Informace

Ministerstvo si stěžovalo na záznam pořadu s Jaroslavem Duškem o koronaviru. Youtube, Ulož.to i Seznam ho stáhly. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo v březnu internetové servery s varováním před záznamem pořadu, ve kterém účinkuje i herec Jaroslav Dušek. Důvodem bylo, že v představení Malá vizita zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronavirové nákazy. Video později zmizelo ze všech oslovených portálů.

Rozhovor s Jaroslavem Duškem na Aktuálně.cz:

Pokud video zmizí, tak ho najdete zde:
Video na Aktuálně.cz ...

Pokud i toto video zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 2 díly):
Jaroslav Dušek v DVTV 1/2 ...


Přepis začátku rozhovoru s Jaroslavem Duškem:
- Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra v březnu varovalo internetové servery před záznamem pořadu ve kterém učinkuje i herec Jaroslav Dušek. V představení Malá Vizita údajně zazněly neověřené informace o alternativní léčbě koronaviru. Jak zjistil Český rozhlas video později zmizelo ze všech oslovených portálů včetně YouTube nebo Seznamu. Jaroslav Dušek je teď hostem DVTV. Dobrý den.
- Dobrý den. Já jsem tady jako pracovník Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.
- A kdybychom se vrátili k herci Jaroslavu Duškovi, cítíte se jako oběť cenzury?
- Né. Já myslel, že jde o nedorozumění. Že tam jde o nějaký omyl. Oni to stahli z takového strachu z toho zmatku. To bylo 15. března jsme to vysílali. V té době nebylo moc informací byl takový chaos. Spíš se říkalo, že se nic neví. Pořád se toho vlastně neví úplně dost. A tehdy Milan Calábek vystoupil s určitými návrhy, možnostmi, doporučeními na možnou léčbu nebo prevenci ohledně tohohle toho viru a zřejmě byli z toho tak neklidní, že by se někdo mohl uzdravit, že to raději sundali.
- My se k tomu obsahu samozřejmě dostaneme. Nicméně to samotné stažení videa z těch jednotlivých portálů vy jako cenzuru tedy nevnímáte?
- Já nevím, jestli to je cenzura. Já vůbec nevím co to provedli, protože my jsme s nikým nemluvili konkrétně, aby mi někdo řekl, jestli udělal cenzuru nebo necenzuru. Nám napsali z YouTube že jsme porušili pravidla komunity. No tak člověk nezná všechna pravidla komunity, možná jsme byli oblečení nějak jako chybně pro tu komunitu a ze Seznamu nám zase řekli že to stáhli po poradě redaktorů na základě článku z Deníku N a toho stažení z toho YouTube a UložTo zase dostalo, ty nám to vyřadili, dostali email z ministerstva vnitra. Takový jako, jakoby informativní, doporučující, ale samozřejmě nic nezakazovali. Je to celé postavené tak, že ministerstvo vnitra jakoby upozornilo, že tam je takové nějaké závadné video a bylo to už na nich, jak se rozhodnou. Takže oni se rozhodli a oni mají právo se rozhodnout to sundat, tudíž tak cenzura ve smyslu té státní cenzury tam jakoby není i když tam samozřejmě je.
- A Vás to zaskočilo, že se rozhodli tak, jak se rozhodli?
- Ne, nezaskočilo, mě to jenom překvapilo, jakoby rozesmálo, ono to vidělo půl milionu lidí že jo, to byl ten problém, za týden.
- To byl problém podle Vás?
- Ano. To se vsadím. Kdyby to vidělo sto diváků, tak jim je to jedno, tak se o to nebudou zajímat, ale tam byl ohromný nárůst sledovanosti a během jednoho týdne to vidělo půl milionu lidí a dokonce i ten novinář z toho Deníku N přímo tam když psal to svoje podání na to ministerstvo vnitra tak tam píše: "Víte, že už to vidělo skoro půl milionu lidí? Nestálo by za to toto video vyvrátit?", navrhuje ten samý novinář, který pak o tom píše článek jako o kauze.
- Který tady dnes není, aby třeba něco uváděl na pravou míru, kdyby to náhodou ...
- Není tady, ale jeho SMSky mám tady v mobilu, můžu Vám je ukázat, celou mailovou korespondenci můžeme tady zveřejnit na obrazovku.
- Jak jste se dozvěděl o tom, že se Vaším představením zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra?
- To mám psal ten novinář. Ten, co o tom psal ten článek.
- Novinář Deníku N?
- No, no, no, nejmenovaný novinář.
- To byl ten první impulz, který Vy jste dostal o tom, že se něco děje.
- Ne ne ne. První impulz byl z YouTube, který napsal do divadla Kampa: Stáhli jsme Vaše video, video bylo odstraněno, myslím takovéto slovo tam bylo, z důvodů porušení pravidel komunity, můžete se odvolat. No tak jsme se odvolali. Napsali jsme, že jsme připraveni tedy označené závadné pasáže případně vystříhnout, protože nás velice zajímalo, co je tam teda závadného. No a voni to odvolání.. Na to tam máte dva řádky, jo v tom YouTube, to je takovém jako krátké odvolání. A na to nám napsali, že to znova posoudili a že to prostě nejde, že je to prostě porušení pravidel komunity. Pak se ozval novinář, že o tom bude psát, jestli to vím, že to stáhli a takový a ten v té emailové korespondenci, kterou mi přeposlal, mi ukazoval, že vlastně se tím zabývalo ministerstvo vnitra CTHH a ministerstvo zdravotnictví.
- Napadlo Vás někdy, že by se Vaše umělecké dílo a projev mohly stát předmětem zájmu ministerstva vnitra?
- Mě to nenapadlo. Tak nějak jako že by to bylo... jako centrem zájmu, to by mě napadlo, ale že by to shledávali jako nebezpečné, to mě nenapadlo.
- Jaký to je pocit, když to nastane?
- Je to pocit takový.. Víte co... probíhal nějaký ten nouzový stav, já jsem byl na chatě, nějak jsme se neměli moc pohybovat nikde, tak jsme si jako mailovali... Můj pocit byl jednoduchý: že chci s někým mluvit. Já vždycky mám to nejjednodušší řešení: pojďme si o tom popovídat, řekneme si teda vo co jde. Zjistil jsem, že na YouTube si nemáte s kým mluvit, to nejde, tam se nikoho nedoberete, vůbec to není možný ...
- Čili Vás teď víc trápí ten případný dialog s YouTubem než s tím samotným Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra? S tím byste si popovídat nechtěl?
- Velice rádi bychom s nimi povídali, ale voni nechtěj mluvit s náma. Voni dva měsíce zatloukali. Jejich vyjádření první bylo, že žádný email nikam neposlali. Dokonce první vyjádření znělo takto: Že nejsou oprávněni zasahovat do provozu těch serverů. Takhle to napsali. Na to my jsme ale věděli z UložTo, že to udělali, tak jsme jim napsali ale máme tady email...
- No udělali to, že napsali jakési upozornění... To není nutně zásah. To, jak si to skutečně v UložTo potom vyložili je, jak jste sám popsal, jejich vlastní věc.
- Není to nutně zásah, ale oni řekli, že nemají žádné oprávnění vůbec něco takového dělat jo. Takže pak teda mlčeli, pak ten novinář Pavel Halla, kterej vo tom dělal článek do Rozhlasu požadoval po nich to vyjádření. Chtěl vědět, co napsali na to UložTo. Oni prostě neodpověděli. Normálně neodpovídali a ten novinář je upozorňoval, že bude psát ten článek, že už to musí zveřejnit tu reportáž. Voni neodpovídali a neodpovídali a po dvou měsících, světe div se, nám najednou přišly ty dva emaily, který poslali na Uložto a na ten Google nebo YouTube, které to ministerstvo vnitra poslalo, tak najednou nám je uvolnili, tak že jsme si to mohli i přečíst a to jste asi četla, bylo to asi toho 30. května na tom iRozhlas, tak tam jsou z toho citace.
- Ano. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o které se opírá i zmíněné centrum ministerstva vnitra: „Obecně lze uvést, že video, propaguje vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus.“ To řekl Deníku N David Šíma z tiskového oddělení resortu zdravotnictví.Takže jste šířili neověřené a nepodložené informace?
- Ano. Protože je nikdo nemohl do té doby ověřit. 24.3., kdy to napsal pan Šíma tady vo koronaviru nevěděl nikdo nic.
- Tak kde jste je vzali?
- No Milan Calábek to ví. Milan Calábek o tom píše články, on to zkoumá celý život, zabývá se tím. Prosím?
- A proto ví, o zabírá na koronavirus? Protože celý život píše...
- No ono se to potvrdilo. Ten antabus se potvrdil, že jo... Pan doktor Gocál vyléčil antabusem šest lidí na základě doporučení toho Milana Calábka a ...
- Existuje nějaký důkaz o tom, že se někdo vyléčil čistě na základě antabusu a ne proto, že by se třeba vyléčil i jinak?
- No nevím, nejsem tak znalý všech těch důkazů, ale vím, že pan doktor Gocál Radan z Frenštátu léčil šest pacientů, že víc jich neměl, tak je léčil antabusem po dohodě s nimi, středně těžký průběh choroby. On nám to všechno napsal do článku, který je někde zveřejněný na Facebooku, takže ...


Zmiňovaný pořad (Malá Vizita) kvůli kterému celá kauza vznikla:

Pokud video z YouTube zmizí, tak ho najdete zde (rozděleno na 6 dílů):
O koronaviru s Milanem Calábkem - Malá Vizita & Duše K - 15. 3. 2020 1/6 ...

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Policisté, představitelé státní moci, se v Londýně pokorně "omlouvají" řvoucí lůze. Za co, proboha? Za svoji rasu? Za to, že existují? Chápu, jsou lidi, kterým se u toho postaví. Ale do normální veřejné komunikace bych to fakt netahala, stejně jako chodit nahý s obojkem. Je to perverzní.

Je mi za západní bílou civilizaci, která se "dopracovala" od vynálezu demokracie, humanismu a zázraků technické revoluce k rozbředlé masochistické dekadenci, opravdu stydno. Na tenhle Západ nepatřím a patřit nechci. Propadla bych se hanbou.

Eva Svobodová

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.


Další videa a fotky z USA a Anglie:

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá.

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY
V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Foto: Hans Štembera, Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

   Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

   Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

   Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

   Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

   Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

   Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

   Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

   Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

   A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).

   Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).

   Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.

   Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

   Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

   Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

   Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).

   Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

   Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

   Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

   Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

   Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

   Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!

   Ale dokáže to dnes ještě někdo? Vyrostly nám tady generace „mužů“, které neumí vystřelit ani z praku, mimo jiné proto, že nevědí, co to je. Hrdinové jsou jenom u počítače, ale jinak jsou to větší srabi, než dříve držitelé tzv. modrých knížek. Kdo za to může a jak to napravíme? Jsme možná jediný národ, který vychovává nové generace absolutně bez vztahu k vlasti, státnímu nebo národnímu majetku a jakýmkoliv duchovním hodnotám, bez úcty k autoritám, k ženám, zkušenostem starších generací a vůbec ke stáří.

A to je opravdu smutné.

Autor: Vlastimil Vondruška
Komentář: Jindřiška Plšková

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

O práci ČT byly napsány stovky článků a dokonce i knihy. Autoři většinou označují zpravodajskou práci tohoto média za neobjektivní a nekvalitní, a řekl bych, že plným právem. Pravdou je, že ČT se zprofanovala převážně nekvalitním zpravodajstvím, které většinou ani za zpravodajství považovat nelze. Je to často spíše propagandistické vysílání namířené proti prezidentovi, premiérovi a všemu a všem, kdo se neřídí současným proamerickým a probruselským diskursem. Bez ohledu na morálku, zdravý rozum a národní zájem.

   (Před časem si sama televize nechala zpracovat něco jako studii objektivity svého zpravodajství a když studie nedopadla v její prospěch, pokusila se ji utajit – a následně zpochybnit.)

   Když se před několika dny Trump rozhodl jednostranně ukončit dohodu „Volné nebe“ , která byla jednou z posledních pojistek vojenské stability, francouzské, italské, britská a německé zpravodajské společnosti, bez výjimky, zařadily tuto zprávu ihned a jako první zprávu. ČT ji zveřejnila pozdě, jako jednu z běžných zpráv, a ihned přispěchala s vysvětlením, že to byli spíše Rusové, kdo smlouvu nedodržovali, a tak ji Trump ukončit musel. Je to klasický příklad, kdy nezávislá média silných zemí smějí, ale ta vazalská ne.

   Posluchač (poplatník) si platí médium, které permanentně útočí na demokraticky zvolenou vládu a prezidenta, které nepřináší (kromě těch špatných) zprávy ze zemí, které máme nakázáno odsuzovat – Maďarsko, Rusko, Srbsko, Írán, Bělorusko a desítky dalších. Výběrově informuje například i o dění na Slovensku, kde je v nemilosti bývalý premiér Fico.

   Samostatným bodem hodným pozornosti je neustávající, asi povinná, protiruská propaganda. ČT se neštítila ve svém pořadu napadnout ostravské divadlo jen a pouze proto, že její herci nazpívali píseň Kaťuša. (Toho bychom se v roce 89 asi opravdu nenadáli.)

   A tak jsme opakovaně ČT informováni, že v Rusku odsoudili někoho na týden do vězení, ale už se nedozvídáme o amerických tajných zařízeních, kde jsou drženi lidé bez obvinění a kde američtí agenti mučili a možná i zabíjeli, a to bez soudu atd. Jsme Českou televizí denně školeni o tom, jak vyspělé sáty „na západ od našich hranic“ jsou našimi demokratickými vzory, ale že ani jeden z těchto států se nebyl schopen vypořádat s pandemií tak jako naše země, už není důvodem ke zmínce.

   Česká televize dává téměř neomezený prostor hnutím, které mají jasně za úkol svrhnou zvolenou vládu a velmi aktivně spolupracuje s weby a novináři, kteří jsou placeni Zdeňkem Bakalou.

   Česká televize obvykle nerespektuje základní pravidlo, že mají být slyšeny obě strany, neváhá, a odvysílá jakoukoli absurdní informaci, např. o ruském diplomatovi cestujícím s ricinem, bez toho, aby zpráva byla ověřena.

   Kritizovat americkou politiku není v ČT dovoleno a objektivně o ni informovat také ne. Dalším, nad kým se vznáší aura bezchybnosti, je Evropská unie, a cokoli, co se týká bývalých disidentů.

   Všimněme si, že do ČT má přístup jen velmi málo lidí, jsou to ti prověření, u kterých je jistota, že se nedopustí nějakého vlastního soudu, či nezmíní něco, o čem se dnes nemluví.

   Tak je v podstatě zakázán např. Jan Keller (příliš bystrý a nezávislý), Ilona Švihlíková (odmítá jásat nad ekonomikou), Zdeněk Zbořil (mluví příliš logicky), Ivan David (moc nezávislý a těžký soupeř), těžko se objeví na obrazovce i Jaromír Nohavica (překládal ruské autory), komentátor Ivan Hoffmann (dovolil si uvést, že naše informační služba je filiálkou té americké) a mnoho dalších.

   Naopak neomezený přístup do televize mají některé „speciální“ neziskové organizace, které jsou dobře placeny ze zahraničí a jejich činnost je téměř výhradně politická. (Některé z nich měly i problémy s podporou terorismu.)

   Sami komentátoři, kteří u nás, jako v jediné evropské zemi, umravňují při rozhovorech politiky, jsou lidově řečeno „pod psa“. Jen připomeňme, že ČT opakovaně mluvila o premiérovi Babišovi jako expremiérovi. Nemluvě o tom, že se ČT domnívá, že existuje oblast „národní Karachab“, v titulcích jsou pravidelně hrubé chyby a verbální projev bývá často mizerný.

   Podaří se změnit tento dlouhotrvající stav? ČT se netěší důvěře veřejnosti, ale má k dipozici pravděpodobně neomezené prostředky z rozpočtu. Vzhledem k tomu, že Česká televize je státem ve státě, a vypadá to, že je nedotknutelná, nemohu se zbavit dojmu, že ani nová rada pokud jim nepomůžeme mnoho nezmůže.

J.Ž.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Po zvolení nových radních České televize přišel poslancům otevřený dopis od zástupců některých neziskovek a novinářských federací. Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni Lutz Kinkel, generální ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF), Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ), Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu a Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky.


Vážené poslankyně, vážení poslanci,
před plánovanými březnovými volbami jsme vás vyzvali, abyste zvolili z kandidátů do Rady České televize (Česká televize) nezávisle na jakémkoli politickém zásahu nebo údajných pokusech o ovlivnění. Toto rozhodnutí bylo zásadní pro svobodu a nezávislost veřejnoprávní televize v České republice. Výsledek voleb zbývajících kandidátů dne 27. května je však z našeho pohledu velkým důvodem k obavám.

Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu, a to otevírá riziko přímého politického vlivu.

Pokusy vládní strany politizovat Radu ČT a ovlivnit vaše rozhodnutí byly zveřejněny v březnu, v době, kdy byla veřejnoprávní média v České republice již pod tlakem. E-mail zveřejněný na českém webu info.cz obsahoval rady poslancům, aby volili kandidáty podle jejich politických preferencí a postoje k vládní straně ANO. Zvolení kandidáti získali podporu od předsedy volební komise dolní komory s argumentem, že tito kandidáti sdílejí s ČT stejně kritický postoj jako ANO.

Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia a Vltava Labe Media, získal v prvním kole největší počet hlasů, ale přesto nebyl zvolen navzdory své zkušenosti poté, co poslanci obdrželi důrazné doporučení hlasovat proti němu. Takové doporučení je jasným pokusem ovlivnit nestranné rozhodování.

Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize. Veřejnoprávní vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády.

Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice.

S pozdravem,
Lutz Kinkel, generální ředitel, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF)
Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ)
Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Těžko říct, kdo a zda vůbec organizuje nepokoje v USA a kdo je vlastně cílem… Víme, co byl spouštěč – smrt černého muže, který platil falešnou bankovkou.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil v sobotu ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů a nepokojů, které jsou reakcí na smrt George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel při zatýkání poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin přes osm minut klečel na krku. Nepokoje se rozšířily po celých Spojených státech a prezident Donald Trump se musel ukrýt v bunkru pod Bílým domem. Mnozí kladou vinu právě jemu a jeho údajné rasistické politice – ale proč byl tedy napaden i štáb CNN, který mu zrovna nefandí?

   Tento incident a mnohé podobné, kdy je těžké určit, komu dav fandí, jednoduché zdůvodnění příliš nepodporují. Spíš to vypadá, že mocnost Amerika, tato výkladní skříň kapitalismu, naplno ukázala, jak velmi je nemocná.

   Franouzský deník Le Figaro k tomu zveřejnil článek s titulkem „V Minneapolisu, v době zákazu vycházení, organizují obyvatelé svou obranu“.
V něm píše, že „Minneapolis bylo ohnisko. Hlavní nepokoje, které minulý týden pustošily město, se zklidnily poté, co byla povolána Národní garda a od vyhlášení stavu nouze, ale rabování pokračuje a obyvatelé organizují svou vlastní ochranu. Po soumraku jsou ulice prázdné a řev neviditelných vrtulníků, které se točí na obloze, přispívá k pochmurné atmosféře.
East Franklin Avenue, která protíná město směrem k Mississippi, je nyní jen zdí z překližkových panelů. Upevněné na oknech jako ochrana před rabujícími, nejsou vždy používány jen kvůli tomu. Některé nesou výzvy a prosby směřované vandalům: „Prosím, nezapalujte, žijí zde lidé.“ Buď v plném rozsahu uvádějí, že majitel je černý nebo patří k etnické menšině, nebo to shrnují do zkratky POC: Person Of Color.“, napsal včera francouzský deník.

   Dnes Le Figaro píše i o New Yorku:
"Centrální Manhattan byl v pondělí večer dějištěm rabování, což přimělo starostu New Yorku, aby oznámil delší zákaz vycházení již v úterý. Značkové obchody, jako je Nike nebo Michael Kors na 5. Avenue, nebo obchody s elektronikou, mobilními telefony nebo obchody Lego jiných hlavních ulic v Midtownu, byly vyloupeny včera večer, dříve než vstoupil v platnost bezprecedentní zákaz vycházení, začínající v 23:00 místního času. Skupiny mladých lidí, často kolem deseti lidí, pobíhaly z jedné ulice na druhou, zatímco celé ulice tohoto okrsku, obvykle zaplněné turisty, ale nyní opuštěné díky pandemii, byly zablokovány policií. Obrázky z místní televize NY1 zobrazovaly lupiče, běžící z obchodu s elektronikou v řetězci Best Buy, kteří byli zadrženi policií.
Starosta Bill de Blasio považuje situaci za „nepřijatelnou“. Oznámil, že zákaz vycházení bude zahájen v úterý dříve, už ve 20 hodin, zatímco původně v pondělí byl od 23:00 do 5:00 ráno. „Město je zcela pod kontrolou a z velké části klidné “, ujistil však starosta televizi NY1.", jehož vystoupení citoval francouzský deník.

   Společnost, kde je velká nerovnost – a ta je v USA jedna z největších, minimum občanů vlastní 99% národního bohatství - vždy bude plodit násilí. A spouštěčem může být cokoli. Když sedíte na sudu s prachem, je jen otázka času, kdy někdo v blízkosti škrtne sirkou….

I.D.

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Komentáře:

Příspěvek můžete komentovat zde ...

Jsem v ŠOKU a to nikterak nepřeháním. Ocitnout se před soudem v České republice za komentář na sociální síti se stává již běžným jevem, to bohužel vím, ale aby státní zástupce trval na nepodmíněném trestu vězení, to je už jiná liga. Jestli nás toto nekatapultovalo zpět před rok 89 do doby tvrdé normalizace, tak už nevím co jiného by to mohlo více připomínat. Jsem zděšen z prokurátora, ano, používám předrevoluční termín, Martina Bílého, který se své role zhostil s fanatickou chutí do práce. Je to celkem příznačné, jelikož si v těchto dnech připomínáme politický proces s Miladou Horákovou, takže pro pana Bílého musí být prokurátor Urválek jistě velkým vzorem.
   Lidé si neuvědomují, že tím největším problémem, který tu máme, je pomalá likvidace SVOBODY SLOVA A PROJEVU. Jakýkoliv jiný problém je oproti tomuto banální, poněvadž nemožnost o problémech mluvit, se rovná nemožnosti je i vyřešit.
   Teď si dovolím rozebrat onen příspěvek, který paní napsala. Souhlasím, že terorismus by se schvalovat neměl, ale... Nechápu, jak může být někdo souzen za schvalování něčeho, co se stalo mimo Českou republiku, notabene, když to napsala v době, kdy oficiálně onen člověk za žádný trestný čin terorismu odsouzen nebyl (nevím, v jaké fázi se to momentálně nachází).
   Jak může náš stát trestat lidi za něco, na co nemá důkazy, když to vezmu ad absurdum. Soudce nemá oficiální spis k danému útoku, ví jen to, co si přečetl v novinách nebo viděl v televizi. Věc druhá, kdo určí, že to byl teroristický čin? My nebo oni? Když Saudská Arábie rozhodne, že jít do křesťanského kostela je podle jejich práva teroristický čin a někdo zde napíše, že chození do kostela schvaluje, bude i jemu hrozit 15 let za schvalování terorismu?
Doufám, že přátele chápete co se tím vším snažím naznačit. Je to celé nesmysl, který se skutečně rovná totalitě.
   Ona žena nenapsala reálně nic nebezpečného. Vím to JÁ, ví to jistě i soudce a ví to i onen prokurátor. Můžeme se jistě bavit o tom, zda byl její názor hloupý, případně jak moc, ale určitě by tu neměl být prostot pro to, zda to je či není trestný čin.
   Je šílené, že státní zástupci jsou spokojení s podmínkami u závažných trestných činů, kdy dojde k vysoké újmě na majetku, korupci či fyzickému násilí, ale u slovního projevu žádají trest vězení.
   Příspěvek dané paní neschvaluji, ale ani neodsuzuji. Napsala něco, co bych JÁ nikdy nenapsal, ale jen proto nepatří do vězení. Podobné věci má řešit přestupková komise v rámci nějaké pokuty, nikoliv trestní soud.

Matouš Bulíř

Převzato z facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.