. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

5. května 2020

Tři čtvrtě století: Dvojí metr oslav



Na tom, co se událo, již nemůžeme nic změnit. Pouze se můžeme pozastavovat nad tím, jak stejné události jsou v různých obdobích různě vysvětlovány. Také dnes můžeme žasnout nad různými "názory" na osvobození Československa v květnu 1945.Když si přestaneme myslet, že Československo bylo středem světa, kolem něhož se točí světové dějiny, a jehož osvobození bylo hlavním cílem armád bojujících proti nacistickému Německu, možná začneme na události konce druhé světové války nahlížet trochu jinak, trochu méně namyšleně. A také se možná lépe smíříme s mnohdy zaujatými, historicky neobjektivními zprávami, kterými nás zásobují "naše" korporátní sdělovací prostředky.

Osvobození nebo porážka?
V materiálech, dokumentech i filmech o této etapě druhé světové války jsou popisovány mnohé bitvy, vítězství i prohry. Dlouhá tažení armád Osy i spojenců na východ i na západ, od Egypta, přes Libyi, Tunis a Alžírsko po Maroko - nikdo se nezabývá specificky tím, že ta a ta armáda osvobodila ten či onen stát, který právě byl v trase jejího postupu. A právě tak byl jeden středně velký - sice nikoli bezvýznamný, ale v širších souvislostech určitě ne klíčový - stát uprostřed Evropy v trase postupujících armád na konci 2. světové války.
Jistě, demarkační čára, která nastavila postup spojeneckých armád ze západu na východ a z východu na západ, byla původně narýsována v trase hranic Bavorska a ČSR a až následně byla posunuta poněkud východněji. Umožnila další postup Američanů, kteří k této linii dorazili dříve než Rudá armáda, jež musela překonávat zuřivý odpor Němců na mnohonásobně větším území.
Snad toto dodatečné posunutí demarkační čáry způsobilo, že americká správa na našem osvobozeném území postupovala podle stejných principů jako americká okupační správa na obsazeném území Německa. Ostatně větší část území ČSR obsazeného Američany, byly Sudety - v té době vlastně ještě prakticky součást Německa. Můžeme proto konstatovat, že spojenecké armády na východě i na západě bojovaly se stejným cílem: porazit nacistické Německo. Postupovaly a obsazovaly další a další území, jejichž obyvatelstvo se mohlo, ale zčásti také nemuselo, považovat za osvobozené. A nemuselo to být pouze na území Německa, ale také na území jeho spojenců, mezi něž patřilo Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Černá hora, Srbsko, Itálie i Slovensko. Vezmeme-li to důsledně, pak ani Protektorát Čechy a Morava nelze z této skupiny zcela vyjmout. Navzdory odoboji a Benešově londýnské vládě, díky níž jsme získali statut "vítězů", technicky šlo o území Říší "chráněné".

Koho oslavovat
Asi také není možno tvrdit, že všichni vojáci vítězících vojsk se při vstupu do území dobytých na Němcích nutně museli považovat za osvoboditele. Mohli se stále považovat za dobyvatele na nepřátelském území, přičemž přátelská nálada obyvatelstva, které je oslavovalo, jim jistě musela být příjemná. Ale že nikdy v dějinách nebyla přítomnost válčící armády – a to ani vlastní, ani cizí – ničím příjemným pro civilisty, to snad není potřeba připomínat.
Takže uznejme, že ten probíhající absurdní mediální spor, zda máme více slavovat naši osvoboditelku Rudou armádu nebo osvoboditelku armádu americkou, je věcně bezpředmětný. Neměli bychom se tedy nechat zatahovat do uměle vytvářené "bojové atmosféry", která má jediný cíl: ještě víc rozeštvat národ proti sobě, aby nevnímal nebezpečí, která mu hrozí odjinud. Rozdělený národ se lépe ovládá, než národ jednotný, hájící společné národní zájmy.
Oslavujme prostě 75. výročí konce 2. světové války v Evropě. Oslavujme, že náš stát byl po této strašné válce způsobené Německem obnoven, že nezanikl náš národ. Uctěme památku všech padlých a čiňme vše pro to,, aby se nic podobného již nikdy neopakovalo.
Nechce-li snad někdo uctít památku všech obětí, chce-li někdo oslavovat pouze tu "svoji" oblíbenou armádu, má na výběr: Uctít památku oněch 116 padlých Američanů, nebo 144.000 vojáků Rudé armády padlých na našem území. Ta rozdílná čísla by však každého měla vést k zamyšlení.
Velkolepé oslavy osvobození, které se v posledních desetiletích každoročně konají v Plzni, jsou nepoměrné ke vzpomínkovým akcím v Praze. Proč - alespoň mediálně - nelze stejně vděčně připomenout také Rudou armádu, jejíž zcela dominantní účast na porážce Německa a osvobození Československa se z "nějakých důvodů" zdaleka tak silně nepřipomíná.
V Plzni byl opět postaven pomník "Díky, Ameriko!". Byly přivezeny nové žulové kvádry až z Francie. U původního pomníku totiž popraskaly sedm metrů vysoké žulové pylony. Asi vlivem překrucování dějin, které u nás má nevykořenitelnou "tradici".

Nepříjemná pravda
Proto nikdo nepřipomíná, jak se ve skutečnosti americká armáda na našem území chovala. Podle některých názorů to bylo stejné, jako chování americké okupační správy v Německu, podle jiných názorů ještě horší.
Pamětníci vyprávěli, že když v Plzni vypuklo 5. května 1945 povstání, německé vojenské posádky a velitelství složily zbraně. Plzeňský rozhlas už rovnou hlásil do éteru: "Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří", zatímco ten pražský volal o pomoc, neboť v hlavním městě se tvrdě bojovalo.
Američané vstoupili do Plzně 6. května 1945. Měli své rozkazy. Odmítli žádost Revolučního národního výboru v Plzni o poskytnutí vozidel a zbraní pro dobrovolníky, kteří chtěli jet na pomoc bojující Praze. Pomoc Praze jim zakázali, české vojáky a četníky odzbrojili. Pokusili se zakázat i Revoluční národní výbor a zakázali vydávat české noviny. Všímali si jiných věcí Na "osvobozeném" československém území bylo množství skladů a zásob nejrůznějšího zboží, pohonných hmot a potravin. Co americká armáda neodvezla do americké okupační zóny v Německu, to cíleně zničila. Zvláštní osvobození.
Nebo jak si vysvětlit, že Američané bombardovali Škodovy závody v Plzni 17., 18. a 25. dubna 1945? Tedy v době, kdy byla válka již u konce. Na Škodovku svrhli přes 5.000 tříštivých a zápalných bomb. 29 objektů bylo zcela zničeno, 21 těžce poškozeno, infrastruktura byla zcela rozvrácena. Při bombardování Plzně bylo zničeno 505 budov, seřazovací nádraží a další objekty. Přitom bylo zabito - Američany 14 dnů před koncem války - 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno.
Když si ruiny prohlížel oslavovaný osvoboditel, americký generál Patton, prohlásil: "Dobrá práce, jsem spokojen." Z toho vyplývá, že taktika spálené země, kterou Američané uplatňovali také u nás, byla záměrná a cílená. Důvod je prostý. Po zveřejnění Košického vládního programu Američané pochopili, že ČSR bude dosti vzdálena sféře jejich vlivu, takže zdejší továrny je nutno zničit, aby nemohly být konkurencí západních firem.
Když k tomu ještě přidáme velké množství dalších bezohledných amerických náletů na jiná česká města, které v roce 1945 již nemohly mít na vývoj války žádný vliv, ale stály nás ohromné materiální škody a způsobily zbytečnou smrt tisíců Čechů, můžeme dojít k závěru, že Američané na našem území zabili více Čechů, než Němců.

M.S.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jedlá soda - královna domácnosti



K čemu všemu se dá jedlá soda použít? Jedlá soda může být použita jako:
Čistič všech tělních zákoutí. Mýdlo / šampón / deodorant – soda + voda. 1:1. Pro vůni podrtit nějaké to kvítí (levandule, šeřík, růže, jehličí…) či přikápnout esenciální olej.

Zubní pasta: Soda + Olej (ideálně kokosový), 1:1. Možno přidat březový cukr xylitol. Se sodou na zubech ale opravdu opatrně ať si moc neobrousíte sklovinu. Celkově na tělo se sodou opatrně. Přeci jen když krásně vydrhne připálený pekáč, co to dlouhodobě udělá s pokožkou...
Neutralizační roztok na poraněné místo způsobené poleptáním kyselinou.

Po štípnutí hmyzu zastavuje svědění. Místo potřít kašičkou z vody a sody. Tento efekt má v přírodě list jitrocele.
Počůráním místa taky nic nezkazíte. Zrovna jsem přemýšlela jak je to s komárem, který pil krev někoho s korona virem a pak by mlsně bzučel kolem mě. Peeling alias luxusní wellness ve VP. Položte milou osobu ven (ať neděláte doma bordel) a masírujte jí sodou či solí s trochou oleje či vody. Pak opláchněte vodou. Vaše staré odumřelé já pěkně odrbat a spláchnout. Na ztvrdlá a bolavá chodila taky super záležitost.

Neutralizátor v překyseleném prostředí v těle. Je to hustý fígl pro lidi s rakovinou, neboť v kyselém prostředí se daří rakovinovým buňkám a dalším neduhám. A proti pálení žáhy (proč se to tak ksakru jmenuje?!).

Čistič všeho doma od balkonu přes nádobí, troubu po záchod. Pastu z vody a sody nanést na hadr a pak opláchnout vodou. Soda se též blyští desinfekčními účinky.

Soda jako prací prášek má též dobrý efekt i na zažrané dětské plínky. Na kilo sody 100 gramů strouhaného mýdla a je to.

Kypřidlo pečiva aneb pohlazení bříška, aneb když nechcete žrát koblihy od Babiše.

Soda jako neutralizátor pachů do lednice (vylité mlíko v lednici je peklo!), do světnice vedle mrtvol, na wecko, i do pití před líbačkou se hodí.

Zpomalovač hoření alias hoř pomalu a pořádně začuď! Kolik jak a do čeho čert ví.

‎Jana Havlínová‎

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


Otevřený dopis starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře předsedkyni EK



Vážená paní předsedkyně,
dovolte mi, abych se nejprve představil. Jmenuji se Ondřej Kolář a jsem starostou Prahy 6, jednoho z obvodů hlavního města České republiky.

   Píši Vám nejen jménem svým, ale jménem celé naší městské rady a velké části zastupitelstva, a to ve věci pomníku sovětského maršála Koněva, který nechala Praha 6 na základě svobodného a demokratického hlasování v zastupitelstvu odstranit a sochu zapůjčila nově vzniklému Muzeu paměti XX. století v Praze. Na tom by jistě nebylo nic zvláštního – socha je majetkem suverénní městské části Prahy 6, a ta je oprávněna se sochou nakládat v souladu s českým právem.

   Akt sejmutí sochy z piedestalu ovšem vyvolal zcela nepatřičnou reakci Ruské federace, která se v reakci na toto zcela legální rozhodnutí Prahy 6 rozhodla reagovat vyhrožováním a zcela nepatřičným vměšováním se do vnitřních záležitostí Prahy 6, Prahy jako takové a ve finále celé České republiky. Rusové nás již rok označují za nacisty, já osobně jsem podle jejich oficiálních představitelů „Gaulaiter“, ruská ambasáda v Praze a ruští oficiální činitelé vyzývají české občany prostřednictvím sociálních sítí a dezinformačních webů k fyzické likvidaci těch, kdo v odstranění sochy „mají prsty“. V důsledku toho jsme museli já, pražský primátor Hřib a kolega starosta jiné pražské městské části, přijmout policejní ochranu.

   Rusko obviňuje Západ z falšování historie a přepisování dějin, vede proti Evropské unii jednoznačnou hybridní válku, jejímž bojištěm se aktuálně stala Praha. Chování, jaké známe z dob Sovětského svazu, je pro naši civilizaci neakceptovatelné a nesmí být tolerováno. Pokud budeme jako Evropa tomuto pseudovelmocenskému tlaku východního obra na hliněných nohách ustupovat, nebude to znamenat nic jiného, než pomalé, ale jisté zhroucení liberální demokracie.

   Vážená paní předsedkyně, žádám a vyzývám Vás, abyste se důrazně zasadila o to, aby Rusku bylo jasně řečeno, že takovéto chování je neakceptovatelné. Vím, že Evropská unie není NATO a nedisponuje ničím, jako je článek V. Washingtonské smlouvy, který zajišťuje členům aliance kolektivní obranu, jsem ale toho názoru, že v případech útoku na samotnou podstatu demokracie a svobody ze strany totalitních režimů, by měla Evropa jasně dát najevo, že jakýkoliv takový útok na kterýkoliv z členských států nebo jeho občany považuje za útok na svou podstatu a měla by jej jednoznačně odsoudit. Rusko a jemu podobní musí slyšet jasné ne a musí se mu jasně ukázat, že existuje jasně vytýčená linie, za jakou nesmí za žádných okolností jít.

   Vážená paní předsedkyně, velice Vám děkuji za čas, který jste věnovala těmto řádkům a věřím, že mou prosbu kladně vyslyšíte. Přeji Vám, Vašim blízkým a spolupracovníkům, jakož i celé EU hodně zdraví, pevné nervy v boji s koronavirem a odvahu v boji s extremisty.

V dokonalé úctě,

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6

2. května 2020

Ruský pistolník v Praze



Člověka by při sledování českých médií napadlo, že Zdeněk Troška natáčí novou komedii o likvidaci českých klaunů pistolníky z Divokého Východu. Nebo že naší rozvědce pustili za odměnu některý ze starších dílů Agenta 007.

   Rusofobové mlátí do všeho, co dělá hluk, aby upozornili na rudé nebezpečí a nejraději by okamžitě zavedli tvrdý mccarthismus v české podobě, aby mohli zlikvidovat každého, kdo projeví v tomto blázinci špetku zdravého rozumu a řekne cokoliv sebevíc nevinného, nedejbože, o ruské politice. Alespoň k písemné likvidaci fanatickou klikou v komentářích pod blogy stačí úžas nad ruskou historií, dobýváním vesmíru, vědci, umělci nebo dokonce Větvičkovy výjezdy na Východ.

Protiruské orgie
   Tlak mainstreamových médií ve stylu, že všechno ruské je špatné, dnes už takřka jednoznačně překonává vyhlášené pecky Rudého práva a Československé televize proti imperialistickým Spojeným státům. Velmi podobnou zhovadilost, zase na adresu Číny, v současné době média vytvářejí se smrtí Jaroslava Kubery, která v jejich podání vyznívá už skoro jako vražda na zakázku psychologickou formou.
A to vše v době, kdy si běžný občan i přes stále hustší clonu lží a tendenčních tvrzení vůdčích médií může zjistit mnohem více alternativních pohledů na události, než před lety pouze z rádia Svobodná Evropa, která tehdy ještě opravdu svobodnější byla.
Dnes je například naprosto zbytečné zjišťovat, kdo má na svědomí hackerské útoky na české nemocnice. Naše úžasná rozvědka a novináři ve finále určitě zjistí, že nebezpečí přichází z Východu. Opravdu to do nás perou ještě trapněji než svého času normalizační soudruzi. Pro veřejnoprávní média zase důvod, jak oslavovat osvobození 3/4 republiky Rudou armádou s menším nadšením.

Dva zákony
   Pro Českou republiku by to měla být vlastně čest, když jedna ze světových velmocí má tolik času na přitroublé nápady, aby posílala údajného pistolníka na likvidaci tří, z mezinárodního hlediska (a vlastně i z toho českého), naprosto bezvýznamných osob. Ondřej Kolář je tak zaslepen vlastním egem, že se cítí být asi hrdinou České republiky, když žije v takových bludech.
Možná, kdyby byly na Praze 6 otevřené hospody, že by mu nějaká ta přes držku hrozila. Zde jej však nemusí chránit policie, tady ho chrání koronavirus. Zatím. Na druhou stranu, proč bychom se měli bát Ruska, které nedovede do Česka propašovat pod ostřížími zraky našich skvělých agentů ani jediného likvidátora vzorů českého národa? To se musí v centrále CIA v Langley smíchy válet po zemi, co ti Češi dovedou vymyslet, aby se zalíbili strýčku Samovi. Stejně jako před lety Sovětskému svazu.
Třešničkou na dortu všech podobných stupidností je skutečnost, že nový ruský zákon o trestech za poškození pomníků a památníků padlým i mimo území Ruska je kopií v podstatě stejného zákona Spojených států amerických. Takže kdyby někdo velkou měrou zneuctil například plzeňský pomník Díky, Ameriko!, tak může být americkým soudem odsouzen velmi podobně jako náš hrdinný rek z Prahy 6. Ale takové myšlenky jsou asi velmi nevhodné při současném protiruském tažení, není-liž pravda?
I když je americký a ruský zákon stejný, tak je přece nad slunce jasnější, že ten ruský je nedemokratický.

R.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


30. dubna 2020

Zeptal jsem se strýčka Googla co je Čína



Svému oblíbenému vyhledávači, kterým je Google, jsem položil dotaz: 'Čína je'. Zajímalo mne jaká vlastně Čína je podle vyhledaných informací. Celkem mě překvapilo, že Čína je nejen hrozná a ošklivá, ale, že vyhledávač našel i celkem pozitivní přívlastky a informace. Těch hanlivých bylo o něco více, ale přece jen to nebylo tak zlé.

Tak se podívejte, co jsem našel (výsledky nejsou řazené ve stejném pořadí, jak je vypsal Google):
Čína je komunistická
Čína je nesvobodná
Čína je nespolehlivý a riskantní partner
Čína je trnem v oku
Čína je největší hrozbou pro USA
Čína je nedůvěryhodná
Čína je skutečným nemocným mužem Asie
Čína je původcem epidemie
Čína je dnes takový SSSR za Brežněva
Čína je viditelně za vrcholem finančního cyklu
Čína je novou hrozbou
Čína je represivní režim
Čína je bezpečnostní hrozbou
Čína je hlavním spojencem Severní Koreje
Čína je ve vážných problémech


Zároveň také našel, že:
Čína je fascinující země
Čína je inspirujícím vzorem
Čína je sci-fi
Čína je zásadním mezinárodním aktérem
Čína je v Řecku jedním z největších investorů
Čína je pro ČR 4. největším obchodním partnerem
Čína je největším dovozcem do EU
Čína je druhým největším výrobcem zbraní na světě
Čína je ekonomicky velmi vyspělou zemí


Rozhodně se ale podívejte, co je také Čína:




Na video se můžete podívat i sem:
To je také Čína ...


To je Shanghai:
Shanghai - video



Médii většinou utajený Trumpův projev



Současný svět je kontrolován malou hrstkou globálních zájmových skupin jejichž mediální vliv je nesrovnatelný a hloubka jejich nemorálnosti je naprosto neohraničená. Médii většinou utajený, nadčasový, památný projev Donalda Trumpa z roku 2016.


   Toto není pouze další čtyřleté volební období. Jedná se o křižovatku v dějinách naší civilizace. Kam půjdeme určí jestli my, lidé, obnovíme kontrolu nad svou vládou. Politický establishment, který se nás pokouší zastavit, je ten stejný kolektiv, který je zodpovědný za naše katastrofální obchodní dohody, masivní ilegální imigraci a ekonomickou a zahraniční politiku, která vysála naši zemi. Pro ně je to válka. A v ní pro ně neexistují žádné meze. Toto je boj za přežití našeho národa. Věřte mi. Tyto volby určí, jestli jsme svobodný národ nebo jestli žijeme jen v iluzi demokracie, která je ve skutečnosti kontrolována malou hrstkou globálních zájmových skupin, které systémem manipulují - a systém je zmanipulovaný.

   Taková je realita. Vy to víte, oni to vědí, já to vím a skoro celý svět to ví. Establishment a jeho mediální nástroj udržuje kontroly nad tímto národem prostředky, které jsou velmi dobře známé. Každý, kdo zpochybní jejich postavení je označován jako sexista, rasista, xenofob a morálně pokřivený... Napadnou vás. Pomluví vás. Budou zkoušet zničit vaši kariéru i vaši rodinu. Budou zkoušet zničit na vás cokoli, včetně vaší reputace. Budou lhát, lhát, lhát. A pak znovu, a pak udělají více než to. Udělají cokoli bude nutné.

   Clintonovi jsou zločinci. Pamatujte si to. Jsou to zločinci. Naše velká civilizace tady v Americe a celý civilizovaný svět se přibližuje momentu zúčtování. Viděli jsme to ve Velké Británii, kde občané zvolili osvobození od globálního vládnutí a globálních obchodních dohod, globálního pojetí imigrace, které zničilo jejich suverenitu a zničilo již mnoho národů. Ale ústřední základna světové politické moci je tady v Americe. A je to naše zkorumpovaná politická garnitura, která je největší hybnou silou v pozadí snahy o radikální globalizaci a získání převahy nad pracujícími lidmi. Jejich finanční prostředky jsou prakticky neomezené. Jejich politické prostředky jsou neomezené. Jejich mediální vliv je nesrovnatelný. A v neposlední řadě hloubka jejich nemorálnosti je naprosto neohraničená.


Trumpův zatajený projev:
Trumpův zatajený projev - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde:
Trumpův zatajený projev ...

nebo přímo zde:


Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

28. dubna 2020

Politiku si dělejte na sebe, ne jménem vědy



Po vědcích z AV ČR a Karlovy Univerzity se od "Výzvy jedenácti" mediálních prominentů distancovalo vedení České lékařské komory. Reakce prezidenta ČLK na Výzvu jedenácti:

Jako prezident České lékařské komory považuji výzvu, mezi jejímiž signatáři není žádný skutečný odborník na danou problematiku – tedy epidemiolog nebo infekcionista, za nezodpovědnou.

   Jen díky rychlému zavedení protiepidemických opatření se nám zatím podařilo zabránit katastrofě a udržet rychlost nárůstu nakažených v mezích, které naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví dokáže zvládat.

   Takzvané „přirozené promořování“ populace nezvládli nikde na světě a neexistují žádné důkazy pro to, že právě my Češi bychom mohli být výjimkou. Evidované počty mrtvých ze zemí, kde nástup epidemie včas nezachytili, jsou alarmující: USA 45 000, Itálie 27 000, Španělsko 22 000, Francie 21 000, Velká Británie 17 000.

   Covid-19 totiž není žádná „chřipka“. U seniorů nad osmdesát let se smrtnost pohybuje okolo dramatických 15 %. Umírají však i lidé mladí a zdaleka nejde jen o pacienty, kteří trpí nějakou další závažnou chorobou. Jediným pozitivem tak zůstává skutečnost, že děti v drtivé většině případů mají jen velmi lehký průběh onemocnění, či u nich infekce probíhá bez příznaků. O to nebezpečnější mohou být jako její přenašeči.

   Oblíbeným argumentem těch, kdo z nejrůznější důvodů potřebují současnou pandemii zlehčovat, jsou údajné tisíce lidí, které u nás každoročně zahubí chřipka. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) však vyplývá něco jiného. Chřipku každoročně prodělají statisíce pacientů, přičemž na ni zemře přibližně 200 nemocných a u dalších cca. 300 osob existuje souvislost příčiny úmrtí s chřipkou. Tedy žádné tisíce úmrtí na chřipku se u nás nekonají.

   Z dostupných statistik vyplývá, že smrtnost na Covid-19 se pohybuje okolo 2,5%. Pokud by tedy v naší populaci, která nemá přirozenou imunitu, onemocněl milion osob, tedy pouhých 10 % lidí, pak bychom mohli očekávat cca. 25 000 mrtvých. Samozřejmě pouze za předpokladu, že by nedošlo k explozivnímu nárůstu počtu nemocných, který by zdravotnictví nestačilo zvládnout, v takové případě by nemocných začalo umírat více. Zahlcení zdravotnictví pacienty s Covid-19 by však mělo zároveň katastrofální důsledky pro ostatní nemocné, kteří by se se svými, třeba i závažnými diagnózami, do nemocnice vůbec nedostali.

   Ze zemí, kde došlo, třeba jen k přechodnému, zhroucení zdravotního systému, totiž přichází čísla o smrtnosti mnohem vyšší: Itálie 12%, Velká Británie 9,5%, Španělsko 9%, Francie 9%, Belgie 7%. Naproti tomu Německo 1,3% a USA 2,5%. Příčiny takových rozdílů ve statistikách jsou v zásadě dvě. Jedna je spíše pozitivní a to skutečnost, že při nezvladatelném nárůstu počtu pacientů se nestíhá testovat, takže jsou vyšetřeni pouze pacienti s těžším průběhem a skutečný počet nakažených tedy zůstává vyšší. Druhá je však rozhodně negativní. Zahlcené nemocnice nemohou poskytovat péči všem a řada nemocných umře zbytečně jen proto, že pro ně není dostupný ventilátor nebo třeba i jen lůžko v nemocnici. Kolegové z Lombardie nebo Madridu zažili v uplynulých dnech „válečnou medicínu“, kdy se nemocným od určitého věku již v podstatě žádná péče neposkytovala. Něco takového přece zažít nechceme.

   S postupujícím jarem stále více našich spoluobčanů podléhá falešné iluzi, že se vlastně nic neděje a že to nejhorší máme již za sebou. Obávám se, že to není pravda. Pro výraznější rozvolňování protiepidemických opatření nejsou zatím splněny základní podmínky. Počet prováděných testů zůstává velmi nízký a ani se neblíží slibovaným 20 000 vyšetřených za den. Takzvaná chytrá karanténa reálně nefunguje a nebyla zatím provedena ani populační studie, která by ukázala kolik procent populace se s infekcí setkalo a má tedy vytvořeny patřičné protilátky. Iluzorní zůstává i představa o jakési specifické izolaci starých a nemocných spoluobčanů. Kdo by se o ně staral, pokud by jejich příbuzní či ošetřovatelé byli nakažení?

   Nastavená rovnováha je zkrátka zatím velmi křehká a jakýkoliv neuvážený krok může znamenat pád do propasti, ze které se budeme škrábat jen za cenu tisíců mrtvých. Už z psychologického hlediska by podle mého názoru měl být stav nouze prodloužen. V opačném případě se obávám, že lidé přestanou omezující opatření dodržovat, což by se nám mohlo šeredně vymstít.

MUDr. Milan Kubek

Související informace:
   Zimova Výzva jedenácti ...
   Odpověď odborníků z oboru na Zimovu Výzvu jedenácti ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...