Informace

Člověka by při sledování českých médií napadlo, že Zdeněk Troška natáčí novou komedii o likvidaci českých klaunů pistolníky z Divokého Východu. Nebo že naší rozvědce pustili za odměnu některý ze starších dílů Agenta 007.

   Rusofobové mlátí do všeho, co dělá hluk, aby upozornili na rudé nebezpečí a nejraději by okamžitě zavedli tvrdý mccarthismus v české podobě, aby mohli zlikvidovat každého, kdo projeví v tomto blázinci špetku zdravého rozumu a řekne cokoliv sebevíc nevinného, nedejbože, o ruské politice. Alespoň k písemné likvidaci fanatickou klikou v komentářích pod blogy stačí úžas nad ruskou historií, dobýváním vesmíru, vědci, umělci nebo dokonce Větvičkovy výjezdy na Východ.

Protiruské orgie
   Tlak mainstreamových médií ve stylu, že všechno ruské je špatné, dnes už takřka jednoznačně překonává vyhlášené pecky Rudého práva a Československé televize proti imperialistickým Spojeným státům. Velmi podobnou zhovadilost, zase na adresu Číny, v současné době média vytvářejí se smrtí Jaroslava Kubery, která v jejich podání vyznívá už skoro jako vražda na zakázku psychologickou formou.
A to vše v době, kdy si běžný občan i přes stále hustší clonu lží a tendenčních tvrzení vůdčích médií může zjistit mnohem více alternativních pohledů na události, než před lety pouze z rádia Svobodná Evropa, která tehdy ještě opravdu svobodnější byla.
Dnes je například naprosto zbytečné zjišťovat, kdo má na svědomí hackerské útoky na české nemocnice. Naše úžasná rozvědka a novináři ve finále určitě zjistí, že nebezpečí přichází z Východu. Opravdu to do nás perou ještě trapněji než svého času normalizační soudruzi. Pro veřejnoprávní média zase důvod, jak oslavovat osvobození 3/4 republiky Rudou armádou s menším nadšením.

Dva zákony
   Pro Českou republiku by to měla být vlastně čest, když jedna ze světových velmocí má tolik času na přitroublé nápady, aby posílala údajného pistolníka na likvidaci tří, z mezinárodního hlediska (a vlastně i z toho českého), naprosto bezvýznamných osob. Ondřej Kolář je tak zaslepen vlastním egem, že se cítí být asi hrdinou České republiky, když žije v takových bludech.
Možná, kdyby byly na Praze 6 otevřené hospody, že by mu nějaká ta přes držku hrozila. Zde jej však nemusí chránit policie, tady ho chrání koronavirus. Zatím. Na druhou stranu, proč bychom se měli bát Ruska, které nedovede do Česka propašovat pod ostřížími zraky našich skvělých agentů ani jediného likvidátora vzorů českého národa? To se musí v centrále CIA v Langley smíchy válet po zemi, co ti Češi dovedou vymyslet, aby se zalíbili strýčku Samovi. Stejně jako před lety Sovětskému svazu.
Třešničkou na dortu všech podobných stupidností je skutečnost, že nový ruský zákon o trestech za poškození pomníků a památníků padlým i mimo území Ruska je kopií v podstatě stejného zákona Spojených států amerických. Takže kdyby někdo velkou měrou zneuctil například plzeňský pomník Díky, Ameriko!, tak může být americkým soudem odsouzen velmi podobně jako náš hrdinný rek z Prahy 6. Ale takové myšlenky jsou asi velmi nevhodné při současném protiruském tažení, není-liž pravda?
I když je americký a ruský zákon stejný, tak je přece nad slunce jasnější, že ten ruský je nedemokratický.

R.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Svému oblíbenému vyhledávači, kterým je Google, jsem položil dotaz: 'Čína je'. Zajímalo mne jaká vlastně Čína je podle vyhledaných informací. Celkem mě překvapilo, že Čína je nejen hrozná a ošklivá, ale, že vyhledávač našel i celkem pozitivní přívlastky a informace. Těch hanlivých bylo o něco více, ale přece jen to nebylo tak zlé.

Tak se podívejte, co jsem našel (výsledky nejsou řazené ve stejném pořadí, jak je vypsal Google):
Čína je komunistická
Čína je nesvobodná
Čína je nespolehlivý a riskantní partner
Čína je trnem v oku
Čína je největší hrozbou pro USA
Čína je nedůvěryhodná
Čína je skutečným nemocným mužem Asie
Čína je původcem epidemie
Čína je dnes takový SSSR za Brežněva
Čína je viditelně za vrcholem finančního cyklu
Čína je novou hrozbou
Čína je represivní režim
Čína je bezpečnostní hrozbou
Čína je hlavním spojencem Severní Koreje
Čína je ve vážných problémech

Zároveň také našel, že:
Čína je fascinující země
Čína je inspirujícím vzorem
Čína je sci-fi
Čína je zásadním mezinárodním aktérem
Čína je v Řecku jedním z největších investorů
Čína je pro ČR 4. největším obchodním partnerem
Čína je největším dovozcem do EU
Čína je druhým největším výrobcem zbraní na světě
Čína je ekonomicky velmi vyspělou zemí

Rozhodně se ale podívejte, co je také Čína:




Na video se můžete podívat i sem:
To je také Čína ...


To je Shanghai:

Současný svět je kontrolován malou hrstkou globálních zájmových skupin jejichž mediální vliv je nesrovnatelný a hloubka jejich nemorálnosti je naprosto neohraničená. Médii většinou utajený, nadčasový, památný projev Donalda Trumpa z roku 2016.


   Toto není pouze další čtyřleté volební období. Jedná se o křižovatku v dějinách naší civilizace. Kam půjdeme určí jestli my, lidé, obnovíme kontrolu nad svou vládou. Politický establishment, který se nás pokouší zastavit, je ten stejný kolektiv, který je zodpovědný za naše katastrofální obchodní dohody, masivní ilegální imigraci a ekonomickou a zahraniční politiku, která vysála naši zemi. Pro ně je to válka. A v ní pro ně neexistují žádné meze. Toto je boj za přežití našeho národa. Věřte mi. Tyto volby určí, jestli jsme svobodný národ nebo jestli žijeme jen v iluzi demokracie, která je ve skutečnosti kontrolována malou hrstkou globálních zájmových skupin, které systémem manipulují - a systém je zmanipulovaný.

   Taková je realita. Vy to víte, oni to vědí, já to vím a skoro celý svět to ví. Establishment a jeho mediální nástroj udržuje kontroly nad tímto národem prostředky, které jsou velmi dobře známé. Každý, kdo zpochybní jejich postavení je označován jako sexista, rasista, xenofob a morálně pokřivený... Napadnou vás. Pomluví vás. Budou zkoušet zničit vaši kariéru i vaši rodinu. Budou zkoušet zničit na vás cokoli, včetně vaší reputace. Budou lhát, lhát, lhát. A pak znovu, a pak udělají více než to. Udělají cokoli bude nutné.

   Clintonovi jsou zločinci. Pamatujte si to. Jsou to zločinci. Naše velká civilizace tady v Americe a celý civilizovaný svět se přibližuje momentu zúčtování. Viděli jsme to ve Velké Británii, kde občané zvolili osvobození od globálního vládnutí a globálních obchodních dohod, globálního pojetí imigrace, které zničilo jejich suverenitu a zničilo již mnoho národů. Ale ústřední základna světové politické moci je tady v Americe. A je to naše zkorumpovaná politická garnitura, která je největší hybnou silou v pozadí snahy o radikální globalizaci a získání převahy nad pracujícími lidmi. Jejich finanční prostředky jsou prakticky neomezené. Jejich politické prostředky jsou neomezené. Jejich mediální vliv je nesrovnatelný. A v neposlední řadě hloubka jejich nemorálnosti je naprosto neohraničená.


Trumpův zatajený projev:

Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Trumpův zatajený projev ...

nebo přímo zde:

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Po vědcích z AV ČR a Karlovy Univerzity se od "Výzvy jedenácti" mediálních prominentů distancovalo vedení České lékařské komory. Reakce prezidenta ČLK na Výzvu jedenácti:

Jako prezident České lékařské komory považuji výzvu, mezi jejímiž signatáři není žádný skutečný odborník na danou problematiku – tedy epidemiolog nebo infekcionista, za nezodpovědnou.

   Jen díky rychlému zavedení protiepidemických opatření se nám zatím podařilo zabránit katastrofě a udržet rychlost nárůstu nakažených v mezích, které naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví dokáže zvládat.

   Takzvané „přirozené promořování“ populace nezvládli nikde na světě a neexistují žádné důkazy pro to, že právě my Češi bychom mohli být výjimkou. Evidované počty mrtvých ze zemí, kde nástup epidemie včas nezachytili, jsou alarmující: USA 45 000, Itálie 27 000, Španělsko 22 000, Francie 21 000, Velká Británie 17 000.

   Covid-19 totiž není žádná „chřipka“. U seniorů nad osmdesát let se smrtnost pohybuje okolo dramatických 15 %. Umírají však i lidé mladí a zdaleka nejde jen o pacienty, kteří trpí nějakou další závažnou chorobou. Jediným pozitivem tak zůstává skutečnost, že děti v drtivé většině případů mají jen velmi lehký průběh onemocnění, či u nich infekce probíhá bez příznaků. O to nebezpečnější mohou být jako její přenašeči.

   Oblíbeným argumentem těch, kdo z nejrůznější důvodů potřebují současnou pandemii zlehčovat, jsou údajné tisíce lidí, které u nás každoročně zahubí chřipka. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) však vyplývá něco jiného. Chřipku každoročně prodělají statisíce pacientů, přičemž na ni zemře přibližně 200 nemocných a u dalších cca. 300 osob existuje souvislost příčiny úmrtí s chřipkou. Tedy žádné tisíce úmrtí na chřipku se u nás nekonají.

   Z dostupných statistik vyplývá, že smrtnost na Covid-19 se pohybuje okolo 2,5%. Pokud by tedy v naší populaci, která nemá přirozenou imunitu, onemocněl milion osob, tedy pouhých 10 % lidí, pak bychom mohli očekávat cca. 25 000 mrtvých. Samozřejmě pouze za předpokladu, že by nedošlo k explozivnímu nárůstu počtu nemocných, který by zdravotnictví nestačilo zvládnout, v takové případě by nemocných začalo umírat více. Zahlcení zdravotnictví pacienty s Covid-19 by však mělo zároveň katastrofální důsledky pro ostatní nemocné, kteří by se se svými, třeba i závažnými diagnózami, do nemocnice vůbec nedostali.

   Ze zemí, kde došlo, třeba jen k přechodnému, zhroucení zdravotního systému, totiž přichází čísla o smrtnosti mnohem vyšší: Itálie 12%, Velká Británie 9,5%, Španělsko 9%, Francie 9%, Belgie 7%. Naproti tomu Německo 1,3% a USA 2,5%. Příčiny takových rozdílů ve statistikách jsou v zásadě dvě. Jedna je spíše pozitivní a to skutečnost, že při nezvladatelném nárůstu počtu pacientů se nestíhá testovat, takže jsou vyšetřeni pouze pacienti s těžším průběhem a skutečný počet nakažených tedy zůstává vyšší. Druhá je však rozhodně negativní. Zahlcené nemocnice nemohou poskytovat péči všem a řada nemocných umře zbytečně jen proto, že pro ně není dostupný ventilátor nebo třeba i jen lůžko v nemocnici. Kolegové z Lombardie nebo Madridu zažili v uplynulých dnech „válečnou medicínu“, kdy se nemocným od určitého věku již v podstatě žádná péče neposkytovala. Něco takového přece zažít nechceme.

   S postupujícím jarem stále více našich spoluobčanů podléhá falešné iluzi, že se vlastně nic neděje a že to nejhorší máme již za sebou. Obávám se, že to není pravda. Pro výraznější rozvolňování protiepidemických opatření nejsou zatím splněny základní podmínky. Počet prováděných testů zůstává velmi nízký a ani se neblíží slibovaným 20 000 vyšetřených za den. Takzvaná chytrá karanténa reálně nefunguje a nebyla zatím provedena ani populační studie, která by ukázala kolik procent populace se s infekcí setkalo a má tedy vytvořeny patřičné protilátky. Iluzorní zůstává i představa o jakési specifické izolaci starých a nemocných spoluobčanů. Kdo by se o ně staral, pokud by jejich příbuzní či ošetřovatelé byli nakažení?

   Nastavená rovnováha je zkrátka zatím velmi křehká a jakýkoliv neuvážený krok může znamenat pád do propasti, ze které se budeme škrábat jen za cenu tisíců mrtvých. Už z psychologického hlediska by podle mého názoru měl být stav nouze prodloužen. V opačném případě se obávám, že lidé přestanou omezující opatření dodržovat, což by se nám mohlo šeredně vymstít.

MUDr. Milan Kubek

Související informace:
   Zimova Výzva jedenácti ...
   Odpověď odborníků z oboru na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Univerzita vám nepatří, reagují na Zimovu Výzvu jedenácti lékaři a vědci. Jedenáct lékařů z Univerzity Karlovy včetně kardiochirurga Jana Pirka nebo rektora školy Tomáše Zimy vydalo minulý týden prohlášení nazvané Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti. V této výzvě žádají rychlé ukončení nouzového stavu nebo odstranění překážek pro chod ekonomiky.

Text Zimovy Výzvy jedenácti najdete zde zde ...

Tato výzva pobouřila jejich kolegy, vědce a lékaře z Karlovy univerzity, kteří zveřejnili na stránkách školy svou odpověď.

V odpovědi upozorňují, že podepsaní lékaři jsou často odborníky "ve vzdálených oborech" a o koronaviru, jeho šíření nebo o imunitní reakci, kterou vyvolává, toho nevědí o moc víc než ostatní. Poukazují i na to, že je zatím málo vědeckých poznatků na to, aby na nich někdo dokázal postavit takto přesvědčivá tvrzení. "To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor" - tom píší autoři, mezi kterými je například molekulární imunolog Václav Hořejší nebo děkan 1. lékařské fakulty Šedo.
Jim a dalším kolegum připadá matoucí a zavádějící, když vědci a lékaři z Výzvy jedenácti "k ovlivňování veřejného mínění využívají autoritu svých titulů či Karlovy univerzity". Proto proto v oponentní výzvě své akademické tituly vynechali.

Výzvy veřejnosti aneb názory mějme, ale argumentujme fér

Před několika dny se v médiích objevila „Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti“. Laik naslouchající skupině respektovaných lékařů ověnčených odbornými a akademickými tituly a zaštiťujících se jménem největší vzdělávací instituce v zemi musí nutně nabýt dojmu, že tito lidé jsou odborníky a mají v ruce vědecká fakta, ze kterých vychází jejich stanovisko.

Není tomu tak – ve skutečnosti jsou odborníky v často velmi vzdálených oborech a vědí o vlastnostech koronaviru, který vyvolal pandemii covid-19, jeho šíření a jím vyvolané imunitní reakci jen to, co si můžeme zjistit i my ostatní. A mnoho toho nyní ke zjišťování není – objektivních prokázaných dat je pomálu, na rozdíl od hojně se šířících spekulací. To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor.

Mají na něj nepochybně právo jako kdokoli z nás. Považujeme však za matoucí, pokud k ovlivňování veřejného mínění využívají autoritu svých titulů či Karlovy univerzity.

Podepsáni (v abecedním pořadí):

Ondřej Beran, infektolog
Ondřej Cinek, lékařský biolog
Eva Froňková, genetička
Michal Holub, infektolog
Václav Hořejší, imunolog
Ondřej Hrušák, imunolog
Aleksi Šedo, biochemik
Jan Trka, hematolog

Související informace:
   Zimova Výzva jedenácti ...
   Odpověď vedení České lékařské komory na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byla zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik. V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.

   Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní, či ekonomickou, a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.

V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné:

ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020;

obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři;

obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020;

odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků;

postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko;

přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření.

V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertiz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků.

1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY
Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů.

   Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace.

   Snížení výběru zdravotního pojištění – i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce – povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti koronaviru.

2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S COVID-19
Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 % závažnějších symptomů jich 5 % vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50% úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25–30 % příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8–10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 % kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu!

3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR
Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá.

   Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním.

   Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR.

4/ (NE)ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY
Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit.

   Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu.

   Každý jedinec tak protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek. Tento fakt podporuje odhad počtu dárců konvalescentní plazmy (tj. plazmy od osoby, která prodělala koronavirovou infekci), kde množství protilátek – a tedy vhodnost odběru této plazmy – bude mít cca jeden z osmi až deseti dárců, kteří koronavirovou infekci prodělali a uzdravili se.

   Výskyt protilátek v populaci můžeme odhadovat na jednotky procent.

   Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu.

   Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná.

5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU
Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí.

   V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení COVID-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Objevily se i představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku. Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 % obyvatel republiky, včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky, a to nepřiměřeně riziku i možnostem jeho snížení. Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru.

   Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů.

   Samostatnou problematikou jsou pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče. Jde o rizikové soustředění mimořádně křehkých osob s řadou vážných onemocnění. Zahraniční zkušenosti i první data z ČR ukazují, že právě tito lidé tvoří zřejmě většinu všech obětí COVIDu-19. To ukazuje nadřazenost zdravotního potenciálu (zdatnosti, odolnosti, adaptability) nad věkem jako takovým. Řada křehkých pacientů podlehla nákaze jako nespecifické zátěži, stejně jako by podlehla chřipce či většímu úrazu.

   Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny – obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj.

6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII
Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socioekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání.

   Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity.


Závěrem:

   Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb, že by tato základní opatření dál nedodržovali.

V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva přispěje.

V Praze dne 21. 4. 2020

Podepsáni (v abecedním pořadí):
doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
prof. MUDr. Robert Lischke, PhD.
prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
MUDr. Jaroslav Svoboda
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA


Související informace:
   Odpověď odborníků z oboru na Zimovu Výzvu jedenácti ...
   Odpověď vedení České lékařské komory na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Aktualizace 21.10.2020:
Pražský magistrát neplánuje kvůli nouzovému stavu a tvrdým vládním nařízením proti šíření koronaviru dočasně zrušit systém parkovacích zón, jako to udělal na jaře. K tomuto kroku se nechystá ani Brno. Krok by tak musela nařídit jedině vláda.

27.4.2020:
Pokud se ráno chystáte do práce, pozor na modré zóny. Vláda dnes zrušila krizové opatření, kterým je už dříve odstavila. Modré zóny opět platí od úterý 28.4.2020 od 00:00 hod. To samé platí i pro parkování na placených parkovištích. Parkovat už nepůjde zadarmo.

   Zóny a placené parkování byly zrušeny na základě krizového opatření z 16. března. Bylo to jedním z opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lidé mohli používat svá auta při cestách do práce a vyhnuli se cestování MHD. Dosud platné usnesení počítalo s tím, že platit se nebude do konce nouzového stavu. Teď ale vláda změnila názor: "Vláda usnesení zrušuje s účinností od 28. dubna od 00:00 hod.," stojí v pondělním rozhodnutí vlády. V zónách placeného parkování (modré zóny) mohly dosud stát všechny automobily zdarma.

   To, aby se urychlilo spuštění parkovacích zón, žádal třeba pražský krizový štáb. Zástupci hlavního města žádovali, aby v případě prodloužení nouzového stavu do 25. května vláda umožnila normální provoz modrých zón už od 11. května. Vedení magistrátu chtělo hned od začátku krizového stavu modré zóny zachovat i v době koronavirové krize. Tvrdilo a tvrdí, že když jsou modré zóny v Praze neplacené, tak to způsobuje dopravní potíže zejména v centru metropole.


Informace z Twitteru Zdeněk Hřib

@ZdenekHrib
Vláda v tom zas dělá jen chaos. Oznámit nám obnovení modrých zón tři hodiny před jejich znovuobnovením nedává smysl. Proto vydám neprodleně nařízení o obnově platnosti modrých zón až 11. května. Tento termín jsme chtěli po vládě a je domluvený i s jednotlivými městskými částmi.

Praha tedy znovu zavede placení stání v modrých zónách až od 11. května 2020.

Jiří Hrbáček