Informace

Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byla zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik. V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.

   Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní, či ekonomickou, a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.

V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné:

ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020;

obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři;

obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020;

odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků;

postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko;

přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření.

V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertiz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků.

1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY
Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů.

   Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace.

   Snížení výběru zdravotního pojištění – i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce – povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti koronaviru.

2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S COVID-19
Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 % závažnějších symptomů jich 5 % vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50% úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25–30 % příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8–10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 % kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu!

3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR
Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá.

   Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním.

   Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR.

4/ (NE)ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY
Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit.

   Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu.

   Každý jedinec tak protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek. Tento fakt podporuje odhad počtu dárců konvalescentní plazmy (tj. plazmy od osoby, která prodělala koronavirovou infekci), kde množství protilátek – a tedy vhodnost odběru této plazmy – bude mít cca jeden z osmi až deseti dárců, kteří koronavirovou infekci prodělali a uzdravili se.

   Výskyt protilátek v populaci můžeme odhadovat na jednotky procent.

   Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu.

   Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná.

5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU
Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí.

   V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení COVID-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Objevily se i představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku. Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 % obyvatel republiky, včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky, a to nepřiměřeně riziku i možnostem jeho snížení. Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru.

   Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů.

   Samostatnou problematikou jsou pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče. Jde o rizikové soustředění mimořádně křehkých osob s řadou vážných onemocnění. Zahraniční zkušenosti i první data z ČR ukazují, že právě tito lidé tvoří zřejmě většinu všech obětí COVIDu-19. To ukazuje nadřazenost zdravotního potenciálu (zdatnosti, odolnosti, adaptability) nad věkem jako takovým. Řada křehkých pacientů podlehla nákaze jako nespecifické zátěži, stejně jako by podlehla chřipce či většímu úrazu.

   Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny – obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj.

6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII
Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socioekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání.

   Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity.


Závěrem:

   Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb, že by tato základní opatření dál nedodržovali.

V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva přispěje.

V Praze dne 21. 4. 2020

Podepsáni (v abecedním pořadí):
doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
prof. MUDr. Robert Lischke, PhD.
prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
MUDr. Jaroslav Svoboda
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA


Související informace:
   Odpověď odborníků z oboru na Zimovu Výzvu jedenácti ...
   Odpověď vedení České lékařské komory na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Aktualizace 21.10.2020:
Pražský magistrát neplánuje kvůli nouzovému stavu a tvrdým vládním nařízením proti šíření koronaviru dočasně zrušit systém parkovacích zón, jako to udělal na jaře. K tomuto kroku se nechystá ani Brno. Krok by tak musela nařídit jedině vláda.

27.4.2020:
Pokud se ráno chystáte do práce, pozor na modré zóny. Vláda dnes zrušila krizové opatření, kterým je už dříve odstavila. Modré zóny opět platí od úterý 28.4.2020 od 00:00 hod. To samé platí i pro parkování na placených parkovištích. Parkovat už nepůjde zadarmo.

   Zóny a placené parkování byly zrušeny na základě krizového opatření z 16. března. Bylo to jedním z opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lidé mohli používat svá auta při cestách do práce a vyhnuli se cestování MHD. Dosud platné usnesení počítalo s tím, že platit se nebude do konce nouzového stavu. Teď ale vláda změnila názor: "Vláda usnesení zrušuje s účinností od 28. dubna od 00:00 hod.," stojí v pondělním rozhodnutí vlády. V zónách placeného parkování (modré zóny) mohly dosud stát všechny automobily zdarma.

   To, aby se urychlilo spuštění parkovacích zón, žádal třeba pražský krizový štáb. Zástupci hlavního města žádovali, aby v případě prodloužení nouzového stavu do 25. května vláda umožnila normální provoz modrých zón už od 11. května. Vedení magistrátu chtělo hned od začátku krizového stavu modré zóny zachovat i v době koronavirové krize. Tvrdilo a tvrdí, že když jsou modré zóny v Praze neplacené, tak to způsobuje dopravní potíže zejména v centru metropole.


Informace z Twitteru Zdeněk Hřib

@ZdenekHrib
Vláda v tom zas dělá jen chaos. Oznámit nám obnovení modrých zón tři hodiny před jejich znovuobnovením nedává smysl. Proto vydám neprodleně nařízení o obnově platnosti modrých zón až 11. května. Tento termín jsme chtěli po vládě a je domluvený i s jednotlivými městskými částmi.

Praha tedy znovu zavede placení stání v modrých zónách až od 11. května 2020.

Jiří Hrbáček

Nejnovější studie vědců z univerzity v britském Glasgow ukazují, že zemřelým zkrátilo onemocnění covid-19 život v průměru o deset let. Zpráva je tak v rozporu s názorem, že většina obětí koronaviru by stejně brzy zemřela na něco jiného.

   Případ po případu zkoumali zdravotní stav zemřelých, u kterých byl potvrzen koronavirus. Soustředili se přitom na jejich chronické problémy a celkový zdravotní stav, všechny získané údaje následně srovnávali s tabulkami průměrného dožití Světové zdravotnické organizace (WHO) a s databází zdravotnictví ve Velké Británii.

   Podle jejich odhadů by lidé se svými obtížemi žili se svými charakteristickými problémy v průměru o deset let déle, kdyby nemuseli čelit onemocnění covid-19.

   „Zjištěné informace jsou klíčové proto, aby vlády a veřejnost nesprávně nepodceňovaly dopady covid-19 na každého jednotlivce,“ prohlásil vedoucí studie David McAllister, který působí na univerzitě v Glasgow.

   Zdůraznil, že udávaný údaj představuje jen průměr. Ve většině zaznamenaných případů pacienti přišli podle analýzy pouze o dva až pět let života. Průměr se ale tak výrazně zvýšil, protože v případě několika desítek lidí byl život s ohledem na jejich zdravotní stav zkrácen o 30 či 40 let.

Zdroj: COVID-19 – exploring the implications of long-term condition type and extent of multimorbidity on years of life lost: a modelling study

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Díky dosavadním opatřením asi zemřelo méně lidí na koronavirus. Zemřelo méně lidí asi i na skutečnou chřipku, dokonce zemřelo méně lidí i na následky dopravních nehod.
Prostě se změnili podmínky ve společnosti.

Neustále se všude řeší, jestli lidi umírají na koronavirus nebo na selhání srdce nebo na selhání jiných orgánů. Většinou to každý autor řeší jen pro to, aby ukázal jak smrtelný a nebezpečný ten virus je nebo naopak jak lidi daleko více umírají na něco úplně jiného.

Je pravděpodobné, že kdo je v hodně rizikové skupině a nakazí se koronavirem, tak zemře (u některých skupin je to s pravděpodobností až 25 %). Je pravděpodobné, že zemře kvůli koronaviru a ne na koronavirus. Není to ale jedno, na co zemřel? Kdyby to nechytil, mohl žít. Možná. Kdo ví?

Vykládejte to ale pacientovi, který je aktuálně na chemoterapii (prý až 50000 lidí). Pokud jsou předpoklady správné, 1/4 z jich možná zemře. Myslíte, že těm lidem záleží na tom "Za jakou cenu bude skupovat oligarcha zkrachovalé firmy a zařazovat je do svého holdingu?". Teď mají jediný zájem. Nenakazit se.

Možná jim to přestane být jedno později, když se díky opatřením nenakazí, když nezemřou. Pak možná budou nadávat, že ta opatření nemusela být tak tvrdá. Aspoň, že ti mrtví už nadávat nebudou. Ostatní nejspíš ano.
Takoví prostě jsme.
Jiří Hrbáček

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Záznam toho, co prof. Ladislav Dušek sdělil poslancům na neveřejném zasedání zdravotního výboru.

Minulý týden 15.4.2020 šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek předstoupil před poslance ze zdravotního výboru a nabídl jim nebývale otevřený pohled na šíření nákazy koronavirem.

Jednání zdravotního výboru bylo podobně jako další sněmovní akce kvůli koronaviru neveřejné. Záznam ze zasedání, kterého se kromě Ladislava Duška účastnil také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny. Z vyjádření Duška před poslanci je zřejmé, že s tím nepočítal.
Zvukový záznam byl získán z webu Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny

Zvukový záznam z jednání zdravotního výboru sněmovny:

Na video (zvukový záznam) se můžete podívat i zde: (rozděleno na 2 díly):
Zvukový záznam z jednání zdravotního výboru sněmovny 1/2 ...

Stáhnout si můžete i celý zvukový záznam z jednání ve formátu MP3 přímo z webu Poslanecké sněmovny (záznam má 2 hodiny a 47 minut - vystoupení prof. Duška je od času asi 72:30).


Přepis částí sdělení prof. Duška poslancům zdravotního výboru:
➤ "Je pravda, že se máme bát toho, co zůstalo v lese. A je pravda, že před tím nemáme kam zdrhnout. A je pravda, že nemůžeme žít ve vězení 10 let. A je pravda, že nemůžeme zemi poslat do pravěku ekonomicky. A je pravda, že čím rychleji vymře 10 procent Němců a Rakušanů, tak tím víc nás budou ekonomicky tlačit, protože budou imunní. Ten tlak ale bude ještě úplně jiný. Země, které projdou rychle tou vlnou, tak projdou jakousi darwinistickou selekcí. Změní to rovnováhu. Jako kdyby to tady už někdy historicky bylo. A já z toho mám strašný strach."

➤ "Když by se to od 1. 9. rozvolnilo tak, že by nastal úplně volný pohyb jako za normální populace. A předtím by už probíhal přípravný pohyb, třeba moje oblíbené metalové koncerty. A ten virus by dostal šanci se vrátit zpátky do čísla 2,8 a byl by v imunologicky naivní populaci, tak zvládne svoji finální předpokládanou attack rate, která je 60 procent v populaci, za tři měsíce. To znamená, že za tři měsíce zvládne projít přes 6 milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo 30 tisíc v kategorii 60plus, a z nich by bylo 10 tisíc v kategorii těžce vulnerable a z nich by bylo 8 tisíc na ÚPV denně. Po dobu jeden a půl měsíce."

➤ "Padlo tady, že řekněte teda pravdu. Pravda je, že nevíme, co je venku. Neznáme parametry té choroby. Jsme z jedné třetiny Germáni, možná budeme reagovat tak, z druhé třetiny nás tady přeznásilňoval Čingischán, takže bůhví, jak to s těmi receptory je. Nevíme, kolik je subklinických případů, a nevíme, kde jsme v časoprostoru, pokud jde o imunizaci."

➤ "To, co zatím proběhlo v Čechách, umožňuje predikovat úmrtí pacienta s 95% pravděpodobností. To je úplně spolehlivá mašina, kdy my vidíme, že ten pozitivní člověk s vysokou pravděpodobností doputuje do nemocnice, a jakmile je v nemocnici, tak predikovat těžký průběh dokážeme, když známe ty základní charakteristiky, s 95% pravděpodobností. Zatím. Ono to trochu zhořkne, těch pacientů je zatím málo. Toto je ale základní funkčnost systému, který byl připraven pro ten válečný stav."

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Opět se ukazuje, že NATO není žádnou zárukou míru a bezpečnosti ani pro své členy. Řekové se nyní přesvědčují, že členství v NATO je stejně mizernou zárukou jako spojenecké smlouvy, které mělo před 2. světovou válkou se západními spojenci Československo. US ministerstvo obrany a US Pobřežní stráž podle řeckého serveru pronews.gr vydaly sadu aktualizovaných námořních map. V nich jsou neobydlené řecké ostrovy, v jejichž pobřežním šelfu se nachází ložiska ropy a plynu, vyznačeny jako součást Turecka.

   Na neobydlené ostrovy, jež Řecku přiřkla Lausanneská mírová dohody z roku 1923, která ukončila 1. světovou válku mezi západními mocnosti a Osmanskou říší a stanovila hranice Řecka a Turecka, loni vzneslo územní nároky Turecko. Vláda tureckého prezidenta Recepa Erodgana se tím pokouší „legalizovat“ krádeže ropy a plynu v pobřežním šelfu kolem Kyperské republiky, která je členem EU. V pobřežních vodách Kypru před rokem turecké firmy začaly provádět nelegální těžby ropy a plynu z mořského dna. Kypr se proti tomu ohradil stížností k OSN. Turecko na to reagovalo prováděním nelegální námořní blokády ostrovní republiky.

   Kypr se loni obrátil se žádostí o pomoc i na EU, jejímž je členem. Při jednání o nelegální námořní blokádě Kypru a prohledávání lodí členských států EU tureckým vojenským námořnictvem jsem v Evropském parlamentu navrhoval, aby na Turecko byly uvaleny ekonomické sankce. Mělo by dojít zastavení všech plateb z rozpočtu EU do Turecka, zavedení vízové povinnosti pro turecké občany. Spolu s ostatními členy frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí europoslanci za SPD, navrhli při projednávání problému tureckých krádeží ropy a plynu Kypru zrušení celní unie s Tureckem a zavedení trestných cel na dovoz zboží z Turecka. EU Kypru nijak nepomohla. Místo zavedení sankcí proti Turecku EU pouze vyslovila „znepokojení“.

   Kypr se v březnu dohodl s Ruskem na nepřímé vojenské pomoci. Oblast, kde turecké firmy ovládané armádou nelegálně těží ropu a plyn, počátkem dubna poskytl jako cvičiště pro ruské námořnictvo a letectvo. Nyní v oblasti probíhá série ruských cvičení s ostrými střelbami, které donutily turecké lodě, aby se z oblasti stáhly.

   Turecký prezident Recep Erdogan loni oznámil vypovězení Lausanneské mírové dohody a jménem Turecka vznesl nároky na neobydlené řecké ostrovy, v jejichž pobřežním šelfu se nachází ložiska ropy a plynu. Pokud by ostrovy Turecku patřily, mohly by turecké firmy provádět těžbu ropy a plynu hned vedle míst, z nichž je prozatím vyhnalo ruské vojenské cvičení. Donedávna turecké nároky na tyto ostrovy žádná země neuznala. Situace se však prudce změnila vydáním aktualizované US mapové příručky pro vojenské námořnictvo a pobřežní stráž. Americký prezident ani žádný jeho ministr se nenamáhal veřejně ani diplomatickou cestou sdělit Řecku, že se ve sporu o ostrovy USA přidávají na stranu Turecka.

   Podle mezinárodního práva však úředně vydané navigační dokumenty vyjadřují postoj země k problematice uznání svrchovanosti konkrétních zemí nad konkrétním územím. USA tedy „tichou cestou“ zradily Řecko a ve svých oficiálních dokumentech vydaných ministerstvem obrany USA uznaly nároky Turecka na řecké ostrovy s ropou a plynem. Fakticky jde o neveřejnou obdobu Mnichovské konference, kde v roce 1938 naši tehdejší západní spojenci zradili Československo a předali naše pohraničí nacistickému Německu.

   A Turecký prezident Recep Erdogan postupuje stejně jako Adolf Hitler. Když vidí ústupky ze strany západních zemí, hned vznáší další územní požadavky. Ihned po vydání nových US námořních map Turecko vzneslo nároky na 23 OBYDLENÝCH řeckých ostrovů, z nichž mnohé jsou vyhledávanými turistickými destinacemi. Náčelník štábu tureckého námořnictva generálporučík Džihád Yaizi včera podle řeckého serveru pronews.gr uvedl na trhu knihu „Řecké požadavky: problémy v Egejském moři: Otázky a odpovědi“. V ní je uvedeno, že Turecko vznáší územní nároky na ostovy Rhodos, Kos, Samos, Chios, Agios, Efstratios, Antipsara, Samothrace, Limnos, Lesbos, Ikaria, Astypalea, Halki, Karpathos, Kassos, Ileki, Nisyros, Kalymnos, Leros, Patromos, Kamilos a Lipsi. Všechny tyto ostrovy jsou obydlené řeckými rodinami. Polovina z nich patří mezi nejvyhledávanější turistické destinace v Řecku.

   Náčelník štábu tureckého vojenského námořnictva turecké nároky odůvodnil údajnou militarizací ostrovů ze strany Řecka. Podle mírové dohody z roku 1974, která ukončila řecko-tureckou válku o Kypr měly být řecké ostrovy u tureckého pobřeží demilitarizovány. V reakci na soustavné narušování řeckých pobřežních vod tureckým námořnictvem souvisejícím s přípravou námořní migranční invaze na ostrovy řecké námořnictvo do oblasti vyslalo 2 válečné flotily. Stálé vojenské základny však na uvedených ostrovech v souladu s dohodou nejsou.

   U vysokých aktivních důstojníků platí zásada, že každá jejich publikace před vydáním podléhá oficiálnímu souhlasu vlády. Uvedením knihy na trh je tedy oficiálním vyjádřením Turecka, i když jej nevyslovil prezident ani žádný z ministrů. Potvrzuje se obava, kterou počátkem roku vyjádřil EastMed Strategic Studies, že se Turecko bude snažit získat řecké ostrovy. A že při tom hrozí vznik války mezi Tureckem a Řeckem.

   Potvrzuje se také to, co od loňské invaze turecké armády do Rojavy tvrdí SPD. S Tureckem nemůžeme být v jednom spolku v NATO. NATO je pozůstatek studené války, kdy nepřítelem západoevropských zemí byl SSSR. Nynější Rusko žádné územní nároky vůči evropským zemím na rozdíl od Turecka nevznáší. Je na čase, aby evropské země, včetně ČR - z NATO vystoupily a vybudovaly si proti Turecku nový obraný spolek. Turecko je nyní největší bezpečnostní hrozbou pro evropské země a to i včetně nás ! ! !

I.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Myslím, že je na čase zrušit všechna protipandemická opatření.
Kdybychom byli společností moudrých lidí, nebyla by to dobrá volba.
Protože jsme ale společností modlící se k bohatství, penězům a ekonomickému růstu, mám pocit, že je to potřeba.

   Čím víc se ukazuje, že u nás v důsledku pandemie skutečně neumírá tolik lidí jako jinde, tím víc sílí hlasy těch, kteří si myslí, že se v podstatě nic neděje. Tato stále se zvětšující skupina má v čele i poměrně hodně mediálně známých lidí, kterým novináři rádi dávají prostor pro jejich vyjádření. Při podrobnějším prostudování podobných článků často zjistíte, že obsah až tak úplně neodpovídá bombastickému titulku. Na podobné triky novinářů jsme ale už zvyklí. Obsah článku pak většinou opakuje známé a obecné pravdy, se kterými souhlasí skoro všichni, dokonce pravděpodobně i vláda se svým krizovým štábem.

   Podstatný rozdíl mezi těmi, co rozhodují a těmi, co kritizují je ten, že křiklouni v novinách, videích a peticích nenesou žádnou zodpovědnost za své jednání. Na rozdíl od těch, co rozhodují. Ti co rozhodují budou kritizováni vždy. Ať už rozhodnou jakkoli, bude polovina národa i mediálních exhibicionistů křičet, že je to špatně. Ti, co neustále publikují svá odmítavá stanoviska v podstatě k čemukoli, nemají co ztratit. Maximálně prohlásí, že "mýlit se je lidské" a že "změnit názor je normální". A když se ukáže, že měli pravdu, uslyšíme neustále "já jsem to říkal". Jak malé děti. Ve skutečnosti jsem velmi, velmi dlouhou dobu nenarazil na nějaký článek, který by se alespoň trochu snažil hodnotit situaci objektivně. Většinou je to pouhá reklama (většinou na ego autora nebo jeho politickou stranu).

Proč bych teď zrušil protipandemická opatření?

   Můj důvod je jediný. Lidé se potřebují poučit. Potřebují si uvědomit, které věci jsou důležité. Je evidentní, že při současném stavu naší společnosti nestačí jen varování, kterým tato pandemie je. Pořád je zde příliš mnoho lidí, pro které je nutné, aby umíralo mnoho lidí a aby umírali i jejich blízcí. Pak by možná pochopili, o co v životě skutečně jde a na čem skutečně záleží. No možná, že někteří by to nechápali ani v takovém případě a sveřepě i přes všechny oběti by se snažili vrátit k původnímu způsobu života. Vždy bude část lidí nepoučitelných, to ale nevadí, důležité je, aby se poučila většina.

Ukončeme všechny restrikce
   Pokud to nastane a skupina křiklounů o nesvobodě, ekonomické katastrofě a nekompetentnosti každého kromě nich samotných zvítězí, pak možná uvidíme více poučených lidí, kteří přehodnotí své osobní zájmy a priority.

   Pokud to nastane, dostaneme se paradoxně do podobné situace, jako kdyby šlo o nějakou hodně smrtelnou nákazu nebo jiný typ velké katastrofy. V aktuálním případě nás vláda nebude nijak omezovat ani chránit, protože si to lidé nepřejí. V případě velké katastrofy nás vláda nebude omezovat a ani chránit, protože to reálně nepůjde a ani se s tím nepočítá.
V obou případech nastane situace, kdy si musí každý poradit sám. Ukáže se, kdo je připravený. Opět konečně začne fungovat základní pravidlo přírody a evoluce:
PŘIROZENÝ VÝBĚR
(ano teď to bude jen jako, v případě velké katastrofy by to bylo už naostro)
   Pravidlo, které se poslední dobou snažíme různými způsoby obcházet a myslíme si jak jsme dobří, že přirozenému výběru bráníme v jeho neúprosné selekci. Tím si ovšem kopeme vlastní hrob. V době, kdy se budete muset rozhodovat sami, kdy nebudete jen čekat na to, co vám kdo dovolí nebo zakáže, se ukáže kdo si zaslouží přežít. Dříve nebo později už ani bohatství a peníze nepomohou k přežití. Nevyhnutelně nastane doba, kdy přežijí připravení, zkušení a moudří. Přežijí ti, kteří si zaslouží mít potomky. Přirozený výběr u lidí je trochu jiný než u ostatních živočichů. U lidí nejde už jen o přežití a zplození další generace. U tvorů myslících kromě toho jde také o kvalitu života budoucí generace. Znovu tedy nastane doba, kdy staří, zkušení a moudří budou pro společnost stejně důležití jako třeba mladí, silní a zdraví.

Podle mého názoru k poučení většího procenta lidstva současná "lehká forma" pandemie nebude stačit. Bude asi muset přijít něco daleko horšího.
Jiří Hrbáček