Informace

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá.

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY
V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Foto: Hans Štembera, Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

   Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

   Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

   Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

   Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

   Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

   Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

   Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

   Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

   A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).

   Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).

   Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.

   Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

   Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

   Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

   Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).

   Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

   Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

   Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

   Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

   Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

   Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!

   Ale dokáže to dnes ještě někdo? Vyrostly nám tady generace „mužů“, které neumí vystřelit ani z praku, mimo jiné proto, že nevědí, co to je. Hrdinové jsou jenom u počítače, ale jinak jsou to větší srabi, než dříve držitelé tzv. modrých knížek. Kdo za to může a jak to napravíme? Jsme možná jediný národ, který vychovává nové generace absolutně bez vztahu k vlasti, státnímu nebo národnímu majetku a jakýmkoliv duchovním hodnotám, bez úcty k autoritám, k ženám, zkušenostem starších generací a vůbec ke stáří.

A to je opravdu smutné.

Autor: Vlastimil Vondruška
Komentář: Jindřiška Plšková

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

O práci ČT byly napsány stovky článků a dokonce i knihy. Autoři většinou označují zpravodajskou práci tohoto média za neobjektivní a nekvalitní, a řekl bych, že plným právem. Pravdou je, že ČT se zprofanovala převážně nekvalitním zpravodajstvím, které většinou ani za zpravodajství považovat nelze. Je to často spíše propagandistické vysílání namířené proti prezidentovi, premiérovi a všemu a všem, kdo se neřídí současným proamerickým a probruselským diskursem. Bez ohledu na morálku, zdravý rozum a národní zájem.

   (Před časem si sama televize nechala zpracovat něco jako studii objektivity svého zpravodajství a když studie nedopadla v její prospěch, pokusila se ji utajit – a následně zpochybnit.)

   Když se před několika dny Trump rozhodl jednostranně ukončit dohodu „Volné nebe“ , která byla jednou z posledních pojistek vojenské stability, francouzské, italské, britská a německé zpravodajské společnosti, bez výjimky, zařadily tuto zprávu ihned a jako první zprávu. ČT ji zveřejnila pozdě, jako jednu z běžných zpráv, a ihned přispěchala s vysvětlením, že to byli spíše Rusové, kdo smlouvu nedodržovali, a tak ji Trump ukončit musel. Je to klasický příklad, kdy nezávislá média silných zemí smějí, ale ta vazalská ne.

   Posluchač (poplatník) si platí médium, které permanentně útočí na demokraticky zvolenou vládu a prezidenta, které nepřináší (kromě těch špatných) zprávy ze zemí, které máme nakázáno odsuzovat – Maďarsko, Rusko, Srbsko, Írán, Bělorusko a desítky dalších. Výběrově informuje například i o dění na Slovensku, kde je v nemilosti bývalý premiér Fico.

   Samostatným bodem hodným pozornosti je neustávající, asi povinná, protiruská propaganda. ČT se neštítila ve svém pořadu napadnout ostravské divadlo jen a pouze proto, že její herci nazpívali píseň Kaťuša. (Toho bychom se v roce 89 asi opravdu nenadáli.)

   A tak jsme opakovaně ČT informováni, že v Rusku odsoudili někoho na týden do vězení, ale už se nedozvídáme o amerických tajných zařízeních, kde jsou drženi lidé bez obvinění a kde američtí agenti mučili a možná i zabíjeli, a to bez soudu atd. Jsme Českou televizí denně školeni o tom, jak vyspělé sáty „na západ od našich hranic“ jsou našimi demokratickými vzory, ale že ani jeden z těchto států se nebyl schopen vypořádat s pandemií tak jako naše země, už není důvodem ke zmínce.

   Česká televize dává téměř neomezený prostor hnutím, které mají jasně za úkol svrhnou zvolenou vládu a velmi aktivně spolupracuje s weby a novináři, kteří jsou placeni Zdeňkem Bakalou.

   Česká televize obvykle nerespektuje základní pravidlo, že mají být slyšeny obě strany, neváhá, a odvysílá jakoukoli absurdní informaci, např. o ruském diplomatovi cestujícím s ricinem, bez toho, aby zpráva byla ověřena.

   Kritizovat americkou politiku není v ČT dovoleno a objektivně o ni informovat také ne. Dalším, nad kým se vznáší aura bezchybnosti, je Evropská unie, a cokoli, co se týká bývalých disidentů.

   Všimněme si, že do ČT má přístup jen velmi málo lidí, jsou to ti prověření, u kterých je jistota, že se nedopustí nějakého vlastního soudu, či nezmíní něco, o čem se dnes nemluví.

   Tak je v podstatě zakázán např. Jan Keller (příliš bystrý a nezávislý), Ilona Švihlíková (odmítá jásat nad ekonomikou), Zdeněk Zbořil (mluví příliš logicky), Ivan David (moc nezávislý a těžký soupeř), těžko se objeví na obrazovce i Jaromír Nohavica (překládal ruské autory), komentátor Ivan Hoffmann (dovolil si uvést, že naše informační služba je filiálkou té americké) a mnoho dalších.

   Naopak neomezený přístup do televize mají některé „speciální“ neziskové organizace, které jsou dobře placeny ze zahraničí a jejich činnost je téměř výhradně politická. (Některé z nich měly i problémy s podporou terorismu.)

   Sami komentátoři, kteří u nás, jako v jediné evropské zemi, umravňují při rozhovorech politiky, jsou lidově řečeno „pod psa“. Jen připomeňme, že ČT opakovaně mluvila o premiérovi Babišovi jako expremiérovi. Nemluvě o tom, že se ČT domnívá, že existuje oblast „národní Karachab“, v titulcích jsou pravidelně hrubé chyby a verbální projev bývá často mizerný.

   Podaří se změnit tento dlouhotrvající stav? ČT se netěší důvěře veřejnosti, ale má k dipozici pravděpodobně neomezené prostředky z rozpočtu. Vzhledem k tomu, že Česká televize je státem ve státě, a vypadá to, že je nedotknutelná, nemohu se zbavit dojmu, že ani nová rada pokud jim nepomůžeme mnoho nezmůže.

J.Ž.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Po zvolení nových radních České televize přišel poslancům otevřený dopis od zástupců některých neziskovek a novinářských federací. Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni Lutz Kinkel, generální ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF), Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ), Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu a Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky.


Vážené poslankyně, vážení poslanci,
před plánovanými březnovými volbami jsme vás vyzvali, abyste zvolili z kandidátů do Rady České televize (Česká televize) nezávisle na jakémkoli politickém zásahu nebo údajných pokusech o ovlivnění. Toto rozhodnutí bylo zásadní pro svobodu a nezávislost veřejnoprávní televize v České republice. Výsledek voleb zbývajících kandidátů dne 27. května je však z našeho pohledu velkým důvodem k obavám.

Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu, a to otevírá riziko přímého politického vlivu.

Pokusy vládní strany politizovat Radu ČT a ovlivnit vaše rozhodnutí byly zveřejněny v březnu, v době, kdy byla veřejnoprávní média v České republice již pod tlakem. E-mail zveřejněný na českém webu info.cz obsahoval rady poslancům, aby volili kandidáty podle jejich politických preferencí a postoje k vládní straně ANO. Zvolení kandidáti získali podporu od předsedy volební komise dolní komory s argumentem, že tito kandidáti sdílejí s ČT stejně kritický postoj jako ANO.

Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia a Vltava Labe Media, získal v prvním kole největší počet hlasů, ale přesto nebyl zvolen navzdory své zkušenosti poté, co poslanci obdrželi důrazné doporučení hlasovat proti němu. Takové doporučení je jasným pokusem ovlivnit nestranné rozhodování.

Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize. Veřejnoprávní vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády.

Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice.

S pozdravem,
Lutz Kinkel, generální ředitel, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF)
Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ)
Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Těžko říct, kdo a zda vůbec organizuje nepokoje v USA a kdo je vlastně cílem… Víme, co byl spouštěč – smrt černého muže, který platil falešnou bankovkou.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil v sobotu ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů a nepokojů, které jsou reakcí na smrt George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel při zatýkání poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin přes osm minut klečel na krku. Nepokoje se rozšířily po celých Spojených státech a prezident Donald Trump se musel ukrýt v bunkru pod Bílým domem. Mnozí kladou vinu právě jemu a jeho údajné rasistické politice – ale proč byl tedy napaden i štáb CNN, který mu zrovna nefandí?

   Tento incident a mnohé podobné, kdy je těžké určit, komu dav fandí, jednoduché zdůvodnění příliš nepodporují. Spíš to vypadá, že mocnost Amerika, tato výkladní skříň kapitalismu, naplno ukázala, jak velmi je nemocná.

   Franouzský deník Le Figaro k tomu zveřejnil článek s titulkem „V Minneapolisu, v době zákazu vycházení, organizují obyvatelé svou obranu“.
V něm píše, že „Minneapolis bylo ohnisko. Hlavní nepokoje, které minulý týden pustošily město, se zklidnily poté, co byla povolána Národní garda a od vyhlášení stavu nouze, ale rabování pokračuje a obyvatelé organizují svou vlastní ochranu. Po soumraku jsou ulice prázdné a řev neviditelných vrtulníků, které se točí na obloze, přispívá k pochmurné atmosféře.
East Franklin Avenue, která protíná město směrem k Mississippi, je nyní jen zdí z překližkových panelů. Upevněné na oknech jako ochrana před rabujícími, nejsou vždy používány jen kvůli tomu. Některé nesou výzvy a prosby směřované vandalům: „Prosím, nezapalujte, žijí zde lidé.“ Buď v plném rozsahu uvádějí, že majitel je černý nebo patří k etnické menšině, nebo to shrnují do zkratky POC: Person Of Color.“, napsal včera francouzský deník.

   Dnes Le Figaro píše i o New Yorku:
"Centrální Manhattan byl v pondělí večer dějištěm rabování, což přimělo starostu New Yorku, aby oznámil delší zákaz vycházení již v úterý. Značkové obchody, jako je Nike nebo Michael Kors na 5. Avenue, nebo obchody s elektronikou, mobilními telefony nebo obchody Lego jiných hlavních ulic v Midtownu, byly vyloupeny včera večer, dříve než vstoupil v platnost bezprecedentní zákaz vycházení, začínající v 23:00 místního času. Skupiny mladých lidí, často kolem deseti lidí, pobíhaly z jedné ulice na druhou, zatímco celé ulice tohoto okrsku, obvykle zaplněné turisty, ale nyní opuštěné díky pandemii, byly zablokovány policií. Obrázky z místní televize NY1 zobrazovaly lupiče, běžící z obchodu s elektronikou v řetězci Best Buy, kteří byli zadrženi policií.
Starosta Bill de Blasio považuje situaci za „nepřijatelnou“. Oznámil, že zákaz vycházení bude zahájen v úterý dříve, už ve 20 hodin, zatímco původně v pondělí byl od 23:00 do 5:00 ráno. „Město je zcela pod kontrolou a z velké části klidné “, ujistil však starosta televizi NY1.", jehož vystoupení citoval francouzský deník.

   Společnost, kde je velká nerovnost – a ta je v USA jedna z největších, minimum občanů vlastní 99% národního bohatství - vždy bude plodit násilí. A spouštěčem může být cokoli. Když sedíte na sudu s prachem, je jen otázka času, kdy někdo v blízkosti škrtne sirkou….

I.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jsem v ŠOKU a to nikterak nepřeháním. Ocitnout se před soudem v České republice za komentář na sociální síti se stává již běžným jevem, to bohužel vím, ale aby státní zástupce trval na nepodmíněném trestu vězení, to je už jiná liga. Jestli nás toto nekatapultovalo zpět před rok 89 do doby tvrdé normalizace, tak už nevím co jiného by to mohlo více připomínat. Jsem zděšen z prokurátora, ano, používám předrevoluční termín, Martina Bílého, který se své role zhostil s fanatickou chutí do práce. Je to celkem příznačné, jelikož si v těchto dnech připomínáme politický proces s Miladou Horákovou, takže pro pana Bílého musí být prokurátor Urválek jistě velkým vzorem.
   Lidé si neuvědomují, že tím největším problémem, který tu máme, je pomalá likvidace SVOBODY SLOVA A PROJEVU. Jakýkoliv jiný problém je oproti tomuto banální, poněvadž nemožnost o problémech mluvit, se rovná nemožnosti je i vyřešit.
   Teď si dovolím rozebrat onen příspěvek, který paní napsala. Souhlasím, že terorismus by se schvalovat neměl, ale... Nechápu, jak může být někdo souzen za schvalování něčeho, co se stalo mimo Českou republiku, notabene, když to napsala v době, kdy oficiálně onen člověk za žádný trestný čin terorismu odsouzen nebyl (nevím, v jaké fázi se to momentálně nachází).
   Jak může náš stát trestat lidi za něco, na co nemá důkazy, když to vezmu ad absurdum. Soudce nemá oficiální spis k danému útoku, ví jen to, co si přečetl v novinách nebo viděl v televizi. Věc druhá, kdo určí, že to byl teroristický čin? My nebo oni? Když Saudská Arábie rozhodne, že jít do křesťanského kostela je podle jejich práva teroristický čin a někdo zde napíše, že chození do kostela schvaluje, bude i jemu hrozit 15 let za schvalování terorismu?
Doufám, že přátele chápete co se tím vším snažím naznačit. Je to celé nesmysl, který se skutečně rovná totalitě.
   Ona žena nenapsala reálně nic nebezpečného. Vím to JÁ, ví to jistě i soudce a ví to i onen prokurátor. Můžeme se jistě bavit o tom, zda byl její názor hloupý, případně jak moc, ale určitě by tu neměl být prostot pro to, zda to je či není trestný čin.
   Je šílené, že státní zástupci jsou spokojení s podmínkami u závažných trestných činů, kdy dojde k vysoké újmě na majetku, korupci či fyzickému násilí, ale u slovního projevu žádají trest vězení.
   Příspěvek dané paní neschvaluji, ale ani neodsuzuji. Napsala něco, co bych JÁ nikdy nenapsal, ale jen proto nepatří do vězení. Podobné věci má řešit přestupková komise v rámci nějaké pokuty, nikoliv trestní soud.

Matouš Bulíř

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Asi tak prolétlo v médiích vyjádření paní Georgette Mosbacherové, velvyslankyně Spojených států ve Varšavě, která uvedla, že Spojené státy hledají náhradu za Německo, které se s jaderným programem rozchází. A nejen v otázce jaderných zbraní. Německo již zahájilo i demontáž a první odstřely svých jaderných elektráren. Tzv. zelená politika, která zachvátila Německo, realizuje své první destrukční kroky, píše v komentáři pro prvnizpravy.

   Jaderné zbraně na území Polska? Ještě včera nemyslitelné, ale dnes možné. Spojené státy totiž dlouhodobě vyslovují znepokojení nad vývojem v Německu a současný úřadující americký prezident, Donald Trump, nešetří nelichotivými slovy. Kancléřce Merkelové raději ani nepodává ruku . Amerika vyčítá evropským státům nezájem podílet se na společném zbrojení a zároveň se diví, že tytéž státy vykřikují, jak si to USA představují, že snad nehodlají plnit své závazky ze smlouvy o NATO. Pravda bude někde uprostřed, Američané chtějí především prodat své zbraně a Evropané hodlají financovat své nesmyslné sociální projekty spojené s dovozem migrantů.

   Co ale v Evropské unii nevnímají správně je to, že aféra s „ruskou stopou“, která se pomalu a jistě mění na Obamagate, neustále již tři roky pomocí hlavních médií štvala Američany do negativního vztahu s Ruskou federací. Donald Trump má v listopadu před volbami a protiruskou kartu hrát musí, i kdyby nechtěl. Názor na Rusko se za půl roku nedá v USA změnit a tak nápad s jadernou zbraní umístěnou v Polsku má možná zabít hned tři mouchy jednou ranou.

   Zaprvé se ukáže Američanům, že Spojené státy se před Ruskem účinně brání. Zda-li to je, či není potřeba, to prostý volič v USA vůbec není chopen posoudit. Zadruhé se Německu ukáže, že je nahraditelné a satisfakce, takto vzniklá, nepostrádá půvab, protože neláska Poláků k Němcům, historicky vzniklá, je známá. Zatřetí to možná donutí Německo nakoupit nějaké ty zbraně z USA.

   Tahem s umístěním jaderných zbraní v Polsku Američané nic neriskují, navíc původní spolehlivý jaderný spojenec, Turecko, je dnes asi vším, jen ne spolehlivým spojencem. Výměna Turecka za Polsko sice jen tak neproběhne, ale odstranění jaderných zbraní z Turecka, které se chce vrátit do doby před Atatürkem , tedy do doby, kdy islám byl rozhodující politickou veličinou v životě Turků, je více než žádoucí. Ostatně válka v Sýrii ukázala, kdo je kdo a jaké má cíle. Pokládat Turecko za spojence v NATO je proto dnes odvážné tvrzení.

   Případným umístěním jaderných zbraní do Polska se v Evropě pokračuje v „novém trendu“. Podle zveřejněných informací jde o naplňování americko-polského plánu Three Seas Inititaive, tedy plánu Trojmoří. Moc se asi Polákům divit nemůžeme, zvláště poté, co jim Evropská komise neustále vyhrožuje absurdními žalobami, navíc před soudem, jehož nestrannost je více než zpochybněna.

   Připomeňme, že USA s podporou všech ostatních členů NATO počátkem února vypověděly smlouvu z roku 1987, která zakazovala vývoj a rozmísťování kategorie střel s doletem 500 až 5 000 kilometrů. Následně stejný krok učinila i Moskva. Závody ve zbrojení se vrací. Je vhodné se ptát, kdo to vše způsobil. Pro osu Brusel-Paříž-Berlín je viníkem Moskva, která zabrala část Ukrajiny a posléze anektovala Krym. Moskva má ale opačný výklad k tomu, co se stalo.

   Moskva musela údajně ochránit ruskojazyčné obyvatele a Krym měl nejen právní základ pro referendum, ale také jej i provedl. Ostatně nově postavený most z Ruska na Krym signalizuje, že Moskva Krym vrátit nehodlá. Proto pod kuratelou EU vyjednané tzv. minské dohody neplní ani jedna ze stran a k nějakému míru je daleká cesta. EU jako vyjednávač míru zjevně selhala a Německo reaguje tak, že si staví, s vyloučením Ukrajiny a Polska, nové plynovody z Ruska tzv. projekt Nord Stream. A to EU v roce 2014 vyzvala členské státy k sankcím proti Ruské federaci. Výmluvně proto skončilo celé ukrajinské majdanské dobrodružství, a to výměnou zajatců mezi „Lidovými republikami “ Doněcka s Luhanskem na jedné straně a Ukrajinou na druhé straně za trapného mlčení EU. Nepřekvapí, že zvuk harašení zbraní v Evropě zesílil.

   Jaderná politika se tak vrací do doby studené války a to není nic povzbudivého. Někdo namítne, že je lhostejné, kdo je tu viníkem, a kdo není. Jenomže Moskva i Washington reagují i na podněty z Evropské unie (EU). A ty nejsou vůbec optimistické, spíše naopak.

   Pro Česko je zajímavé si položit otázku, zda jaderné zbraně na území Polska jsou pro nás lepší, než umístěné na území Německa, byť stále ovládány americkou armádou. Je na politicích, aby si odpověděli. Ale Evropská unie dnes není žádným garantem míru, jak o sobě sama tvrdí. Tak tomu mohlo být v letech paktu Uhlí a ocel, a dále v době EHS, tedy počínaje rokem 1950 do roku 2005. Od této doby se EU natolik změnila, že tvrdit, že je zárukou míru, je přinejmenším nadsazené, zvláště poté, co Velká Británie, nikoliv v dobrém, z EU odešla a vzestup kritických (nacionalistických) stran v EU je nepřehlédnutelný. A předmětem nelibosti těchto nových stran a hnutí je především politika osy Brusel-Paříž-Berlín. Slibovaný politický úplatek 500 miliard eur na odstranění následků pandemie koronaviru ze strany Německa a Francie má odstranit nejen nelibost nových stran a hnutí, ale přesvědčit mnohé vlády k další spolupráci s EU. Ale je to jen šáráda na uklidnění, ve skutečnosti se nic nezmění, protože se nemění sama nedemokratická podstata EU.

   Nedemokratická politika z EU se valí do všech stran, a protože je stále tvrději a ostřeji kritizována, nasazuje EU vůči této kritice nikoliv zlepšení, ale cenzuru a pronásledování. Přesně podle modelu všech totalit, kterým to ale k udržení moci v Evropě nakonec nestačilo. Navíc EU pokračuje s přívaly migrantů jiného náboženství a jiné kultury na území členských států EU. O to více je směšné až dětinské tvrzení, že konec EU by prý znamenal konec vlády křesťanské kultury v Evropě.Jenomže toto vedení EU je dnes právem podezíráno, že usiluje o zničení evropských křesťanských národů, čemuž se právě Polsko a další členské státy velmi vehementně brání.

   Možná, že i to je jádrem úvahy, kam a proč umístit americké jaderné zbraně. Protože cílem jejich umístění je především působit odstrašující silou. Ke skutečnému nasazení by zřejmě jen tak nedošlo, ale v politice platí: Nikdy neříkej nikdy. Stejně tak je k zamyšlení, že potenciálním cílem příp. umístěných jaderných zbraní v Polsku vůbec nemusí být Ruská federace.

   V Evropě se totiž líhne nepřítel mnohem závažnější: Fanatismus. Fanatismus zelený, migrační, antinárodní a další. Stejně nebezpečný jako byl fanatismus nacistický či komunistický. Opět se do Evropy vrátil, opět je nenávistný a zákeřný, skrývající se za líbivá slovíčka povinných solidarit, ekologických vznešených cílů, údajných společných zájmů a pomocí. Slovník, který Evropa zná a pamatuje. Dnes se skrývá pod pojmem: Liberální demokracie, když tento původní demokratický pojem je dnes zcela vyprázdněn a nahrazen novým cílem.

   S případnými jadernými zbraněmi dislokovanými na území Polska, nebo dokonce států V4 (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko) by se studená válka vrátila s plnou silou. Nikoliv ta původní, ale díky politice osy Brusel-Paříž-Berlín upgradovaná. Možná tu už dávno je, jenom jsme si toho v zápalu řešení banalit nevšimli.

R.M.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Různé pohledy na záchranný fond na obnovu unijní ekonomiky po koronavirové krizi. Už 23.4.2020 prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Ve středu 27.5.2020 šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Podívejte se na některé zajímavé pohledy na rozdělení peněz z připravovaného fondu.

Jako první se podívejte na rozbor Michala Svatoše v tomto videu:

Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Východoevropané mají platit životní standard západoevropanů 1/2 ...


Přepis prvních pár minut videa, celé video má přes 30 minut:
Inflace v České republice je o 2% větší než v Evropské unii. Proč se to děje? Děje se to proto, protože Evropská unie zejména Němci, Francouzi a Španělé a Italové se dohodli, že oni budou utrácet, nebudou toho moc dělat, budou utrácet evropské peníze, které si budou půjčovat od hodných bankéřů jako od pana Sorose a ty dluhy budou platit východoevropané, hlavně východoevropané. A východoevropané peníze dostávat nebudu, protože jsou pracovití, nepotřebujou je a protože se zjistilo, že si s covidem dovedou poradit. Tak není třeba, aby peníze dostávali. Takže vy všichni, kteří máte problémy s tou současnou ekonomickou situací, s těma kovidama, tak si dejte na Evropskou unii pozor. My vám vysvětlíme zase, co mají v plánu.
Hodlají utrácet astronomické částky, hodlají utratit jenom z evropských peněz pro začátek 500 miliard euro. Ty máte zaplatit ze svých daní, tedy hlavně vy. Pro vaši představu je to 12 a půl bilionu korun. Tedy asi 3 roky celé České republiky, kdyby pracovala zadarmo. Tedy pokud Všichni Češi budou pracovat zadarmo, bez jídla, bez vody, bez pití bez ubytování, tak za tři roky tu částku zaplatí. Ta částka je astronomická. Češi představují malou část evropské populace, Evropanů je 440 milionů, Čechů je skoro 11 milionů takže vidíte, že Evropa se v budoucnu nadře aby tuto částku zaplatila. No a co se s touto částkou má dít. Takže my vám vysvětlíme nejprve kdo jí tedy bude hodlat utrácet a proč to tedy bude zdražovat východ a v druhé části tedy jak se to má platit. Proč to máme platit my. Takže první je kdo to má dostat. Východoevropané jsou už z toho poměrně vyloučeni, protože Němci s Francouzema a se Španělama a s Italama se domluvili, hlavně tedy Němci s Francouzema, že ty peníze dostanou hlavně ti, kteří jsou postiženi v tom turistickém průmyslu, v tom cateringu, v těch službách pro miliardáře a kteří mají budoucnost, mají ty velké podniky, které jsou pro Evropskou unii důležité, nebo ta důležitá místa jako jsou italská a španělská letoviska, která se nesmějí dostat do rukou čínským a hlavně americkým investorům. My se zaměříme v první části na jižní národy, jak to mají v plánu utrácet. Nicméně musíme vám ještě před tím vysvětlit proč to v Evropě tak je. Evropa totiž zvláštní ekonomický systém, ve kterém Němci mají takzvanou podhodnocenou měnu protože platí Eurem a díky tomu jejich Výrobky jsou levnější a vy si je můžete lépe kupovat i Číňané si je mohou lépe kupovat, Němci si je mohou lépe kupovat. Kdyby totiž každý stát v Evropské unii vlastní měnu, německé výrobky by byly drahé. Musíte si to představit asi tak, že kdyby Spojené státy americké najednou schlamstly celou Jižní Ameriku a zavedly tam dolar a stejný systém jako mají evropané, tedy jednotný dolar, ale různé státy, tak hodnota dolarů by poklesla Američané by spokojeně mohli vyvážet svoje zboží by o mě zájem. Takže takto to vymysleli Němci. To je první systém, ve kterém oni likvidují. Likvidují tedy východoevropan, protože ti si kupují takzvané levné německé přebytkové zboží. To jsou ty nekvalitní potraviny, Protože ty jsou tady díky tomu levnější. Zároveň tím likvidují zbytek Evropy jako Španěly, Francouze, Italy, protože jejich zboží Průmyslové je dražší, protože tak jako mají euro tak zase jim se zvedá hodnota. Proto v Itálii nejsou takzvané montovny, ani nejsou ve Francii, ani nejsou ve Španělsku. Tyto montovny tam nejsou tak rozmnožené, protože by se to nevyplatilo. Proto jsou montovny na východě Evropy. Takže jsme si vysvětlili jak to ti vychytralý Němci dělají a takto hromadí mnohem více peněz než takzvaně Evropě zpátky.
Pokračování je ve videu ...


Dále se podívejte na názory z Ministerstva financí a od tří ekonomů v TV pořadu CNN Prima News:
(vysíláno 21.5.2020 ve 21:45)


Další zdroje:
⇨ Studie: V Merkelové fondu na obnovu ekonomik by Česko bylo čistým plátcem
⇨ Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
⇨ Východ bude platit dovolené Západu! Každý Ital má dostat 500 EURO na letošní dovolenou! (video)

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...