. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Facebook
Alpy, informace, aktuality, fotografie, videa, doporučení, ceny, popisy cest, aktuální počasí, ubytování v horských chatách, zkušenosti, aktuální situace, dopravní info

6. května 2020

Jaroslav Flegr: Koronavirus je legrace proti tomu, co ještě přijde



Koledovali jsme si, říká Flegr. Čekal bych, že něco takového přijde mnohem dřív. Toto ještě není pořádný virus. Evoluční biologové jsou přesvědčeni, že druhy vymírají na epidemie. Měli jsme sto let se na to připravit, měly jsme mít pandemické plány, orgány státní moci vybouchly neskutečně, říká evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. Vir tu pořád je, jakmile pustíme děti do školy, začne se zase šířit, dodává.

Video najdete pod textem

   Čekal jsem, že něco takového dřív nebo později přijde, ale samozřejmě to bylo jako s revolucí v 89. Všichni jsme čekali a pak když to přišlo jak jsme nestačili kulit oči. To samé je teď.

   To znamená, že všichni očekávali, že něco podobného může přijít? Jako vždyť jsme si o to koledovali strašně dlouho jako takhle hustá populace, tolik lidí, tak to aby tam něco nepřeskočilo, když vždycky přeskočilo. Já nevím jak je vůbec možné, že jsme měli skoro v podstatě sto let na přípravu, protože to fakt jsme museli mít někde nějakou protekci protože bych čekal, že to přijde mnohem dřív.

   Mluvíte o celosvětově populaci a nebo čistě o české populaci? O celosvětové populaci. Pandemie je záležitostí pro celou populaci. No jasně, jasně. No tak dobře, když se na to díváte takhle, tak to ale znamená že jako touhle pandemií není vyřízeno. To znamená, že prostě za pár let můžu přijít ještě další a tak dále a tak dále. Vždycky něco bude za rohem. No samozřejmě, já bych to byl takový ostrý bojový cvičení a jestli to prošvihnem, jestli se nepoučíme, tak až přijdou jako opravdu pořádný virus, tohle furt ještě není ono.

   To není pořádný virus? No samozřejmě že ne. Tohle je ještě legrace proti tomu, co fakt může přijít a co dřív nebo později přijde. Většina druhů jako vymřela na nějakou epidemii jo a virovou většinou. 95% druhů co bylo na Zemi, tak nevíme proč vymřeli najednou ten druh vymřel, všichni okolo byli v pořádku. Ostatní druhy, které žili stejně a ten jeden vymřel. Evoluční biologové jsou přesvědčeni, že je to pandemie, prostě ho vyhubil virus.
(zkrácený začátek rozhovoru)


Na video se můžete podívat zde:
Koronavirus je legrace proti tomu, co ještě přijde. Koledovali jsme si o to, říká Flegr - video


Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete i zde:
Flegr o koronaviru ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

5. května 2020

Jak to vypadá ve Wu-chan dnes



Když tu tak bájíme o návratu do post-Covid normálu, není špatné se podívat jak to vypadá ve Wu-chanu dnes.

Pro informaci, v Číně (miliardová země) je dnes virus vlastně na nule. Denně nějakých 20 nových případů - to je úplné nic. CELKOVÝ počet aktivních případů v Číně je 600, a za posledních čtrnáct dní mají jedno jediné úmrtí. V celé zemi.

Takže jak vypadá život po uvolnění ve Wu-chanu:
- po příchodu do práce automaticky celkem čtyři kontroly teploty
- je-li naměřeno víc jak 37.3%, dorazí do firmy speciální tým ("anti-virus task force"), který začne vyšetřovat, zjišťovat
- jednačky ve firmách zredukované na max 3 lidi zaráz, v kantýnách vertikální plastové přepážky znemožňující (záměrně) konverzaci
- vypnuté výtahy, chodí se po schodech, aby se dodržovala vzdálenost
- lidé jsou otagováni štítky (zelený, žlutý, červený, podle toho zda v minulosti někdy přišli do kontaktu s infikovaným), pokud nemáte zelený štítek, nemůžete cestovat mimo město, nemůžete cestovat hromadnou dopravou (ani technicky - systém vám neprodá lístek, "deep stat" kontroluje každý váš krok)
- všude a stále se nosí roušky, personál v místech kde dochází k většímu kontaktu s jinými lidmi i ochranné prostředky, neustále se opakovaně dezinfikuje
- povinnost dodržovat několikametrové rozestupy tam kde se tvoří fronty
- školy jsou otevřené, ale je povinnost social distancingu, tlak na dodržování
- celkově extrémní opatrnost, do restaurací se nechodí (i když se to smí), jídlo se objednává na dálku, přísné restrikce jsou např. u návštěv hřbitovů (?!), policie a další bezpečnostní síly neustále dozírají na dodržování pravidel.

Na obrázku je kantýna fabriky na počítače Lenovo ve Wu-chanu.

Jiri Hlavenka

Zdroj informací: bloomberg.com

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Tři čtvrtě století: Dvojí metr oslav



Na tom, co se událo, již nemůžeme nic změnit. Pouze se můžeme pozastavovat nad tím, jak stejné události jsou v různých obdobích různě vysvětlovány. Také dnes můžeme žasnout nad různými "názory" na osvobození Československa v květnu 1945.Když si přestaneme myslet, že Československo bylo středem světa, kolem něhož se točí světové dějiny, a jehož osvobození bylo hlavním cílem armád bojujících proti nacistickému Německu, možná začneme na události konce druhé světové války nahlížet trochu jinak, trochu méně namyšleně. A také se možná lépe smíříme s mnohdy zaujatými, historicky neobjektivními zprávami, kterými nás zásobují "naše" korporátní sdělovací prostředky.

Osvobození nebo porážka?
V materiálech, dokumentech i filmech o této etapě druhé světové války jsou popisovány mnohé bitvy, vítězství i prohry. Dlouhá tažení armád Osy i spojenců na východ i na západ, od Egypta, přes Libyi, Tunis a Alžírsko po Maroko - nikdo se nezabývá specificky tím, že ta a ta armáda osvobodila ten či onen stát, který právě byl v trase jejího postupu. A právě tak byl jeden středně velký - sice nikoli bezvýznamný, ale v širších souvislostech určitě ne klíčový - stát uprostřed Evropy v trase postupujících armád na konci 2. světové války.
Jistě, demarkační čára, která nastavila postup spojeneckých armád ze západu na východ a z východu na západ, byla původně narýsována v trase hranic Bavorska a ČSR a až následně byla posunuta poněkud východněji. Umožnila další postup Američanů, kteří k této linii dorazili dříve než Rudá armáda, jež musela překonávat zuřivý odpor Němců na mnohonásobně větším území.
Snad toto dodatečné posunutí demarkační čáry způsobilo, že americká správa na našem osvobozeném území postupovala podle stejných principů jako americká okupační správa na obsazeném území Německa. Ostatně větší část území ČSR obsazeného Američany, byly Sudety - v té době vlastně ještě prakticky součást Německa. Můžeme proto konstatovat, že spojenecké armády na východě i na západě bojovaly se stejným cílem: porazit nacistické Německo. Postupovaly a obsazovaly další a další území, jejichž obyvatelstvo se mohlo, ale zčásti také nemuselo, považovat za osvobozené. A nemuselo to být pouze na území Německa, ale také na území jeho spojenců, mezi něž patřilo Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Černá hora, Srbsko, Itálie i Slovensko. Vezmeme-li to důsledně, pak ani Protektorát Čechy a Morava nelze z této skupiny zcela vyjmout. Navzdory odoboji a Benešově londýnské vládě, díky níž jsme získali statut "vítězů", technicky šlo o území Říší "chráněné".

Koho oslavovat
Asi také není možno tvrdit, že všichni vojáci vítězících vojsk se při vstupu do území dobytých na Němcích nutně museli považovat za osvoboditele. Mohli se stále považovat za dobyvatele na nepřátelském území, přičemž přátelská nálada obyvatelstva, které je oslavovalo, jim jistě musela být příjemná. Ale že nikdy v dějinách nebyla přítomnost válčící armády – a to ani vlastní, ani cizí – ničím příjemným pro civilisty, to snad není potřeba připomínat.
Takže uznejme, že ten probíhající absurdní mediální spor, zda máme více slavovat naši osvoboditelku Rudou armádu nebo osvoboditelku armádu americkou, je věcně bezpředmětný. Neměli bychom se tedy nechat zatahovat do uměle vytvářené "bojové atmosféry", která má jediný cíl: ještě víc rozeštvat národ proti sobě, aby nevnímal nebezpečí, která mu hrozí odjinud. Rozdělený národ se lépe ovládá, než národ jednotný, hájící společné národní zájmy.
Oslavujme prostě 75. výročí konce 2. světové války v Evropě. Oslavujme, že náš stát byl po této strašné válce způsobené Německem obnoven, že nezanikl náš národ. Uctěme památku všech padlých a čiňme vše pro to,, aby se nic podobného již nikdy neopakovalo.
Nechce-li snad někdo uctít památku všech obětí, chce-li někdo oslavovat pouze tu "svoji" oblíbenou armádu, má na výběr: Uctít památku oněch 116 padlých Američanů, nebo 144.000 vojáků Rudé armády padlých na našem území. Ta rozdílná čísla by však každého měla vést k zamyšlení.
Velkolepé oslavy osvobození, které se v posledních desetiletích každoročně konají v Plzni, jsou nepoměrné ke vzpomínkovým akcím v Praze. Proč - alespoň mediálně - nelze stejně vděčně připomenout také Rudou armádu, jejíž zcela dominantní účast na porážce Německa a osvobození Československa se z "nějakých důvodů" zdaleka tak silně nepřipomíná.
V Plzni byl opět postaven pomník "Díky, Ameriko!". Byly přivezeny nové žulové kvádry až z Francie. U původního pomníku totiž popraskaly sedm metrů vysoké žulové pylony. Asi vlivem překrucování dějin, které u nás má nevykořenitelnou "tradici".

Nepříjemná pravda
Proto nikdo nepřipomíná, jak se ve skutečnosti americká armáda na našem území chovala. Podle některých názorů to bylo stejné, jako chování americké okupační správy v Německu, podle jiných názorů ještě horší.
Pamětníci vyprávěli, že když v Plzni vypuklo 5. května 1945 povstání, německé vojenské posádky a velitelství složily zbraně. Plzeňský rozhlas už rovnou hlásil do éteru: "Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří", zatímco ten pražský volal o pomoc, neboť v hlavním městě se tvrdě bojovalo.
Američané vstoupili do Plzně 6. května 1945. Měli své rozkazy. Odmítli žádost Revolučního národního výboru v Plzni o poskytnutí vozidel a zbraní pro dobrovolníky, kteří chtěli jet na pomoc bojující Praze. Pomoc Praze jim zakázali, české vojáky a četníky odzbrojili. Pokusili se zakázat i Revoluční národní výbor a zakázali vydávat české noviny. Všímali si jiných věcí Na "osvobozeném" československém území bylo množství skladů a zásob nejrůznějšího zboží, pohonných hmot a potravin. Co americká armáda neodvezla do americké okupační zóny v Německu, to cíleně zničila. Zvláštní osvobození.
Nebo jak si vysvětlit, že Američané bombardovali Škodovy závody v Plzni 17., 18. a 25. dubna 1945? Tedy v době, kdy byla válka již u konce. Na Škodovku svrhli přes 5.000 tříštivých a zápalných bomb. 29 objektů bylo zcela zničeno, 21 těžce poškozeno, infrastruktura byla zcela rozvrácena. Při bombardování Plzně bylo zničeno 505 budov, seřazovací nádraží a další objekty. Přitom bylo zabito - Američany 14 dnů před koncem války - 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno.
Když si ruiny prohlížel oslavovaný osvoboditel, americký generál Patton, prohlásil: "Dobrá práce, jsem spokojen." Z toho vyplývá, že taktika spálené země, kterou Američané uplatňovali také u nás, byla záměrná a cílená. Důvod je prostý. Po zveřejnění Košického vládního programu Američané pochopili, že ČSR bude dosti vzdálena sféře jejich vlivu, takže zdejší továrny je nutno zničit, aby nemohly být konkurencí západních firem.
Když k tomu ještě přidáme velké množství dalších bezohledných amerických náletů na jiná česká města, které v roce 1945 již nemohly mít na vývoj války žádný vliv, ale stály nás ohromné materiální škody a způsobily zbytečnou smrt tisíců Čechů, můžeme dojít k závěru, že Američané na našem území zabili více Čechů, než Němců.

M.S.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jedlá soda - královna domácnosti



K čemu všemu se dá jedlá soda použít? Jedlá soda může být použita jako:
Čistič všech tělních zákoutí. Mýdlo / šampón / deodorant – soda + voda. 1:1. Pro vůni podrtit nějaké to kvítí (levandule, šeřík, růže, jehličí…) či přikápnout esenciální olej.

Zubní pasta: Soda + Olej (ideálně kokosový), 1:1. Možno přidat březový cukr xylitol. Se sodou na zubech ale opravdu opatrně ať si moc neobrousíte sklovinu. Celkově na tělo se sodou opatrně. Přeci jen když krásně vydrhne připálený pekáč, co to dlouhodobě udělá s pokožkou...
Neutralizační roztok na poraněné místo způsobené poleptáním kyselinou.

Po štípnutí hmyzu zastavuje svědění. Místo potřít kašičkou z vody a sody. Tento efekt má v přírodě list jitrocele.
Počůráním místa taky nic nezkazíte. Zrovna jsem přemýšlela jak je to s komárem, který pil krev někoho s korona virem a pak by mlsně bzučel kolem mě. Peeling alias luxusní wellness ve VP. Položte milou osobu ven (ať neděláte doma bordel) a masírujte jí sodou či solí s trochou oleje či vody. Pak opláchněte vodou. Vaše staré odumřelé já pěkně odrbat a spláchnout. Na ztvrdlá a bolavá chodila taky super záležitost.

Neutralizátor v překyseleném prostředí v těle. Je to hustý fígl pro lidi s rakovinou, neboť v kyselém prostředí se daří rakovinovým buňkám a dalším neduhám. A proti pálení žáhy (proč se to tak ksakru jmenuje?!).

Čistič všeho doma od balkonu přes nádobí, troubu po záchod. Pastu z vody a sody nanést na hadr a pak opláchnout vodou. Soda se též blyští desinfekčními účinky.

Soda jako prací prášek má též dobrý efekt i na zažrané dětské plínky. Na kilo sody 100 gramů strouhaného mýdla a je to.

Kypřidlo pečiva aneb pohlazení bříška, aneb když nechcete žrát koblihy od Babiše.

Soda jako neutralizátor pachů do lednice (vylité mlíko v lednici je peklo!), do světnice vedle mrtvol, na wecko, i do pití před líbačkou se hodí.

Zpomalovač hoření alias hoř pomalu a pořádně začuď! Kolik jak a do čeho čert ví.

‎Jana Havlínová‎

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


Otevřený dopis starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře předsedkyni EK



Vážená paní předsedkyně,
dovolte mi, abych se nejprve představil. Jmenuji se Ondřej Kolář a jsem starostou Prahy 6, jednoho z obvodů hlavního města České republiky.

   Píši Vám nejen jménem svým, ale jménem celé naší městské rady a velké části zastupitelstva, a to ve věci pomníku sovětského maršála Koněva, který nechala Praha 6 na základě svobodného a demokratického hlasování v zastupitelstvu odstranit a sochu zapůjčila nově vzniklému Muzeu paměti XX. století v Praze. Na tom by jistě nebylo nic zvláštního – socha je majetkem suverénní městské části Prahy 6, a ta je oprávněna se sochou nakládat v souladu s českým právem.

   Akt sejmutí sochy z piedestalu ovšem vyvolal zcela nepatřičnou reakci Ruské federace, která se v reakci na toto zcela legální rozhodnutí Prahy 6 rozhodla reagovat vyhrožováním a zcela nepatřičným vměšováním se do vnitřních záležitostí Prahy 6, Prahy jako takové a ve finále celé České republiky. Rusové nás již rok označují za nacisty, já osobně jsem podle jejich oficiálních představitelů „Gaulaiter“, ruská ambasáda v Praze a ruští oficiální činitelé vyzývají české občany prostřednictvím sociálních sítí a dezinformačních webů k fyzické likvidaci těch, kdo v odstranění sochy „mají prsty“. V důsledku toho jsme museli já, pražský primátor Hřib a kolega starosta jiné pražské městské části, přijmout policejní ochranu.

   Rusko obviňuje Západ z falšování historie a přepisování dějin, vede proti Evropské unii jednoznačnou hybridní válku, jejímž bojištěm se aktuálně stala Praha. Chování, jaké známe z dob Sovětského svazu, je pro naši civilizaci neakceptovatelné a nesmí být tolerováno. Pokud budeme jako Evropa tomuto pseudovelmocenskému tlaku východního obra na hliněných nohách ustupovat, nebude to znamenat nic jiného, než pomalé, ale jisté zhroucení liberální demokracie.

   Vážená paní předsedkyně, žádám a vyzývám Vás, abyste se důrazně zasadila o to, aby Rusku bylo jasně řečeno, že takovéto chování je neakceptovatelné. Vím, že Evropská unie není NATO a nedisponuje ničím, jako je článek V. Washingtonské smlouvy, který zajišťuje členům aliance kolektivní obranu, jsem ale toho názoru, že v případech útoku na samotnou podstatu demokracie a svobody ze strany totalitních režimů, by měla Evropa jasně dát najevo, že jakýkoliv takový útok na kterýkoliv z členských států nebo jeho občany považuje za útok na svou podstatu a měla by jej jednoznačně odsoudit. Rusko a jemu podobní musí slyšet jasné ne a musí se mu jasně ukázat, že existuje jasně vytýčená linie, za jakou nesmí za žádných okolností jít.

   Vážená paní předsedkyně, velice Vám děkuji za čas, který jste věnovala těmto řádkům a věřím, že mou prosbu kladně vyslyšíte. Přeji Vám, Vašim blízkým a spolupracovníkům, jakož i celé EU hodně zdraví, pevné nervy v boji s koronavirem a odvahu v boji s extremisty.

V dokonalé úctě,

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6

2. května 2020

Ruský pistolník v Praze



Člověka by při sledování českých médií napadlo, že Zdeněk Troška natáčí novou komedii o likvidaci českých klaunů pistolníky z Divokého Východu. Nebo že naší rozvědce pustili za odměnu některý ze starších dílů Agenta 007.

   Rusofobové mlátí do všeho, co dělá hluk, aby upozornili na rudé nebezpečí a nejraději by okamžitě zavedli tvrdý mccarthismus v české podobě, aby mohli zlikvidovat každého, kdo projeví v tomto blázinci špetku zdravého rozumu a řekne cokoliv sebevíc nevinného, nedejbože, o ruské politice. Alespoň k písemné likvidaci fanatickou klikou v komentářích pod blogy stačí úžas nad ruskou historií, dobýváním vesmíru, vědci, umělci nebo dokonce Větvičkovy výjezdy na Východ.

Protiruské orgie
   Tlak mainstreamových médií ve stylu, že všechno ruské je špatné, dnes už takřka jednoznačně překonává vyhlášené pecky Rudého práva a Československé televize proti imperialistickým Spojeným státům. Velmi podobnou zhovadilost, zase na adresu Číny, v současné době média vytvářejí se smrtí Jaroslava Kubery, která v jejich podání vyznívá už skoro jako vražda na zakázku psychologickou formou.
A to vše v době, kdy si běžný občan i přes stále hustší clonu lží a tendenčních tvrzení vůdčích médií může zjistit mnohem více alternativních pohledů na události, než před lety pouze z rádia Svobodná Evropa, která tehdy ještě opravdu svobodnější byla.
Dnes je například naprosto zbytečné zjišťovat, kdo má na svědomí hackerské útoky na české nemocnice. Naše úžasná rozvědka a novináři ve finále určitě zjistí, že nebezpečí přichází z Východu. Opravdu to do nás perou ještě trapněji než svého času normalizační soudruzi. Pro veřejnoprávní média zase důvod, jak oslavovat osvobození 3/4 republiky Rudou armádou s menším nadšením.

Dva zákony
   Pro Českou republiku by to měla být vlastně čest, když jedna ze světových velmocí má tolik času na přitroublé nápady, aby posílala údajného pistolníka na likvidaci tří, z mezinárodního hlediska (a vlastně i z toho českého), naprosto bezvýznamných osob. Ondřej Kolář je tak zaslepen vlastním egem, že se cítí být asi hrdinou České republiky, když žije v takových bludech.
Možná, kdyby byly na Praze 6 otevřené hospody, že by mu nějaká ta přes držku hrozila. Zde jej však nemusí chránit policie, tady ho chrání koronavirus. Zatím. Na druhou stranu, proč bychom se měli bát Ruska, které nedovede do Česka propašovat pod ostřížími zraky našich skvělých agentů ani jediného likvidátora vzorů českého národa? To se musí v centrále CIA v Langley smíchy válet po zemi, co ti Češi dovedou vymyslet, aby se zalíbili strýčku Samovi. Stejně jako před lety Sovětskému svazu.
Třešničkou na dortu všech podobných stupidností je skutečnost, že nový ruský zákon o trestech za poškození pomníků a památníků padlým i mimo území Ruska je kopií v podstatě stejného zákona Spojených států amerických. Takže kdyby někdo velkou měrou zneuctil například plzeňský pomník Díky, Ameriko!, tak může být americkým soudem odsouzen velmi podobně jako náš hrdinný rek z Prahy 6. Ale takové myšlenky jsou asi velmi nevhodné při současném protiruském tažení, není-liž pravda?
I když je americký a ruský zákon stejný, tak je přece nad slunce jasnější, že ten ruský je nedemokratický.

R.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


30. dubna 2020

Zeptal jsem se strýčka Googla co je Čína



Svému oblíbenému vyhledávači, kterým je Google, jsem položil dotaz: 'Čína je'. Zajímalo mne jaká vlastně Čína je podle vyhledaných informací. Celkem mě překvapilo, že Čína je nejen hrozná a ošklivá, ale, že vyhledávač našel i celkem pozitivní přívlastky a informace. Těch hanlivých bylo o něco více, ale přece jen to nebylo tak zlé.

Tak se podívejte, co jsem našel (výsledky nejsou řazené ve stejném pořadí, jak je vypsal Google):
Čína je komunistická
Čína je nesvobodná
Čína je nespolehlivý a riskantní partner
Čína je trnem v oku
Čína je největší hrozbou pro USA
Čína je nedůvěryhodná
Čína je skutečným nemocným mužem Asie
Čína je původcem epidemie
Čína je dnes takový SSSR za Brežněva
Čína je viditelně za vrcholem finančního cyklu
Čína je novou hrozbou
Čína je represivní režim
Čína je bezpečnostní hrozbou
Čína je hlavním spojencem Severní Koreje
Čína je ve vážných problémech


Zároveň také našel, že:
Čína je fascinující země
Čína je inspirujícím vzorem
Čína je sci-fi
Čína je zásadním mezinárodním aktérem
Čína je v Řecku jedním z největších investorů
Čína je pro ČR 4. největším obchodním partnerem
Čína je největším dovozcem do EU
Čína je druhým největším výrobcem zbraní na světě
Čína je ekonomicky velmi vyspělou zemí


Rozhodně se ale podívejte, co je také Čína:




Na video se můžete podívat i sem:
To je také Čína ...


To je Shanghai:
Shanghai - video