jméno, nás čekají během dvou týdnů přeplněné nemocnice. Je však dosti pravděpodobné, že s poklesem průměrných teplot během opravdového podzimu, zimy a předjaří, se nakažlivost choroby výrazně zvedne. V současnosti je index nakažlivosti asi 2,6 a pomocí epidemických opatření jsme reprodukční číslo viru srazili na 1,4. V březnu však byl index nakažlivosti zhruba dvojnásobný (5,7), takže při stejných opatřeních by nejspíš bylo zhruba dvojnásobné i reprodukční číslo viru. Navíc, vzhledem k tomu, že do zimy vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka, a náš imunitní systém proto zeslábne, zvýší se nejspíš i smrtnost onemocnění COVID-19. Ta byla v první vlně možná až 3x vyšší, než je nyní. Není jasné, zda to bylo jen tím, že jsme se naučili více chránit starší a nemocné a že se lékaři naučili s nemocí lépe bojovat, nebo i naší nižší obranyschopností v chladných měsících.

   Takže, Micíku, abych to shrnul. Z první vlny epidemie jsme se nepoučili, protože jsme ji pomocí zavedeních opatření rychle zastavili. Pan Babiš nám za vydatné pomoci některých zubařů, onkologů a kardiochirurgů zařídil druhou vlnu, a s ní druhou šanci se poučit. Když alespoň tuhle šanci nepromarníme, potom není vyloučeno, že nás ty tisíce pacientů, kteří v následujících dvou měsících zásluhou výše zmíněných pánů (dámu jsem galantně vynechal) zemřou na Covid, možná zachrání před mnohem větším počtem obětí v zimě a v předjaří. No jo, ale státní vyznamenání bych jim za to ani v takovém případě nedával, žaloba na mnohonásobné zabití z nedbalosti by se mi zdála příhodnější.

   Tak, Micíku, to je pro dnešek všechno. Bojíš se? Tak se neboj – ono to nakonec dobře dopadne. Jen zatím hezky dodržuj protivirové dvanáctero z mého facebooku. Slibuji, že jak to jen půjde, tak se necháme doma všichni proti té potvoře koroňácké očkovat. Při troše štěstí můžeme být v dubnu za vodou.

Zdroj:
Science of the Total Environment 729 (2020) 139051: Effects of temperature and humidity on the daily new cases and new deaths of COVID-19 in 166 countries.

Jaroslav Flegr
(13.10.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

26. září 2020

Jak účinné jsou roušky



Kolik kapének produkuje člověk, který mluví? A kolik jich zachytí rouška? A kolik respirátor? To jsou otázky, které si v souvislosti s epidemií koronaviru pokládají vědci i lékaři po celém světě. V rámci školního experimentu se na ně pokusila odpovědět i 12letá studentka českého gymnázia. A k čemu dospěla?
Jak účinné jsou roušky - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Jak účinné jsou roušky ...


Přepis textu videa:
   30 sekund mluvit a přitom 30 centimetrů před ústy držet petriho misku. Úkol, který studentka Mensa gymnázia Johana Jaklová zasala účastníkům svého pokusu. Nejdřív hovořili s rouškou na ústech. Ta druhá varianta byla bez roušky. Probáhala vlastně stejně. A pak jsme zkoušeli variantu dalších roušek, respirátorů a taky špatně nasazených nebo netěsnících. Na dně misek je agar - výživná hmota, která umožňuje mikroorganismům rychle růst. Tomu pomůže i umístění do inkubátoru. Tak a teď nastavíme optimální teplotu pro inkubaci, která je 35 stupňů Celsia. Už po dvou dnech se mikroorganismy v ideálních podmínkách inkubátoru rozmnožily a mezi vzorky, na které se mluvilo s rouškou a bez roušky, byl vidět znatelný rozdíl. Tohle jsou misky, na které se mluvilo s textilní rouškou, chirurgickou ústenkou nebo respirátorem. Ty misky jsou naprosto čisté. Když se potom posuneme tady dále a podíváme se, jak dopadly kultury, na které jsme mluvili bez roušky bez jakékoli ochrany, vidíte: tak, jak kapénky dopadaly do toho agaru, tak nám narostly jednotlivé kultury vlastně těch mikroorganismů. Viditelně horší výsledky měly taky špatně nasazené nebo příliš dlouho používané roušky. Výsledek ukazuje nejen to, jak dokáží zastavit kapénky, ale i fakt, že se od úst a nosu šíří i při běžném mluvení.

Jiří Hrbáček
(Zdroj: Facebook ČT24 25.9.2020 10:26)
(Ve spolupráci s Mensa gymnáziem, Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a Fakultou tělesné výchovy a sportu UK)

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

24. září 2020

Jak to bula s Coronula - pohádka o šikulovi z Agrofertula a jeho nohsledula



A teď se děti povíme, jak to bula s coronula. Na počátku bula pacienta nula. Jen si kýchnula a zrazula první desítkula, stovkula, tisícula a tak dálula. Vzdyť to znátula. Jako dycky z kraje rokula. Virula Prymula ale otestula cirka tři procentula popula a ztěchto tři procenta mělula. To bylo povykula. Mnoha lidula se to hodila, dala dohromady chalupula a zahrádkula a taky si trochu odpočinula.
Jak to bula s Coronula - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Jak to bula s Coronula ...

Prymula zavedula karanténula a nasadila rouškula. Šikula Patula a Matula z Agrofertula nasadila hezounula ze Superstárula a ta nelenila a objednala od Číňanula rouškula za pár miliardula. A jak to dorazilo do Motula nikomu to nebula, páč šikmookula mají menší ksichtula. Tak se to ututlatula a dělalo jako že nicula. Lidula se ale semknula a začala šít rouškula hlavula nehlavula. Ostatní lidula jim za to byla vděčnula a mnohokráte děkula. Jenom Zemanula se zdejchnula a když pak otevřula hubula, tak z ní vypadnula, že rouskula, co lidé šilula a rozdávalula, tvořila sotva tisínula toho, co je potřebula. A jak nás všechny pozurážula a táhnula zpátky do krytula v Lánula. Zlánula. Jenže ekonomula pomalu krachula a na scénula vstupula dědula Středula a chtěla sociální jistotula pro zaměstnancula. Zaměstnancula si doma odpočinula za 80 procent platula zatímco OSVČula byla v koprula. Jak se trochu oteplula různá zájmová skupinula měla v plánula poslat rouškula do prdula. Toho se zaleknula KGbula z Agrofertula a zakleknula na Prymula, aby trochu promořula. Jak se lidé srocula, ostatní je naprášula: Tys tam bul a Tys tam bula! A jak to všecko dopadnula? Furt se točí zeměkula jenom nám tu zůstanula troška rouška na mozkula.

Kdyby Černobyl vybuchl dnes



A teď si představte, že by vybuchl Černobyl a úřady to netutlali jako v roce 1986, ale normálně to řekli, jmenovali krizového managera a uložili třeba zákaz vycházení - kdyby to bylo dnes, co by se stalo?!


1) Nic nevidím!

2) To je hoax, fake news! Manipulují námi!

3) Nestrašte nás!

4) Šíříte paniku!

5) Stejně tím musíme projít všichni!

6) Berou nám práva!

6) Doma zůstávají jen ovce! (offce!)

7) Petici za svobodu podepište zde, demonstrace zítra ve 14:00, slunečník nebo opalovací krém je zločin proti lidskosti! Děti s sebou!

8) Znáte někoho, kdo na to umřel? Ne, tak vidíte!

9) Kamarád sestřenice mého kolegy byl ve Fukušimě a to město stojí! Lžou nám!

10) Víte kolik lidí umře každý den?

11) Chtějí nás umlčet!

12) Každý musíme umřít!

13) Ty přístroje měří vzduch podle toho, jak s nima hejbete, žádnou radiaci, lžou nám!

14) Moje kamarádka pracuje ve vrcholovém managmentu uklízecí čety v televizi a viděla, jak to natáčí v kulisách, není to pravda, nedejte se zblbnout!

15) Hlavní krizový manager má firmu na opalovací krémy!

16) V Halifaxu 1917 vybuchly výbušniny o síle atomové bomby. Jak to, že nikdo nezemřel na ozáření?

17) Nikdo nezemřel na ozáření! Umřeli s ozářením!

18) Záření je přirozené, nedělejte ze sebe offce!

19) Děti se chtějí opalovat, bez opalování jim poškodíme zdraví!

20) Zdi Vás před radiací neochrání, do bytu Vám pronikne vzduch, tak proč by tam neproniklo o hodně menší záření!

21) Proč k tomu neřeknou jasná opatření?

22) Proč k tomu říkají tolik opatření?

23) Otec mého kamaráda pracoval v elektrárně na Slapech, v elektrárnách žádné záření není!

24) Všichni umřete strachem! Chachacha! (poznámka: smějící se pisatel umírá v křeči na podlaze na infarkt s výrazem šíleného Jokera)

25) Nenechte poškodit ekonomiku a budoucnost našich dětí?!

26) Nesmíme se uzavírat, ale normálně žít! Slunečníky pro učitele!

27) A to chcete být zavření do konce života?! Záření tady s námi bude navždy!

28) Musíte si posilovat imunitu, záření nás dělá odolnějšími!

29) Nechceme za ministra experta na dozimetrii, chceme zubaře, říká, co chceme slyšet! Petici podepiš zde.

a můj nejoblíbenější:

30) Záření neexistuje! Nikdo ho neviděl, nedá se změřit! Je to jen reakce na opalovací krémy! Video ZDE... (pět článků z ARFA, CZ24, AZ24, video experta, co má zákaz praktikovat v ČR...).

Napadá mne ještě mnoho dalších ("Drábová vypadá divně... hahaha, to její přijmení říká všechno, chce nás jen zavřít" atd.), ale jistě si dokážete doplnit i svoje "oblíbené" výkřiky dneška...

Tomáš Tyl

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

23. září 2020

Jaroslav Flegr: proč se nepromořovat



Milý Micíku, dnes si povíme, proč se nepromořovat. Tak zavři očička a poslouchej. Epidemii je možno zastavit různě, například intenzivním vyhledáváním a izolací nakažených (ať jsou nemocní nebo ne), nebo zavedením tak přísných protiepidemických opatření, že jeden nakažený zvládne v průměru nakazit méně než jednoho nenakaženého. Navíc platí, že každá epidemie se nakonec zastaví sama. Jenže…

   V tom nejhorším případě se epidemie zastaví tehdy, když parazit, třeba virus, vyhubí svého hostitele. To se může stát třeba tehdy, když má onemocnění dlouhou inkubační dobu, takže se nejprve nakazí většina populace a teprve poté začnou jedinci umírat. Něco takového by zvládla AIDS, kdyby přišla o 50 let dříve, kdy vědci ještě nedokázali odhalit jejího původce a lékaři diagnostikovat infekci. Nebo se to může stát v případě, když má parazit nějakého velmi hojného záložního (rezervoárového) hostitele, třeba potkana, kterému neubližuje, ale od kterého se bude onemocnění neustále přenášet na příslušníky vymírajícího druhu.

   Nejčastěji však epidemie odezní i bez toho, že by vyhubila svého hostitele. Stane se tak buď tehdy, když parazit vybije část populace a v řidší populaci se sníží pravděpodobnost, že se hostitelé budou potkávat a předávat si infekci. Jestliže například populace klesne na třetinu, pravděpodobnost přenosu infekce klesne devětkrát, když na desetinu, tak stokrát. To infekci zastaví, ale za cenu smrti mnoha členů hostitelské populace.

   V nejčastěji šíření epidemie zastaví takzvaná kolektivní imunita, tedy ono v současnosti tolik diskutované promoření populace. Jestliže dostatečně velká část populace už infekci prodělala a získala tak dočasnou, nebo dokonce trvalou imunitu, nebo tuto imunitu získala očkováním, je to pro parazita úplně stejné, jako kdyby klesla celková hustota populaci. Pro šíření parazita je totiž důležitá pouze hustota populace neimunních jedinců. Kolik jedinců v populaci musí být imunních, aby se epidemie sama zastavila, je možné vypočítat ze základní reprodukční konstanty, tedy z reprodukčního čísla parazita v imunologicky naivní populaci. Jinak řečeno, z počtu nenakažených jedinců, které v průměru nakazí jeden nakažený v populaci, v níž nejsou žádní imunní jedinci. Když přišel Covid do Evropy, tak se zdálo, že bude potřeba, aby bylo imunních asi 60 % jedinců v populaci. Brzy se však ukázalo, že šíření viru lze výrazně zpomalit pomocí jednoduchých opatření (RRR: ruce, roušky, rozestupy) a že tedy potřebné procento bude výrazně nižší. Odhaduji, že v letních měsících by mohlo stačit 30 % imunních jedinců v populaci a epidemie by se zastavila i bez RRR. V podzimních, zimních a jarních měsících to však bude určitě více, na 60 % se však jistě při dodržování RRR nedostaneme. Buďme tedy optimisty a počítejme, že bude stačit 40 % imunních jedinců.

   Tak kde je tedy problém? No právě v těch 40 % nakažených. Dostatek vakcíny patrně do podzimu příštího roku mít nebudeme. Takže imunitu může člověk získat pouze tím, že se nakazí. Ve většině případů má nákaza sice relativně mírný průběh, zhruba 2,5 % nakažených však zemře a neznámé procento (těžko méně než 10 %) si odnese z nemoci podlomené zdraví. Jestliže bychom se chtěli v Česku promořit a získat tak imunitu, museli bychom se smířit s tím, že nám tu zemře minimálně 100 tisíc spoluobčanů a dalších 400 tisíc bude mít do konce života více nebo méně vážné zdravotní problémy. To je přitom spíše optimální scénář, který by nastal pouze tehdy, když by se nám podařilo křivku přibývání nakažených oploštit, jak se nyní snaží ministr Prymula, a zabránit tak kolapsu zdravotnictví.

   Takže, milý Micíku, připustit promořování populace rozhodně nesmíme a samotné zploštění křivky nám nepomůže. Musíme epidemii pomocí protiepidemických opatření zastavit do doby, než bude dostatek vakcíny k imunizování asi 40% obyvatelstva. V letních měsících nejspíš vystačíme s rouškami, mytí rukou a rozestupy (a omezením hromadných akcí), na podzim, v zimě a v předjaří budeme muset přistoupit i podstatně bolestivějším a dražším opatřením. Nejpravděpodobnější mi připadá, že to bude trvat tak dva roky, může se to ovšem i trochu protáhnout – to záleží na dostupnosti vakcíny.

   Hele Micíku, nebuď tak smutný. Dva roky utečou a zase bude dobře. Je klidně možné, že nám tahle epidemie pomůže se připravit na podobné a horší epidemie, které téměř jistě přijdou v budoucnu. Teď nám není moc do zpěvu (což je vlastně dobře, při zpívání vzniká spousta aerosolu), ale třeba ta potvora coviďácká nakonec zachrání lidstvo před vymřením. Jak říkala babička – nikdy nevíš, po čem ztloustneš.

Jaroslav Flegr
(23.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Je rouška symbolem nesvobody nebo ohleduplnosti?



Pro některé lidi je dnes rouška symbolem nesvobody. No a pro některé lidi je rouška symbolem snížení množství potenciálně infekčních kapének ve vzduchu. Roušky tak chápali odjakživa prakticky všichni lidé (lékaři především) a to až do jara letošního roku. Za politizaci slova rouška já nemohu a já ho tak nechápu ani teď. Pro mě rouška zůstala rouškou a symbolem ohleduplnosti jakým byla vždy.
(napsal jsem na Facebooku)

Protože si myslím, že mezi lidmi panuje více hysterie a nepravd než by bylo zdrávo, tak se pokusím situaci rozebrat na základě jednoho z vašich facebookových komentářů k mému textu.

Petr napsal:
Covid je hlavně mediální vir, podle maistreamu je údajně strašně nebezpečný, počty nemocných Covidem se neustále navyšují a proto se od března zastavila ekonomika, provádějí se drastická opatření a lidé musí nosit roušky, aby se nebouřili a tzv. drželi hubu a krok. Zkorumpovaní politici a media jen neustále straši a manipulují. Když si tohle uvědomí většina lidí, která ještě nyní důvěřuje politikům a médiím, všichni odmítneme vakcínu, kterou nám budou vnucovat, bude po Covidu.
a dodal:
Souhlasím s tím, aby lide nemocní chřipkou nebo při nachlazení nosili roušky, aby nešířili nákazu, ale v případě zdravých lidí je plošné nařizování nošení roušek jen pouhá buzerace a šikanování lidí.


Podobný názor má poměrně hodně lidí a tak zde je moje odpověď.
Můj příspěvek je o nesmyslné politizaci roušek a ne o coroně, ale nevadí.

   Kromě toho, že koronavirus skutečně existuje, mohou z něj lidé samozřejmě virtuálně udělat cokoli se jim zlíbí a pak to použít na cokoli chtějí. Mě ale celkem nezajímá co kdo vytváří za fabulace. Mě zajímá virus samotný a jeho nebezpečí. Objektivně je to virus více nebezpečný než běžná chřipka. V červnu dosahovala smrtnost asi 3,5%, nyní na začátku září dosahuje smrtnost asi 1,4% a zdá se, že dále klesá. Smrtnost chřipky je asi 0,1%. Pokud se nakazíte koronavirem dnes, je tedy asi 14 krát vyšší pravděpodobnost, že zemřete než pokud se nakazíte běžnou sezónní chřipkou.
To k tomu "mediálnímu viru".

   Opatření provedená na jaře víceméně schvaluji a myslím, že vláda až tak moc chyb neudělala. Tehdy ještě vůbec nikdo o tomto viru nic nevěděl a velká ostražitost byla naprosto na místě.
Možná mohli opatření ukončit o něco dříve, ale po bitvě je každý generálem.
To k tomu zastavení ekonomiky.

   Neznám nikoho, kdo by kvůli roušce držel hubu a krok a kdo, když má roušku, tak se nemůže bouřit. Právě naopak. Nařízení o nošení roušek je nepopulární a vzbuzuje odpor vůči tomu, kdo to nařizuje. Vzbuzuje chuť postavit se proti tomu a rozhodně nedržet hubu ani krok. Nic moc dobrého si o vládě nemyslím, ale takoví hlupáci, aby jen tak ze sportu štvali před volbami lidi proti sobě (myslím proti vládě), nejsou.
To k tomu "lide musí nosit roušky aby se nebouřili a tzv. drželi hubu a krok".

    Pokud jde o současná opatření, tak já jsem proti jakýmkoli opatřením. Myslím, že koronavirus je tu už dostatečně dlouho a všichni na něj nevymřeme. Lidi měli už dost času zařídit se jak uznají za vhodné a mají i povědomí o tom, jak a čím se chránit. Díky opatřením na jaře většina populace u nás tuto nemoc podceňuje. Bylo by tedy podle mě správné nechat věcem volný průběh. Rizikové skupiny se ochránit snad dokáží a ostatní budou moci prožít, co jim bylo na jaře odepřeno.
   Mělo by to ale podle mě i velké negativní důsledky. Ti z rizikových skupin, kteří by se chtěli chránit skutečně dobře a chtěli by zůstat doma by přišli o práci. V důsledku velké nemocnosti by i tak ekonomika moc nefungovala, protože turisté by sem samozřejmě přestali jezdit úplně a většina rozumných lidí by se bála kamkoli chodit. Navíc bychom byli pravděpodobně odříznuti od zahraničí. Ekonomiku by nezastavil stát ale zastavila by se sama. Situace by byla velmi pravděpodobně podobná jako na jaře jen s větším počtem nemocný a tedy i mrtvých a se zcela zahlceným a paralyzovaným zdravotnickým systémem. Podporu od státu by nedostal asi nikdo, protože stát nic nenařídil ani nezakázal.
Celé by to ale mělo smysl v tom, že by se lidé poučili a viděli by důsledky vlastních rozhodnutí.
Pravděpodobně by nakonec stejně všechnu vinu svedli na vládu, která nezakročila.
Tak to ale asi nebude, protože stát si takové chování nemůže dovolit i když lid by si to zasloužil.

   Pokud jde o vakcínu, tak to je složitější. Vakcína jistě najde své odpůrce i příznivce a stane se podobně nesmyslně jako roušky nástrojem politickým. Já se zcela jistě očkovat nenechám a to ani v případě, že bych za to byl perzekuován. Je to ale každého věc a je to věc otázek zdravotních a ne politických.
Tolik k tomu očkování.

   Při inkubační době dva až čtrnáct dní nelze po tuto dobu rozlišit zdravé od nemocných a tedy nelze zařídit, aby roušky nosili jen nemocní. To k tomu "jen nemocní mají nosit roušky, aby nešířili nákazu" a k tomu "v případě zdravých lidí je plošné nařizování nošení roušek jen pouhá buzerace a šikanování lidí".
Snad jsem se vyjádřil ke všemu.

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat na mém profilu ...

22. září 2020

Jaroslav Flegr: s covidem, nebo na covid?



Milý Micíku, co myslíš, umírají pacienti s covidem, nebo na covid? Co se na mně koukáš, jako bych právě spadl z té naší prosychající jabloně? O tomhle nesmyslu se u nás fakt už půl roku vážně diskutuje! No jasně, že na covid neumírá nikdo – všichni umírají na zástavu srdeční činnosti, pakliže zrovna nejsou napojeni na umělý krevní oběh. Otázka ve skutečnosti zní, zda k zástavě srdeční činnosti došlo kvůli té potvoře koviďácké, nebo kvůli něčemu jinému, a ten covid se k tomu jen tak náhodou připletl. Kroutíš nevěřícně hlavičkou? Připadá ti jako hodně divná náhoda, že když je u nás v současnosti covidem nakažených 2,5 promile obyvatel, tak mezi těmi, co umírají na infekčních odděleních nemocnic je jich covidem nakažená většina? No, máš pravdu, pravděpodobnost takové náhody je mizivá.

   Hlavní, a přitom mnohem zajímavější problém je ovšem v něčem jiném. Ač nám to tak občas nepřipadá, naše těla jsou neskutečně poruchovzdorná. Kvalitní značkový stroj či přístroj se liší od neznačkového šmejdu tím, že jeho součástky prošly důkladnou vstupní kontrolou a výsledné zařízení před dodáním do obchodu zase prošlo důkladnou kontrolou výstupní. Když se však některá důležitá součástka v zařízení časem přeci jenom porouchá, zařízení téměř jistě přestane fungovat. Nízká poruchovost nás živáčků je zajištěna úplně jinak – vzájemnou zastupitelností jednotlivých součástek a jejich funkcí. Když se v nás nějaký důležitý systém, třeba nějaký orgán nebo metabolická dráha, porouchá, zaskočí za ně nějaký jiný systém záložní, nějaký jiný orgán či jiná metabolická dráha. Záložní systém obvykle nepracuje tak dobře jako ten původní a svou činností dokonce může postupně poškozovat systémy jiné, ale i funkce těchto jiných systémů jsou různě zálohovány. Teprve když selžou všechny záložní systémy, záložní systémy záložních systémů a záložní systémy záložních systémů záložních systémů, přestane naše tělo definitivně fungovat a my umíráme. Někdy tento proces přepínání mezi záložními systémy trvá roky, někdy je to záležitost dnů či hodin. U koček se to prý může zopakovat 9x, ale radši na to nespoléhej.

   Pakliže nám zrovna neustřelí kanónem hlavu, je tak velmi obtížné určit, co bylo příčinou naší smrti. Byl to virus, který vyřadil z funkce nějaký životně důležitý systém, nebo autoimunitní porucha, která už předtím zničila záložní systém, na který se měla za dané situace funkce hlavního systému přepnout? Nebo je to rezistentní bakterie, kterou covidem infikovaný člověk chytnul na jednotce intenzivní péče? (Jestlipak jsi, Micíku, věděl, že i v USA se na jednotkách intenzivní péče něčím nakazí 40 % pacientů?). Zkrátka a dobře, zjistit, co vlastně bylo tou pravou příčinou smrti infikovaného pacienta se téměř nedá a patologové si nejspíš dost fandí, když tvrdí, že příčinou smrti asi 15% covidem infikovaných pacientů bylo něco jiného, než právě infekce. Jediný způsob, pomocí kterého se dá zjistit, kolik smrtí má na svědomí koroňák, bude nakonec spočítat, o kolik tisíc lidí zemřelo v době epidemie více než v jiné roky. Je jedno, zda byl koroňák hlavní či vedlejší, přímou či nepřímou příčinou smrti – důležitá je konečná bilance. A ani ta se nedá vyjádřit počtem mrtvých, ale celkovou ztrátou počtu roků zdravého života v důsledku nemoci (tak zvané DALY), ale to teď nebudeme rozpitvávat. Takže zpátky k původní otázce. Je nesmysl se ptát, zda ti lidé zemřeli s covidem nebo na covid. Ti lidé umřeli kvůli covidu a je jedno, zda byla bezprostřední příčinou COVID-19, nebo třeba havárie sanitky s vyčerpaným řidičem.

   Tak, a teď na závěr něco pozitivního. Jestli nás koronavirus naučí, že když na nás leze chřipka nebo jiná viróza, tak si máme nasadit roušku, a jestli si navíc zvykneme se nechávat proti chřipce očkovat, tak si ty naše mrtvé během pár let zase vezmeme zpátky. Protože však zavedení nutných opatření tak dlouho odkládáme, bude těch chřipkových sezon asi potřeba zbytečně mnoho. Sakra, já chtěl končit pozitivně…

Jaroslav Flegr
(21.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Skupina odpíračů roušek a popíračů nebezpečí koronaviru



Fanatičtí popírači reality se navzájem utvrzují v tom, že koronavirus neexistuje a ti trochu více inteligentní jeho existenci sice připouštějí, ale jeho nebezpečí bagatelizují. Zatím se většina těchto lidí ještě nesetkala s realitou onemocnění a tak jim ty jejich konstrukce zatím fungují. To se ale pravděpodobně brzy změní a mě zajímalo, jak se tito lidé vyrovnají s realitou.

   Podle mého názoru se budou snažit zachovat kurz a ani tváří v tvář onemocnění v rodině nebo úmrtí nebudou ochotni přijímat realitu, aby si nemuseli přiznat svůj omyl. Nastoupí tedy absolutní konspirace a tito lidé se rázem ocitnou ve světě, kde nemocní umírají na vymyšlené choroby, lékaři určují špatné diagnózy, laboratoře vydávají špatné výsledky, koroneři falšují úmrtní listy, vládní instituce produkují nesmyslné údaje o nemoci a všichni jsou někým podplacení nebo donucení.
   Spisovatelé scifi o takových společnostech psali a já se takového světa skutečně obávám, ale že si sami lidé takový svět vymyslí, aby se v něm mohli cítit nesvobodní a utlačovaní, to asi zatím ani autory scifi nenapadlo. Nesvobody je přece kolem kolem nás dostatek. Nutkavá potřeba těchto podivných skupin lidí žít ve svém vyfabulovaném naprosto totalitním a nesvobodném světe mě fascinuje. Nejhorší na tom všem ale je, že oni už nebudou mít ze svého světa žádnou možnost úniku. Přiznání omylu a návrat do sice nehezké, ale zatím zdaleka ne tak hrůzné reality by pro ně mohl mohl mít fatální psychické nebo osobnostní následky. Alespoň pro ty, kteří si to budou schopní uvědomit.
Tím tato úvaha měla původně končit.

Neočekávané pokračování.
Tak mě vyobcovali ze skupiny "Nejsme vaše loutky" popíračů smyslu roušek. Ani se moc nedivím. Porušil jsem pravidla této skupiny, která nařizují souhlasit s tím, že roušky jsou symbolem všeho zla a je potřeba je odstranit.

   Neudržel jsem se a napsal jsem do komentáře, že skupina, která má v pravidlech, že jiný názor se nepřipouští, je právě taková, která vytváří zdání jiné paralelní reality. Z pohledu členů skupiny té lepší reality, kterou ale mnozí chápou jako skutečný svět.

Napsal jsem přibližně toto:
   Někdo vymyslí nějakou 3,14čovinu nebo použije nějaké tvrzení, kterému je někdo jiný ochoten věřit a založí skupinu, ve které své tvrzení prezentuje. Do pravidel dá, že jiné názory se nepřipouštějí. Najde se pár lidí, kteří souhlasí. (v té skupině jich je přes 31000) Vzniklá skupina se navzájem utvrzuje v tom, že mají pravdu. Nediskutuje se, není o čem. Vše, co se napíše a odpovídá danému tvrzení, je pravda. Nikdo neoponuje, protože jinak je nazván blbcem a překřičen, případně ze skupiny vyhozen. Ano - porušil přece pravidla skupiny. Vzniklá skupina si navzájem pochrochtává jak jsou všichni skvělí a jak mají pravdu. Neustále hledají kdekoli na internetu podobná tvrzení, která to jejich podporuje. Na zdrojích informací nezáleží, jediné kritérium je podpora dogmatu. Nikdo neoponuje. Všichni se poplácávají po zádech. Přidávají se další lidé, kteří vidí, že skupina je báječně jednotná a všichni si tam myslí to samé. Pak už se přidávají další lidé jen proto, že skupina už je velká a tak na tom tvrzení asi něco bude. Svět je prostě skvělý. Facebook je skvělý. Je to prostě lepší svět. O pravdivost nebo nepravdivost původního tvrzení už vůbec nejde.

   No a pak mě vyhodili, tak už jsem se ani nedozvěděl, jestli s tímto mým názorem nějaký disident ve skupině souhlasil. Asi ne.
Chcete li vidět, jak to funguje v praxi, přidejte se. Když budete mlčet nebo souhlasit, tak se pobavíte nebo zděsíte, nebo poučíte. Podle toho kdo jste. Já už se do skupiny pod vlastním jménem nepodívám - přístup mi byl zablokován. Škoda. Studium skupiny bylo pro mě jednak poučné a jednak šokující.
Skupina je zde: https://www.facebook.com/groups/2539765316284761/

Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

18. září 2020

Jaroslav Flegr: protiepidemické desatero



Micík a pár dalších přátel se mne ptali, co bych jim v nejbližších dnech a týdnech doporučoval dělat a nedělat, aby se vyhnuli nákaze. Tak jsem pro ně sepsal tohle Desatero.

Protiepidemické desatero:

1) Zachovávat sociální distanc – nepřibližovat se k jiným lidem blíže než na 2 metry a nedotýkat se jich.

2) Umývat si ruce mýdlem, jakmile se dotknete předmětů, kterých se dotýkali jiní lidé.

3) Doma i kdekoli jinde desinfikovat sdílené předměty (klávesnice a podobně).

4) Nosit kvalitní roušku, nejlépe s nanovlákny a vyžadovat, aby roušky nosili lidé ve vašem okolí.

5) Nevycházet mezi lidi, když to není nezbytně potřeba. V rámci možností pracovat z domova, a to i za cenu změny zaměstnání či dokonce povolání.

6) Nakupovat vše co lze pouze po internetu.

7) Nezúčastňovat se žádných hromadných akcí – hromadná akce se rozumí cokoli, kde je více než 5 lidí. To samé vyžadovat od členů domácnosti.

8) Větrat a udržovat v místnostech vysokou relativní vlhkost (nad 40%), například tím, že budete mít v místnostech nastavenou nižší teplotu a budete tam nosit teplé oblečení. V suchu kapénky vysychají a virus se udrží ve vzduchu dlouho a doputuje na delší vzdálenost.

9) Udržovat se v dobré fyzické kondici – jíst dost zeleniny, ovoce, vitamínů (především D a C – obojí jen v doporučeném denním dávkování), pohybovat se na čerstvém vzduch v místech, kde nejsou lidi. Dostatečně odpočívat a spát.

10) Udržovat se v dobré psychické kondici – komunikovat telefonicky či elektronicky s přáteli, známými a příbuznými, přednostně s těmi dříve narozenými, konzumovat na dálku kulturu (hudbu, divadlo, filmy) číst knihy, vzdělávat se, pomáhat druhým, snažit se si dělat v rámci možností radost.

Jaroslav Flegr
(18.9.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

15. září 2020

Jaroslav Flegr: Milý Micíku, nech teď slunění a dobře poslouchej



Naši epidemiologové a pracovníci odběrových center už padají na ústa – epidemiologové nestíhají trasovat nakažené a posílat je do karantény a odběrová centra nezvládají nápor osob, které potřebují vyšetřit. Ti ve frontách na vyšetření přitom nejsou žádní hypochondři – podíl osob s pozitivním výsledkem mezi nimi totiž neklesá, ale roste. Nápor se bude zvyšovat, protože se infekce šíří zrychlujícím se tempem. To, co by s vypětím sil centra zvládla dnes, nemohou zvládnout za pár dnů, kdy bude nápor dvojnásobný nebo za dalších pár dnů, kdy už bude pětinásobný. Jenže ona už ve skutečnosti nezvládají nyní – při čekací lhůtě na vyšetření týden ztrácí boj epidemiologů s nemocí jakýkoli smysl. Místo aby příslušné orgány okamžitě posílily trasovací a vyšetřovací kapacity (třeba povoláním vojáků) na pětinásobek a následně na desetinásobek, postupně rozvolňují pravidla pro trasování a pro karanténu. V důsledku toho se infekce nutně začne šířit mnohem rychleji než dosud a kolaps zdravotnictví nastane mnohem dříve, než by nastat musel. Kdybys, Micíku, nevěděl, co je to kolaps zdravotnictví, tak to jsou pacienti umírající na chodbách nemocnic nebo před jejich branami, zoufalí lékaři, kteří musí rozhodovat, koho připojí na ventilátor a koho nechají bez pomoci zemřít.

   A to je jen začátek. Ani toto rozvolňování pravidel nepomůže skrýt před očima veřejnosti kolaps trasování a diagnostiky na víc než na pár dnů. Proto se už dnes začínají ozývat hlasy, že trasování a testování je zbytečné, protože covid-pozitivní vlastně nejsou nemocní, a je tedy zbytečné je vyhledávat a jejich počty sledovat. Micíku, tohle je sprostá lež! Počty nemocných jsou u nás přímo úměrné počtům positivních před 10 dny! Když si vyneseme do grafu tato dvě čísla, dostaneme jasnou přímku. To znamená, že naši lékaři zatím stíhají jen díky tomu, že je zde onen 10denní odstup. I počty mrtvých budou růst úměrně počtu dnes diagnostikovaných případů – data z jara jasně ukazují, že je zde jen delší časový odstup a že musíme korelovat počty umírajících s počtem pozitivně testovaných před více než 20 dny.

   Ti, kdo by měli dnes u nás řídit boj s epidemií, tak tento boj už vzdali a veškerou energii nyní soustřeďují na to, aby se o tom veřejnost co nejdéle nedozvěděla. Micíku, určitě se ptáš, proč právě tobě tohle všechno povídám. Protože doufám, že takhle si mé vyprávění přečte víc lidí, a že víc z nich začne bít na poplach, nebo rovnou začne něco podnikat.

   Až tohle všechno skončí, budou se hledat viníci. Politici zcela jistě hodí vinu na úředníky a ti se zase pokusí hodit vinu na experty. Někdo, patrně ten v podstatě nevinný, nejspíš půjde na pár let do vězení. Ty mrtvé už ovšem nikdo nevzkřísí, a škody vzniklé neřízeným kolapsem hospodářství budeme napravovat moc a moc dlouho. Psychopati, co nám dnes vládnou, jsou splachovací – těm výčitky svědomí rozhodně nehrozí. Mnoho lidí si však může do smrti vyčítat, že z nevědomosti nebo z pohodlnosti či zbabělosti neudělali včas to, co udělat mohli, aby zabránili blížící se katastrofě. Těm je tenhle článek určen především.

prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.




Roušky, koronavirus, zdravý rozum, politika a můj poslední pokus



Asi je to úplně zbytečné, protože fanatik žádné argumenty stejně nepřijme, ale zkusím to.
Pro všechny, kteří tvrdí, že se víc umírá na rakovinu nebo na jiné nemoci:
ANO, MÁTE PRAVDU !

   Ten problém, který hodně lidí nechápe, je ale dost jinde. Corona je infekční onemocnění. Ne mnoho, ale přece jen nějaké procento nemocných má těžký průběh. Množství nakažených se poměrně těžko reguluje, protože doba odezvy na opatření se nepočítá na hodiny a dny ale spíš na týdny (při inkubační době 2 - 14 dnů).

Snad se mnou ještě někdo souhlasíte. Ti, co popírají i existenci koronaviru, tak dál už číst nemusí.

Těžkých případů je určité procento (díky bohu malé) ze všech nakažených.
20.7. bylo 4826 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 19 pacientů a to je 0,39 %
19.8. bylo 4934 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 29 pacientů a to je 0,59 %
8.9. bylo 8790 nakažených, těžký průběh covid-19 mělo 52 pacientů a to je 0,59 %

S počtem nakažených stoupá i počet pacientů s těžkým průběhem onemocnění. Určité procento pacientů sice nemá průběh tak závažný, ale hospitalizaci potřebuje. Podíl hospitalizovaných pacientů se dlouhodobě pohybuje nad 2 %.
Na jednotkách intenzivní péče a na odděleních ARO je v celé České republice k dispozici asi 4 tisíce lůžek. Téměř 3000 lůžek je obsazeno většinou pacienty s jiným onemocněním než z covidem.

   Pokud budou počty nakažených stoupat, budou stoupat počty hospitalizovaných i počty pacientů s těžkým průběhem nemoci. Procenta jsou výše uvedena. Pokud poroste počet nakažených příliš rychle a to se teď děje, dříve nebo později budou kapacity lůžek vyčerpány. Budou vyčerpány i počty ventilátorů pro těžké pacienty.
   Pak nastane situace, že nemocnice už nebude mít místo pro další pacienty. Nejen pro pacienty s covidem, ale pro žádné pacienty, kteří budou potřebovat intenzivní péči. Pokud to nastane, začnou někteří pacienti umírat zbytečně. Nejen ti s covidem. Umírat budou všichni ti, pro které už nebude na JIP a ARO místo. Umřou lidé s infarktem, po autonehodě, s chřipkou, s covidem, se srdeční zástavu, s anafylaktickým šokem a další. Prostě ti, kteří se do nemocnic už nevejdou.
   Pokud dojde k takovému zahlcení nemocnic, bude samozřejmě omezena nemocniční péče celkově. Jednak se nakazí jistě i někteří zdravotníci a jednak nemocnice mají jen určité rezervy. Nastane to, co všichni kritizují. Začnou možná umírat i pacienti kvůli odkládaným operacím nebo léčbě.
   Velmi podobné následky bude mít další pravděpodobný důsledek vysokého počtu nakažených a to je zvýšený počet nakažených a nemocných zdravotníků a lékařů. To povede také ke snížení kvality zdravotní péče pro všechny.

   To celé je důvod, proč bychom se dnes měli snažit zabránit velkému nárůstu počtu pacientů s touto nemoci, ale ostatních podobných nemocí se to samozřejmě týká také. Taková situace může nastat i u jakékoli jiné infekční nemoci s podobným průběhem. Měli bychom to dělat kvůli zdravému rozumu, kvůli pudu sebezáchovy a měli bychom to dělat bez ohledu na to kdo, kdy, co a jakou formou nám to nařizuje.
   Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat.

Pouze jediná poznámka k šíření nemoci. Jistě vás napadá, že roušky by mohli nosit jen nemocní, aby zdravé nenakazili.
OPĚT MÁTE SAMOZŘEJMĚ PRAVDU !
   V případě infekční nemoci, která má inkubační dobu 2 - 14 dní není po tuto dobu možné rozlišit, kdo už je nakažený a kdo nikoli. Spousta lidí je nakažených a příznaky se ještě neprojevily a možná ani moc neprojeví, ale tito lidé už mohou nakazit další, u kterých nemusí být průběh zdaleka tak báječný.
   Proto je nutné nosit roušky a dodržovat i ostatní protiepidemiologická opatření i když se cítíte být zdraví. Je jedno, co vám teď kdo říká, toto jsou stará známá a nezpolitizovaná fakta. Dělejte si co chcete, ale pokud dopustíme, aby bylo nemocných příliš mnoho, může umřít kdokoli z nás a nemusí to mít s tím prý neexistujícím virem vůbec nic společného.

Další závěry si udělejte sami. Na případné dotazy rád odpovím. Na konstruktivní protiargumenty také. Argumenty, že jsem blbec budu ignorovat. Přeji všem hodně zdraví.

Jiří Hrbáček
(fotka nahoře je pouze ilustrační - slečna je mnohem hezčí než já a s problematikou nemá nic společného)
(Zabývám se mimo jiné technikami přežití, kam ochrana před infekcemi také patří. Otázky virologické konzultuji s virologem. Názory vlády, zubařů, kardiochirurgů, onkologů, senátorů a dalších odborníků se snažím do svých úvah nezahrnovat stejně jako názory ekonomů ve funkcích ředitelů nemocnic.)



Už jsem na pár dotazů odpovídal, tak jen abych nemusel dokola:

Dotaz:

Já jen k těm rouškám... proč nosit něco co před virem nechrání? Vždyť se to dokonce na balení roušek píše. Roušky naopak mohou vyvolávat, nebo zvyšovat respirační obtíže a přivést určité procento lidí do nemocnice.

Odpověď:

Já vás nenabádám k nošení roušek. Nabádám k zastavení šíření nemoci. A k těm rouškám. Virus rouškou projde. Virus ale necestuje sám. Kapénku, která virus obsahuje, rouška zastaví. Ne všechny, ale aspoň něco. Záleží na roušce, na tom jak je nasazena a tak. Není potřeba zastavit všechny kapénky (viry). Mnohdy stačí snížit počet virionů, které projdou do dýchacích cest, aby si už imunita poradila a viry zlikvidovala. Nemoc pak nepropukne. A není potřeba jen rouška, stačí být dále od zdroje nákazy nebo stát tak, aby vítr foukal od vás k nákaze a podobně. Možností je hodně. Pokud u někoho rouška vyvolává respirační obtíže, je možné roušky měnit častěji, použít jiný typ roušky nebo respirátoru případně alespoň maximálně využívat jiných způsobů zabránění přenosu infekce.
Doplněno 25.9.2020:
Video: Jaký mají roušky vliv na množství kapének člověkem produkovaných...


Dotaz:

Já poukazuju na nebezpečí které rouška může představovat a přesto je lidem neustále vnucována, ačkoliv může být větším nebezpečím než virus.

Odpověď:

Můj článek je o tom jak bychom se měli chovat a čemu bychom měli zabránit. Nehodnotím, neschvaluji ani neodmítám žádná nařízení. Rozebírám jak a proč bychom se měli chovat ve vlastním zájmu. Jak se kdo bude chovat je jen a jen jeho věc. Každé nařízení se dá obejít a naopak je možné se chovat i zodpovědněji než ukládají nějaká nařízení.


Dotaz:

Nabádáte k zastavení šíření viru. Ok. A jak si to představujete?

Odpověď:

Je to tam napsané: "Šíření infekční nemoci se dá zabránit známými a dnes tak s gustem ignorovanými způsoby. Není třeba je znovu popisovat."
Tak to tedy popíšu: omezit kontakty, zvětšit vzdálenost od potenciálního zdroje infekce. Když předchozí nelze a i když lze tak filtrovat vdechovaný a vydechovaný vzduch, chránit si oči, umývat ruce, metoda jedné ruky čisté a druhé špinavé je také velmi dobrá metoda ochrany.
Jsou další způsoby vhodné někdy a někde.
Stůjte tak, aby vítr foukal od vás k ostatním. V dopravních prostředcích buďte v místě, kam je z venku přiváděn čerstvý vzduch. Pokud nemáte čisté ruce, tak si nesahejte do očí a raději na obličej vůbec. Chovejte se tak, jako by jste byli nakažení. U ostatních předpokládejte že nakažení jsou.
To jsou různé způsoby vhodné pro zabránění šíření infekcí.
V případě tohoto koronaviru není potřeba dodržovat důsledně vše jako třeba v případě eboly. Netrénovaný člověk by se z toho taky mohl zbláznit. Můžete to ale brát jako trénink pro případ nějaké horší nakažlivé nemoci, která jistě přijde, jen nevíme kdy. Pak takové dovednosti jako když najdete. Pak také může jít skutečně o přežití. Teď je to spíš varování než hrozba.


Dotaz:

Když budeme bránit přenosu, tak ten virus nakonec zmizí?

Odpověď:

Je možné, možná i pravděpodobné, že virus nezmizí nikdy. Když se virus množí, tak se mění. Někdy mírně a někdy skokově (mutace). Různých variant viru je vždy hodně a dlouhodobě přežívá ta varianta, která svého hostitele nezabije. Zjednodušeně řečeno: Virus chce přežít a když zabíjí své hostitele, tak to má těžší. Je lepší, když se v hostiteli může rozmnožit a putovat dále. Viry tu nejsou proto, aby nás zabíjely, ale proto aby oni přežily. Postupně se virus stane méně zabíjejícím a i lidská imunita si na něj zvykne, částečně se přizpůsobí a najde možnosti obrany. Postupně se z něj možná stane podobný virus jako tisíce dalších.


Argument proti rouškám:

Když mám roušku, tak vdechuji CO2 a otravuju sám sebe.

Odpověď:

Technicky jde o to, že mezi rouškou a tváří je malinkatý prostor, kde po výdechu logicky zůstává vydechnutý vzduch, který se nemísí rovnoměrně s následně nadechovaným vzduchem, který jde do úst cestou nejmenšího odporu. Dechový objem dospělého člověka při klidném dýchání je asi 500ml. Objem vzduchu zůstávajícího mezi tváří a rouškou je výrazně menší. Ve vydechovaném vzduchu bývá asi 40 000 molekul CO2 na milion (PPM). V běžném vzduchu je těch molekul CO2 jen asi 400. Vdechujeme tedy část vydechnutého vzduchu zpět a koncentrace CO2 se zvýší. U roušek tam ale nikdy nezůstane tolik vydechnutého vzduchu, aby to podstatně zvedalo hladinu CO2 nad 1500 ppm, což je v normě. U některých respirátorů je to horší.
(Jen poznámka k té hladině CO2 1500 ppm. Výpočet jsem nekontroloval a ani normu pro CO2 neověřoval. Fakt nemám čas řešit problémy celého světa. Zkuste si to spočítat (odhadnout) a vyhledat sami pokud vás to zajímá. Pro mě to ztrácí význam ve chvíli, kdy připustíme fakt, že jsou roušky běžně používány desítky let a pokud vím, tak k žádné otravě CO2 nedošlo.)


Dotaz:

Aktuálně jsou u nás i jiné infekce, proč by měl být koronavirus hlavním problémem?

Odpověď:

Koronavirus jako hlavní problém zmiňuji, protože na rozdíl od ostatních infekcí ho (díky politice, snaze některých "odborníků" se zviditelnit, volbám a mnoha dalším faktorům) nedokážeme aktuálně zastavit. Přesněji zastavit jeho, teď už nekontrolovatelné, šíření. Kdyby se takto šířila jiná, nějaká stará známá infekce, tak by nikoho ani nenapadlo ji popírat, nebo podceňovat a sami rádi by se před ní lidé chránili a tedy by sami bránili jejímu šíření. Těch pár lidí, co by nedodržovalo hygienická opatření, by snadno zvládlo usměrnit jejich okolí. Tento koronavirus je tu nový a od začátku je nástrojem politiky a propagandy. Lidé s ním nemají ještě zkušenosti a proto mohou nevěřit v jeho nebezpečnost.


Dotaz:

Někteří politici i ředitelé nemocnic tvrdí, že lůžkové kapacity jsou dostatečné. Proč by tedy mělo být lůžek málo?

Odpověď:

Určité procento pacientů potřebuje hospitalizaci. Při dostatečném počtu nemocných bude odpovídající počet hospitalizovaných a lůžka prostě dojdou. Už teď jich není mnoho volných. Pokud vás aktuální stav obsazenosti lůžek zajímá, tak se dá sledovat třeba zde: Volné kapacity intenzivní péče v nemocnicích ...


Dotaz:

A vy máte strach?

Odpověď:

Ano, mám strach. Strach je důležitá emoce, která vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. V přiměřené míře je strach velmi důležitým pomocníkem a zvyšuje šance na přežití. Jde o normální reakci na nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Dnes se už málo kdo cítí v nebezpečí nebo má pocit přímého ohrožení. Příliš se spoléháme na pomoc jiných (státu, úřadů, záchranných složek). Když necítíme nebezpečí nebo ohrožení, odvykáme si i pociťovat strach. To ale v době jakékoli krize může být problém. Když nejsme zvyklí prožívat strach, tak také neumíme ze strachu těžit, ovládat jej a naše reakce na nebezpečí a ohrožení nejsou správné. Buď pak strachu podléháme a necháme se jím ovládnout nebo ignorujeme nebezpečí či ohrožení. Správně má strach motivovat k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Dnes, ve společnosti, kde už vlastně téměř nic nejsme schopní aktivně ovlivnit či změnit, dochází k tomu, že nemůžeme ani utéct ani se nebezpečí vyhnout a pak se strach může měnit na agresi. S tím se dnes setkáváme poměrně často.



Edit 9.10.2020:
Vytvořil jsem facebookovou skupinu pro všechny zájemce o aktuální informace i pro možnost diskuze na téma koronavirus a covid-19.
Přidejte se...


Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

3. září 2020

Jaroslav Flegr: předpověď dalšího vývoje koronavirové pandemie na českém území



Lze očekávat, že na jednotkách intenzivní péče začne být opět živo. Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr zveřejnil v sobotu vlastní předpověď dalšího vývoje koronavirové pandemie na českém území.


A co nás čeká teď?
   Prvního dubna jsem uveřejnil na svém facebooku článek „Milý Micíku, ptáš se, co nás teď čeká“. V něm jsem se na základě zákonů evoluční parazitologie pokusil odhadnout průběh nastupující epidemie. Docela jsem se trefil. Napsal jsem, že s nástupem karantény se nejen sníží denní přírůstky nakažených, ale v důsledku ztížení přenosu viru z člověka na člověka, dojde i k selekci méně virulentních kmenů viru. Také jsem předpověděl, že po uvolnění opatření začne rychlost přenosu viru zase stoupat a v souvislostí s tím začne stoupat i virulence, a tedy i smrtnost onemocnění. A také jsem předpověděl, že po obnovení cestování nás čeká import virulentnějších kmenů z oblastí, kde epidemii nezvládli tak dobře jako u nás. Uvnitř jedné velké co do příznaků nemoci mírnější epidemie tak budou lokálně vznikat malé epidemie nemoci zlejší. Po půl roce je čas na další předpověď.

   S návratem lidí ze zahraničních dovolených začnou vznikat porůznu další a další nezávislá ohniska nákazy. Asi se nám zde objeví i další superpřenašeči, tedy jedinci, kteří si z ciziny přinesou vysoce infekční a vysoce virulentní varianty virů. Doufejme, že si s těmito ohnisky epidemiologové poradí a doufejme, že k nám nedorazí varianty virů vyznačující se obzvlášť vysokou smrtností. Každopádně lze očekávat, že na jednotkách intenzivní péče začne být opět živo.

   Nástup dětí do škol poměrně výrazně přiživí i velkou epidemii místních, už značně ochočených variant viru. Během prázdnin se virus v populaci šířil převážně liniově, tak jak se stýkali lidé v rámci pracovních (či jiných) kolektivů. Z kolektivu do kolektivu virus přeskakoval většinou pouze přes rodinné příslušníky (a těch je jen pár). S nástupem dětí do škol se v populaci objeví něco jako velkokapacitní příčné propojky – přes děti se virus snadno rozšíří z jedné třídy naráz do mnoha rodin a odtud na mnohá pracoviště. Lze proto očekávat výrazný vzestup reprodukčního čísla (počtu osob, které v průměru nakazí jeden nemocný). Jestliže nepřijmeme drastická opatření, denní přírůstky nakažených vyskočí rychle nad tisíc a tam už zůstanou. Za drastické opatření přitom nepokládám návrat roušek do veřejné dopravy a obchodů, ani přechod na distanční výuku u žáků na druhém stupni základních škol, středních škol a vysokých škol.

   Jestli nepřijde nic neočekávaného, tak se budou během září a října počty nově nakažených pohybovat nad 1000. A budou postupně stoupat, tak jak bude s klesajícím množstvím slunečního záření klesat v našich tělech množství vitaminu D a vlivem snižující se relativní vlhkosti vzduchu v místnostech se bude zvyšovat efektivita přenosu viru kapénkami a aerosolem. K tomu pochopitelně přispěje i to, že s postupujícím podzimem se budeme čím dál více zdržovat v uzavřených místnostech. Na druhou stranu našemu zdravotnictví nejspíš uleví, že jednotlivé státy zase postupně uzavřou své hranice, čímž dojde k omezení importu zvláště virulentních kmenů. Jak se z omezení cestování zaraduje běžný občan není třeba komentovat.

   S výjimkou skokového vzestupu počtu nakažených s nástupem školní docházky bude další nárůst spíše pozvolný, takže si bude obyvatelstvo na zvyšující se statistiky pozvolna zvykat. Odpírači roušek tak budou dál tvrdit, že je to celé humbuk a že žádná epidemie u nás vlastně není, a to i v okamžiku, když budou denně přibývat dva tisíce nakažených a nemocnice začnou nestíhat. Nakonec bude muset vláda opět s velkým skřípěním zubů šlápnout na brzdu a zavést velmi bolestivé restrikce – ostatně to samé budou dělat vlády většiny zemí. Jak dlouho bude nová plošná karanténa trvat, jak bude přísná a kdy dojde k jejímu opětovnému uvolnění je těžké odhadnout. Patrně budou pod tlakem různých loby jednotlivá opatření střídavě uvolňována a zase zaváděna, tak jak se bude v odpověď na momentálně platná opatření se zhruba desetidenním zpožděním zhoršovat a zase zlepšovat celková epidemická situace.

   Kdy to celé skončí? Asi těžko v příštím roce, ledaže by se nám s velkou dávkou štěstí podařilo už dříve získat dostatečné množství vakcíny. Vyloučeno to není. Na vakcíně pracuje velké množství vědeckých týmů a dnes i mnoho bohatých farmaceutických firem. Jak jsme viděli na čínském a ruském případu, vlády se nerozpakují pustit mezi lidi i neodzkoušené typy vakcíny. Vůbec bych se nedivil, kdyby se některá účinná objevila na trhu už během podzimu. Nemusíme proočkovat 60% populace, jak se odhadovalo ještě na jaře. Vlivem evoluce viru směrem ke sníženému reprodukčnímu číslu bude patrně k zastavení či výraznému zpomalení epidemie stačit procento o dost nižší, dokonce bych tipoval že tak poloviční.

   A tady už začínám opravdu věštit z křišťálové koule. Myslím, že vysoké školy se vůbec neotevřou, nebo se zase zavřou na začátku října. Střední školy a možná i druhé stupně základních škol se zavřou v říjnu, nejpozději v listopadu. Opravdu drastická opatření nás myslím čekají už na konci roku. Čím odvážněji bude vláda už před tím zavádět protiepidemická opatření a čím odpovědněji se bude obyvatelstvo k těmto opatřením stavět, tím později budou muset nastoupit nejbolestivější restrikce. Pokládal bych však za neuvěřitelné štěstí, kdybychom dokázali oddálit nástup těchto opatření až do doby, kdy bude možno proočkovat třetinu populace novou vakcínou a kdy už tedy nebude plošná karanténa potřeba. Ovšem, i zázraky se tu a tam dějí.

   Co bude dál? Nevím. Možná nás čeká třetí (a třeba čtvrtá a další) vlna a možná taky ne. Vím však, jak to celé nejspíš skončí. Přirozenou či umělou cestou získá naše populace proti novému koronaviru dočasnou rezistenci. Dospělí se budou muset několik let opakovaně očkovat, nebo čas od času prodělají (nyní, kvůli zbytkovým protilátkám, již většinou mírnější) onemocnění. Děti se však nejspíš nakazí už v předškolním věku a do konce života si v sobě ponesou malé množství viru – budou vykazovat tzv. nesterilní imunitu. Z hrozivé COVID-19 se tak stane další dětská nemoc a SARS-CoV-2 se připojí ke čtyřem jiným liniím koronavirů, kterými je bezpříznakově nakažen skoro každý člověk.

   Chcete znát pokračování? Prozradím zase za půl roku. A aby byly mé předpovědi přesnější, tak mi pěkně vyplňte dotazník nebo se přihlaste na pokusnikralici.cz.

   Závěrečné upozornění: Autor je sice evoluční biolog a parazitolog a působí na Přírodovědecké fakultě UK a Národním ústavu duševního zdraví, prezentované informace však v žádném případě nejsou oficiálním stanoviskem zmíněných institucí.

Jaroslav Flegr
(29.8.2020)

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

31. srpna 2020

Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad



Drzá předpověď: roušky budou. Všechno bude, celá triáda opatření, roušky, distanc a dezinfekce bude, všude ve veřejných prostorách. Ze začátku lokálně, nakonec stejně po celé zemi, postupně během září. Tak a teď k věci.

Z největších ustrašenců největšími chlapáky
   Pamatujete ještě na letošní jaro? Totální uzamčení, roušky všude, strach se ke komukoli přiblížit, slova jako “zákaz vycházení”, jako kdyby byla válka, “výjímečný stav” a podobně. A národ tleskal, jak ta vláda správně a rychle reagovala.
   O čtyři měsíce později, v prakticky stejné (epidemiologické) situaci: odpor k opatřením, až jejich bojkot. Pro (nemalou!) část lidí je to humbuk, žádný covid neexistuje, je to jen rafinovaný plán USA-Ruska-Číny-Merkelové-Kalouska-světového kapitálu-reptiliánů, nehodící se škrtněte na ovládnutí lidské populace. Pro podstatně větší část populace je to přehnané a zbytečné opatření: vždyť se nic neděje, nikdo na to neumírá, jestli někdo umře, tak nejspíš proto že je mu 80 a má beztak smrt na jazyku, “nám se nemůže nic stát”. Roušky jsou zbytečné, pojďme je bojkotovat!

Tento postoj je masivní - jsem přesvědčený, že ho více či méně sdílí VĚTŠINA české populace, a nejspíš je to světový unikát. Má ale své, specifické důvody:
1) Je to akce-reakce. Strašení na jaře bylo enormní a z první ruky mohu podat svědectví, že dost lidí, zejména seniorů, bylo doslova zcepenělých strachem. Byli přesvědčení, že už si pro ně jde zubatá, že se blíží konec (trochu mně to připomíná strach z uprchlíků, stejná vyděšenost bránící normálně myslet). Jsem mimochodem přesvědčený, že jarní strašení bylo též marketingovým počinem ze strany vy-víte-koho, s úvahou, která byla vlastně správná: národ totálně vystrašíme a pak se ukážeme jako jeho zachránce, to nemůže nefungovat.
   Nyní na přehnanou akci následuje přehnaná reakce - protože se vlastně jakoby “nikomu nic nestalo” (právě proto že jsme rychle přijali opatření, naprosto se jim podřídili a náš zdravotnický systém se ukázal jako dobrý!), tak se cítíme jako podvedení, ošizení a reagujeme bojkotem a odmítáním.

2) Extrémně důležitým důvodem jsou názory řady významných a známých osob (viz obrázky), vnímaných jako autorit-celebrit, kteří Covid silně bagatelizují. Video p. Žaloudíka (prof. MUDr. CSc, sice v oboru chirurgie a onkologie) viděly stovky tisíc lidí. Rozporuplnost názorů autorit vyúsťuje v to, že lidé “nevěří ničemu”.

3) Velmi zajímavé a specifické je, že bojkot Covidu je spojen s odporem k Babišovi. Lze to například vysledovat ve facebookových skupinách, které sdružují jeho odpůrce. Jak ukazují průzkumy, tak 70% populace Babiše (řekněme) “nemusí”, ale vnímám že je zde silná část populace, která jej vnímá doslova jako zločinnou, odpornou a odpudivou osobu, které nevěří ani slovo, kteří se na něj už ani nemohou podívat a kterým se dělá zle, když slyší jeho mečivý hlas. A protože si (logicky a správně) spojí opatření proti Covidu s Babišem, pak bojkot těchto opatření je vlastně bojkot Babiše.

4) Poslední věcí jsou pak rysy české povahy. Hrozně nerad takto generalizuji, ale některé rysy jsou u nás opravdu silné a časté. Jsme skeptici, vynikáme preventivní negativní skepsí - pokud něco není potvrzeno na tisíc procent s pevností matematické rovnice, odmítáme. (To je dobře vidět na odmítání klimatické změny a jejího původu). Současně pak máme tendenci nebrat moc vážně to, co se děje ve světě a vyzvedávat naši odlišnost: “no jo, to je v Brazílii, kdoví na co tam umíraj. Do toho nevidíme. A my Češi jsme zdraví, naočkovaní proti TBC a Slované jsou proti tomu odolnější a máme to v genech”.
   I když zde máme vysvětlení, stejně je to bizarní situace obratu o sto osmdesát stupňů: z nejvíce vystrašeného, poslušného národa jsme se najednou stali frajery-popírači. Fakt to nikomu nepřijde praštěné?

Je to opravdu jen chřipečka?
Ať vás dlouho netrápím, shrnu několik známých faktů:
- celosvětově se už nějakou dobu drží stejná čísla: 250 000 nových případů denně, 5000 úmrtí. Nemění se to. Žádný postup, ale taky žádný ústup.
dosavadní smrtnost z uzavřených případů je 5% (850 000 vs 17 mil.). Je jasné že tento údaj má jen částečnou výpovědní hodnotu, ale přesto na to nezapomínejme.
Covidem se dosud, zejména díky přísným opatřením, nakazilo JEN (skutečně JEN) 25 mil. lidí, což je 0.3% světové populace, tři z tisíce. I když si namodelujeme, že dvě třetiny lidí se jim nenakazí nikdy, ani kdyby byli vystaveni jeho silného působení (což ale nevíme), pak lze říci, že při ponechání volného průběhu šíření bychom zde měli nyní 80 miliónů mrtvých. (Nejspíše mnohem více, viz dále)
   To že vás Covid nezabije neznamená že vás posílí. Za prvé, průběh nemoci bývá extrémně nepříjemný. Mám v okolí několik lidí, kteří jej prodělali a naštěstí nezemřeli: jeden, mladý kluk, říká že to je zkušenost kterou by už nechtěl nikdy zažít (extrémní bolesti hlavy několik týdnů a celková slabost), druhý, starší pán si s Covidem poležel tři měsíce ve špitálu a když jsem jej viděl po návratu, byl poloviční. Přežil, ale co si na něm nemoc vybrala, to je strašlivá daň.
   A za druhé je dnes dost indikací, že Covid může zanechat následky, buď dlouhodobé nebo i trvalé. Studie - byť zatím nejsou dostatečně potvrzené a ověřené - hovoří o poškození vnitřních orgánů, plic, krevního oběhu či mozku. I jiné virózy samozřejmě poškozují člověka, Covid se ale jeví být dosti drsným.

Slábne virus?
   Diskuse o slábnutí viru mně přijdou jako největší mystifikace ze všech. I kdyby to totiž byla nakrásně pravda, tak bez kvantifikace je to bezcenná informace. Slábne o 5%? V čem přesně slábne a v čem ne, co je toho důsledkem? Najednou všude svítí emotivní výkřik “virus slábne”, z čehož podprahově vyplývá, že se stává menším a stále menším, až se stane nejmenším na celém světě a můžeme se tím pádem na všechno vykašlat.

   Pravdou je to, že slábnutí viru (ať už to znamená cokoli) je skutečně jen nepotvrzenou hypotézou, která vychází z toho, že se na něj skutečně nyní méně umírá než na začátku. Jenomže zde je právě ta mystifikace: my vidíme jev (méně se umírá) a okamžitě vystřelíme od pasu příčinu. Přitom dalších právě tak možných příčin lze snadno vidět několik:
- naučili jsme se chránit tu nejzranitelnější populaci, tedy “nemocné seniory”. Ač si to málokdo uvědomuje (protože to nemáme neustále před nosem), tak v seniorských zařízeních a léčebnách se stále dodržují velmi přísná opatření a virus se tím daří držet před dveřmi těchto institucí.
- Naučili jsme se také virus lépe léčit. Toto zdravotnické systémy zvládají - vyměňují si zkušenosti, vytvářejí účinné procesy a dodržují je. To na začátku nebylo, nikdo moc nevěděl co s tím. Zdravotnická zařízení jsou lépe vybavená (ventilátory atd).
- Protože jsme - bez ohledu na nařízení - přece jen opatrnější, což je vidět na první pohled (zejména dodržování vzdálenosti a dezinfekce u vchodů do obchodů, vnitřních prostor), dostáváme menší nálož viru. To že rozdíl mezi velkou a malou prvotní náloží je v důsledku dramatický je už velmi dobře potvrzeno.
- Jistě hraje roli i léto: vyšší přirozená imunita, hodně sluníčka a vzdušné vlhkosti, jsme venku na proudění vzduchu, naše dýchací cesty jsou na tom přirozeně lépe než někdy na konci zimy. Povšimněme si že virus v Evropě vlastně zaútočil v tom obecně nejzranitelnějším období, kdy lidé vůbec nejvíce umírají, tj. v předjaří a v časném jaře. Pak se obecně (u většiny nemocí) situace lepší rok co rok, takže vzniká optický klam o slábnutí viru. Neblíží se náhodou podzim, zima a předjaří?

   Aby virus slábl, musel by se měnit (mutovat): pokud bychom měli tvrdá fakta o významných mutacích, mělo by to nějakou váhu. Ale informace jsou spíše opačné: vědci uvádějí, že tenhle virus je docela “samoopravný” a vůči mutacím poměrně odolný, a proměňuje se zatím velmi málo.

Až budou dva tisíce nakažených denně…
   Zásadní podcenění viru spočívá v tom, že bereme hrozbu jako lineární: ok, bude tisíc, budou dva tisíce nakažených denně, takže to bude čtyřikrát horší než dnes, takže jestli se dnes neděje nic, tak to bude čtyřikrát nic. Občas někdo umře a pár lidí bude ležet ve špitále, jestli dnes stovka, tak to budou čtyři. V ČR ročně umře sto tisíc lidí a hospitalizovaných je mnoho set tisíc, takže zase bouře ve sklenici vody.

   Jenomže to tak nebude. Nízká čísla v těchto ohledech jsou dána tím, že systém (zdravotníci, hygiena i další) to stíhají kapacitně zvládat. Trochu funguje trasování, pro lidi s horším průběhem jsou k dispozici přístroje a nemocniční kapacity. Jakmile to ale začne eskalovat, dojde k několika věcem. Za prvé už absolutně nebudou stačit kapacity na trasování (vyhledávání kontaktů nakaženého a “odchyt” těchto osob), takže šíření se ještě zrychlí. Nebudou stačit testy - nemáme na to testovat 4x víc, takže se opět budeme pohybovat v mlze a nebudeme vědět kdo je infikovaný (a tím pádem i infekční) a kdo ne. A nakonec samozřejmě přestanou stačit i léčebné a nemočniční kapacity, což znamená, že začnou umírat ti, kteří by jinak neumřeli.

Nejasná role dezinfa
   Dezinfo scéna - tedy desítky webů, stovky Youtube kanálů, tisíce facebookových skupin a stránek, řetězové maily - byla ve věci Covidu dlouho docela pasivní. Ale před pár týdny se to vyrojilo a už to jede ve velkém - narativ přitom je všude stejný, tedy je to humbuk, Bill Gates/Soros, chtějí vás ovládnout, lidé nedejte se!

   Jsem zatím zdrženlivý a netroufám si to přímo označit za další akci orchestrátorů dezinfo scény; dezinfo scéna totiž docela často jede kontroverzní témata i bez nějakého zřetelného cíle, jen aby si udržela pozornost. Načasování a náhlý sjednocený postup by ale neměl zůstat bez pozornosti a zkoumání.

Rozhodování podle Facebooku
   Neplýtvám silnými slovy, ale rozhodování vlády v této věci považuji za strašlivé. Vzpomeňme si: rychlý růst případů a blížící se školní rok vedl k vyhlášení ochranných opatření - poměrně mírných, nedusících ani ekonomiku, ani život. Jenomže následovala zejména na sociálních sítích, které koncernové hnutí pečlivě a neustále monitoruje, bouře proti rouškám, a vláda rozhodnutí odvolala.

   Ano, čtete správně: o opatřeních proti zlé nemoci se nerozhoduje na základě tvrdých dat, analýz a matematických prognóz, ale podle nálad lidí na sociálních sítích, protože tyto nálady se promítají do voličské přízně.

   Jak je to možné? Inu, jednoduše. Když jste premiér, kterému hrozí hned z několika stran kriminál a když moc dobře víte, že ztratíte-li ochranu, kterou vám dává moc, je vaším jediným motivátorem to, vyhnout se tomuto pádu. Nic jiného není důležité. V březnu obětujete ekonomiku, v září lidi. Co obětuje příště?

Ať roušky přijdou nebo ne, nebojkotujme je
   Svět se poučil a naučil se proplouvat mezi dvěma skalami: mezi skálou totálního uzamčení ekonomiky (a následných dramaticky větších škod, včetně těch na zdraví a životech obyvatel!) a mezi skálou bezbřehého šíření choroby. Z poučení vzešla triáda, která je od začátku - nikdy neodvolaná, nezrušená a stále dodržovaná - například v západoevropských zemích: roušky, odstup, dezinfekce, vše pouze uvnitř, ne venku. Nic z toho není smrtící - je to jen trochu nepříjemné a otravné. Ale dá se to přežít, zejména v chladnějších měsících.

   Když jsem cestoval v létě po západoevropských zemích, byl jsem překvapený, jak v klidu tam tento režim funguje a jak současně pohodově funguje žití s tímto režimem. Lidé jdou venku - bez roušky, jakmile vcházejí do budovy, automaticky si ji nasadí, úkon na dvě vteřiny. Dají ruce pod dezinfekční přístroj, vteřina, v chůzi dál si je promnou, stejně nemají nic lepšího na práci. Při vlastním fungování se drží odstup, opět s rozmyslem: nikdo neměří centimetry krejčovským metrem, ale drží se prostě raději větší než menší. Lidé nedělají hloučky dlouho, když už potřebují diskutovat ve shluku, tak prostě udělají větší kolečko než obvykle. Jsou to vlastně jen nepatrné změny v chování, nic víc.

   Vše, či prakticky vše lze dělat s tímto omezením jako dříve, a jak ukazují statistiky, daří se držet Covid na přijatelném minimu, aniž trpí země i lidé. Dělejme to taky tak a vyhneme se průšvihům.

Jiri Hlavenka

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.



Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...