Pár novoročních postřehů

1. Liberální demokracie dospěla do své vrcholné fáze, tedy do nacismu a fašismu. Oslavováni jsou masoví vrazi Slovanů, zatímco pomníky a pietní místa našich zachránců jsou ničeny. Národ je propagandisticky mediálně a politicky veden k normalitě vnímání války a k normalitě vnímání genocidy ruského národa.

2. Politika NWO, Green deal, Great reset, Agenda 2030 a mnohé další depopulační, eugenické, transhumanistické a jiné geoinženýrské projekty spějící k celosvětovému počtu obyvatel 500 000 000 až 1 000 000 000 hromadně a do jednoho označených digitálním identifikačním kódem, pokračuje mílovými kroky.

3. Kalergiho plán byl lehce inovován a tak zatímco je západní Evropa uměle islamizována, tak ta východní je uměle ukrajinizována. Cíl bude splněn tak, jako tak, čili na způsobu zpracování de facto nezáleží.

4. Máme tu regulérní politické vězně a je naprosto jedno, jak "kultivovaným" nebo jiným způsobem se jimi stali a dostali se tak do vazby a někteří (Dušan Dvořák), dokonce i do výkonu trestu. Na rozdíl od disidentů politického režimu před rokem 1989, dnes tolik uznávaných a dokonce vyznamenávaných státními vyznamenáními, mezi nimi není ani jeden vrah, terorista nebo obyčejný zloděj vydávající se za vnitřního nepřítele rozkrádáním socialistického majetku "bojem zevnitř".

5. Ozbrojené složky státu jsou zcela pod vlivem zpravodajských služeb a nadnárodních ekonomických sil, takže v případě jakéhokoli konfliktu, který jim bude předložen jejich majiteli a vyhodnocen, jakožto ohrožení "evropských liberálních hodnot", použijí proti komukoli, tedy samozřejmě i proti vlastnímu obyvatelstvu JAKÉKOLI restriktivní prostředky a to včetně použití ostrých zbraní, nejmodernějších zbrojních systémů apod. a to pochopitelně BEZ OHLEDU NA LIDSKÉ ZTRÁTY A JEJICH MNOŽSTVÍ, BEZ OHLEDU NA VĚK, POHLAVÍ A DALŠÍ DIFERENCIACE JIM URČENÝCH CÍLŮ.

Toliko snad jen za sebe reálné shrnutí toho, co nás s největší pravděpodobností čeká v přicházejícím roce 2023 a nyní si již pojďme pustit uklidňující slova premiéra Petra Fialy.

Pavel J. Hejátko

Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Největší touha otroka

O uplynulém víkendu jsem se byl trochu nadýchat svobodného vzduchu. Zajel jsem si do svých rodných západních Čech mezi uhelné doly za rodinou. Navíc bylo zapotřebí, potkat se s bratrem a domluvit se, jak budeme s blogem pokračovat dál. Přeci jenom, je to už pět let, co si brácha jednou večer sedl k počítači a na první dobrou vysypal Vidlákovy kydy, které se dál už nijak výrazně neměnily. Tehdy mě četlo s bídou pár desítek lidí.

Od té doby se hodně změnilo, ale nikdy si nepřestanu vážit svých prvních čtenářů a diskutérů. Stejně tak si nikdy nepřestanu vážit svého prvního učitele Vlka z vlkovobloguje. Tenkrát jsem byl malý bloger a díky tomu jsem dělal malé chyby. Když jsem měl dvě stě čtenářů a o sto z nich jsem přišel, tak to na věci nic neměnilo. Dneska by mi takový sešup už hodně vadil. A tak samozřejmě musím poděkovat i vám všem, co mě čtete a jste shovívaví k mým současným omylům či chybám. Vždycky zůstanu jen člověkem se všemi slabostmi běžného lidského života a nikdy nebudu umět nic víc, než psát o tom, jak přemýšlím nahlas. Nikdy pro vás nebudu moci udělat nic víc, než vám nasvítit jeviště tohoto světa z jiného úhlu, než kam míří velké reflektory majnstrýmových médií. A nikdy nebudeme vědět dopředu, zda v tom temném koutě opravdu najdeme něco důležitého, nebo jen bezcenné haraburdí.

A tak vám takto opožděně přeji vše nejlepší do roku 2023 a moc si přeju, aby se nestalo nic z toho, čeho se bojím, že nastane. Dnes budu trochu osobní a chci složit hold mé rodině a mým přátelům, které jsem před skoro jedenácti lety zanechal tam u Sokolova. Oni jsou totiž úplně normální… Nikdo z nich neměl potřebu se písemně a veřejně vymezovat proti tomu, co zde na blogu dělám. Nikdo neměl pocit, že moje činnost je něco tak odpudivého a odporného, že se to prostě nemůže jen tak přejít a je nutné zaujmout patřičně hlasitý odsudek.

Ne, všichni se mnou nesouhlasí. Ale znovu jsem si uvědomil ten rozdíl, který panuje tam v té původně vysídlené sudetské krajině, kde nikdo nemá hluboké kořeny v porovnání se svým blízkým okolím na Moravě. Oni tam jsou prostě svobodnější. Teď je to právě pět let, kdy žena mého bratra řekla, že bude volit za prezidenta Jiřího Drahoše a její okolí, které bylo z devadesáti procent zemanovské, to nechalo naprosto chladnými. Je svoboda, vol si koho chceš. Debata o výhodách Zemana či Drahoše nebyla nijak vyhrocená, došlo na pár špiček a vtípků, že švagrová pochází z hentej Prahy a tam to mají prostě jinak…

Ve stejné době jsem já řekl, že budu volit Zemana a leckdo z mého drahošovského okolí měl okamžitě spoustu důvodů mi vysvětlit, jak hluboce se mýlím, jak svojí volbou přispívám k totalitě a když jsem schopen volit něco tak odporného, jako je Miloš Zeman, tak musím být také mimořádně odporný.

Dnes musím konstatovat, že za posledních pět let se doba řádně pohnula kupředu. Tam na sokolovsku jsou moji přátelé otevřenější než byli a jsou schopní mnohem upřímnější diskuse… a zde ve Vidlákově jsou moji (bývalí) přátelé mnohem militantnější. Jet na demonstraci, to je totalita, volit Babiše, to je totalita, uznávat Rusku právo na bezpečnostní otázky, to je kolaborace, vymezit se vůči mému psaní a hlasitý veřejný odsudek, to je spravedlivý trest… a samozřejmě proti takovým jako já, je zapotřebí zakročit klidně pomocí policie i soudů.

Vlastně bylo velmi prozíravé, abych si svůj život zařídil tak, abych od nikoho ve svém okolí raději nic nepotřeboval a spíše ostatní potřebovali něco ode mě. Nechtěl bych teď být závislý na tom, že některý soused má něco, bez čeho se neobejdu a on by teď usoudil, že jsem dostatečně odporný na to, aby měl právo mi odepřít to, co jsme deset let ve vzájemné shodě a výhodě sdíleli. V zemědělství potřebujete kupu věcí, které použijete za rok jen několikrát na chvíli a jedna stačí pro celou ulici. Dneska jsem rád, že jsem si to raději pořídil všechno a půjčoval to jiným, než abych byl závislý na někom, kdo teď už ví, že jsem odpudivá figura.

Ale takhle to bylo i při poslední prezidentské volbě. Když někde řečnil Zeman, tak nám pravdomluvní novináři přinášeli desítky reportáží o tom, jak zemanovi odpůrci mávají červenými kartami a trenýrkami, jak pískají, křičí a všemožně ruší to, co chce Zeman svým příznivcům říct. Když někde řečnil Drahoš, tak ti zlí, hloupí a nenávistní Češi nechali Drahoše na pokoji. Nikdo ho nerušil, nikdo nepískal, nikdo mu nebránil v konání kampaně. Nebudeme tě volit profesůrku, jsi pro nás želé a ne kandidát, ale kecej si co chceš, jak je ti libo. Máme demokracii.

Opět jsme se posunuli… Na Babiše už pravda a láska nasazuje křičící matky s malými dětmi na ramenou, aby měly před ochrankou štít v podobě nevinnosti. Případně pošlou autistické dítě, které vypadá dospěle, aby nic netušíc dělalo bordel a neštítí se ani zneužít jeho vlastního nemocného syna.

Vy, co si dneska myslíte, že to Babišovi patří, protože dělal covidová opatření, tak si především uvědomte, že když to použili proti jednomu z nejbohatších lidí v této zemi, tak s vámi se nikdo párat nebude. Tušl, Čermák, Netík a další by mohli povídat, jak u nás vypadá svoboda slova a jak málo platné je, že to máme napsané v ústavě.

Víte, proč to tak je? Protože největší touhou otroka není svoboda, ale mít také svého otroka. Největší touhou všech těchto lepšolidí není svobodná země, ale prostě jen chtějí vyhrát a pak se udržet nahoře. Když byli kmáni, tak nechtěli svobodu. Jen chtěli být páni. A jakmile se jimi stali, přestala je zajímat jakákoliv jiná svoboda, kromě té jejich.

Podívejte se na předvolební kampaně jednotlivých politiků, ale nedívejte se na jejich příznivce, sledujte jejich odpůrce a hned poznáte, kdo je tu pro demokracii a kdo tu klidně znovu zavede diktaturu, jen když bude ta jeho. Nejde o Pekarovou osobně, ani o TOP09, nejde o ODS či Fialu. Jde o lidi, kteří je volí a bez jediného uzardění jim klidně dovolí, aby nás zavřeli a cenzurovali. Fiala a jeho skvadra zavádějí Klímovský absolutismus, protože dobře vědí, že s tím jejich voliči nebudou mít žádný problém a jejich protektory to potěší.

Neviděl jsem nikde nějaké lidi od SPD, kteří by rozkopávali předvolební stánek Pekarové Adamové. Ale znám lidi od pravdoláskařů, kteří se kopáním do stánků SPD dokonce chlubí na fejsbůku a mají pocit, že to přispívá k demokracii. Neznám nikoho od Babiše, který by Minářovi bránil dělat demonstrace a tvrdil by, že taková demonstrace je znakem totality. Ale znám spoustu lidí, kteří přesně tohle řekli o Vrábelově demonstraci. Kteří mi do očí říkali, že právo na takovou demonstraci je totalitní praktika.

Znám jistého starostu Řeporyjí a jednoho aktivistu s polským jménem, kteří toho řekli víc než Netík, Tušl a Čermák dohromady, ale nikdy je nikdo nepopotahoval, nikdo proti nim nezahájl trestní řízení a žádný prokurátor se je nesnažil dostat za katr. Ale viděl jsem příliš zblízka, jak je možné být cemperován za přemýšlení nahlas.

Včera si tak sedím u bráchy i s dalšími kamarády a jen tak plácnu do kruhu, že mám v poslední době ohromnou chuť se vrátit tam mezi doly a výsypky, protože ve Vidlákově se to teď může jedině zhoršovat… Ani jsem to nedořekl a už začali všichni hledat volné domy, hned našli jakýsi starý dvůr u Mariánských lázní – bývalou hospodu a penzion, kde bych přece taky mohl taky dělat henty zabijačky, líp by se mi tam vešli hosti… vlastně by to doopravdy vypadalo jako dům, kde Benjamin Franklin pekl Spojené státy americké… to přece chceš, Vidláku, ne? A dokonce začali vymýšlet, jak to udělat, aby se na to našly peníze… Že by tam třeba měli také kousek podílu, apod, apod.

Ne, už dávno nelítám na obláčku. Něco jiného bylo přestěhovat se na Moravu se dvěma malými dětmi, co ještě nechodily do školy a něco jiného by bylo se odstěhovat z Moravy s pěti dětmi a jednou schovankou, které jsou všechny školou povinné a ta nejstarší už dělá střední školu, která ji doopravdy baví. Je rozdíl rekonstruovat malý dům pro rodinu a rekonstruovat skutečný penzion. Je rozdíl dělat doma něco, co jsem se naučil a nebo provozovat turistický byznys o kterém nevím vůbec nic. Ale bylo moc hezké to slyšet od lidí, od kterých jsem už deset let pryč a mohl bych jim být naprosto ukradený.

Přeju vám do roku 2023 takové kamarády, jako mám v západních Čechách. Před kterými mohu nejenom říci, že budu volit Babiše, ale před kterými bych klidně mohl říct, že budu volit Nerudovou a svět by se nezbořil. Nikdo by mi neodepřel zapůjčit svůj dvoukolák. A přeju nám všem, aby se tady na Kydech stále dalo říci, že je Babiš dobrej i že není dobrej. Aby se tady dalo říci, že volba Bašty je správná, ale také to, že je to vyhozený hlas. Tohle je totiž skutečná svoboda. Svoboda myslet a mít možnost to vyslovit nahlas. Svoboda volit různé cesty a měnit své názory. Svoboda přesvědčovat a nechat jiné, aby je přesvědčovali o něčem jiném. Všechno ostatní je touha otroků, mít jednou také své otroky.

by Vidlák 1. ledna, 2023


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

„Tak, jak si spoluvytvářím a chápu tento vesmír, a tento svět, má jakákoliv situace, která vzniká, v sobě už zároveň obsaženo řešení. To řešení už tu je. Je hotovo. A můj svět je takový, že protože vím, že to řešení tu je, a já jenom poprosím, a dovolím vesmíru, aby mi toto řešení ukázal,“ říká herec Jaroslav Dušek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.

Dokument:
Asi bychom těžko našli u nás, nebo kdekoliv na světě, člověka, který by nechtěl žít jen v neutuchajícím životním klidu, psychické pohodě, radovat se ze života, být veselý, šťastný. Asi každý by takový chtěl být, bez ohledu na věk, zaměstnání nebo zemi, kde bydlí. Tak proč takoví nejsme? Většina lidí by na takovou otázku pravděpodobně odpověděla, že to zkrátka nejde, nemáme na to čas, nic nestíháme, natož přemýšlení nad tím, zda jsme opravdu spokojeni a šťastni v tom, jak žijeme. Toto udýchané přesvědčení nám ale občas narušují lidé, kteří vykazují znaky toho, že to dokázali, nebo že jsou aspoň na cestě. A kdy jindy než na začátku roku se podělit o recept či mapu, kudy a jak kráčet, abychom byli klidní, smířliví, šťastní, láskyplní. Zkrátka lidé, kteří ví, proč tady jsou a kam mají namířeno. Na začátku roku jsem moc ráda, že si můžu o těchto tématech povídat s člověkem, který na této cestě je už dlouho, a kráčí mnohdy, zdá se, opuštěn, ale řadí se za ním stále více lidí, kteří ho chtějí následovat: Herec, improvizátor a spokojený člověk Jaroslav Dušek.

...

Jaroslav Dušek: No. To bych udělal jako první. Já bych jako první zkoumal, proč jsou všechna zvířata a tyto bytosti v pohodě. Proč je vůbec nezajímá zdražení elektřiny? Proč vlastně jim je jedno, že možná nepoteče plynovodem plyn. Jak je možné, že je tady planeta plná bytostí, kterých je ve výsledku mnohem víc než nás, kterým je to srdečně jedno. To, co my tvoříme jako obrovský problém a strach, představa, závislost na něčem, že něco… Jak to, že celé generace před námi žily bez toho? Jak to, že všichni v pohodě přežili? Ti, kteří přežili, myslím. Já vím, že někteří nepřežili, vím, že mnozí zemřeli, to je jasné. Toto je planeta, kde se žije v tomto modelu rození a umírání. A my jsme se dostali do fáze světa, kdy v podstatě bychom mohli žít nejkrásnější životy, jaké jsme kdy žili.

Děda nám vyprávěl, jak jako děti pracovaly ve stodole, mlátily cepy, co všechno musely zastat, a jak to bylo fakt tvrdý. A říkal: „Teď si žijete fakt krásně. Vy to máte dobrý.“ A my bychom mohli na této planetě žít velmi ladný život ve chvíli, kdybychom byli schopni spolupráce.

V mé představě, jak chápu tento vesmír, má každá situace, která vzniká, v sobě už obsaženo řešení. A já jenom poprosím, a dovolím vesmíru, aby mi toto řešení ukázal.

...


Textový přepis: www.radiouniversum.cz

Web: https://www.RadioUniversum.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/RadioUniversum
Twitter: https://twitter.com/Radio_Universum
YouTube kanál: https://www.youtube.com/c/RádioUniversum

Řeknu to jen jednou

Přátelé, včera jsem psal, že se nám krátí čas. Že se mílovými kroky blížíme ke kriminalizaci svobodného projevu, která bude ošetřena velmi gumovým paragrafem, pod který půjde schovat úplně cokoliv. Pokud se toto stane, tak na alternativě skončili všichni, co umějí psát a mluvit. Buď budou muset být extrémně opatrní na každé slovo, což jakýkoliv projev v podstatě vykastruje, a nebo jim bude hrozit trestní stíhání se vším, co k tomu patří.

Jsem přesvědčen o tom, že ta „uniklá pracovní verze“ bude naopak ještě zpřísněna a vylepšena, aby se jakýkoliv jiný názor dal potírat lépe a radostněji. Slovy Karla Kryla – zlatá doba nenastává, bude kamenná.

Hele, v uplynulých měsících jsem si nic z té práce, která se dělala na náměstích, nevzal pro sebe. Neprosazoval jsem se na pódium, nežádal jsem o žádnou stranickou funkci, neprosazoval jsem žádný svůj plán, nikoho jsem odnikud nevyhazoval, nepřišel jsem s dalším řešením do plejády nápadů na záchranu republiky, nepožadoval jsem za své bubnování žádnou odměnu. Mojí jedinou ambicí bylo být mostem mezi rozhádanými a mým jediným přáním bylo, aby se vše vrátilo na začátek té první demonstrace, kdy ještě bylo všechno správně.

To neříkám, abych se chlubil svými ctnostmi, ale abych řekl, že to platí i nadále. Nechci nikomu nic brát, nic si od nikoho neslibuju, neočekávám žádné napřímení své stezky do budoucnosti, nečekám ani pocty, ani odměnu. Jsem bloger a chtěl bych blogerem zůstat… jen by se mi líbilo, kdybych mohl být jen bloger a nemusel být ještě i něčím jiným.

Šetřím přímočarými radami do života, protože nejsem o nic chytřejší než vy všichni. Pořád si myslím, že než vám radit, co máte dělat, je lepší, když vám prostě jen „nasvítím“ další aspekty nějakého problému. Než vám říkat, jak máte volit, je lepší to prokydat z různých stran a nabídnout vám řadu hypotéz. Vždycky jsem se snažil „prolézat tmavé kouty“ a zjistit, jestli v nich není něco, co bychom měli vidět a vědět.

Dneska to poruším. Řeknu vám, co si myslím, že by se teď mělo (a dalo) udělat, protože jaksi už nemáme čas na další marné pokusy, které zase někdo zkazí. Máme podle mě čas na jednu jedinou poslední demonstrační akci. Pak se šrouby přitáhnou a za chvíli budou všichni rádi, že si jich trestní mašinérie nevšímá.

Řeknu to jen jednou. Dnešním článkem. Podle mě je to jediná možnost a pokud to tak neuděláme, tak to prostě prokaučujeme. A rovnou říkám, že i když se to udělá podle mých úvah, tak se to stejně nemusí podařit. Ale je to podle mě poslední pokus, který má alespoň nějakou pravděpodobnost na úspěch.

Pokud se vám má úvaha nebude líbit, je zbytečné mi kvůli tomu nadávat. V neděli si dám od psaní voraz a v pondělí se vrátím ke své běžné prokydávací praxi, jak jste zvyklí. Nejsem tu od toho, abych vám radil, kudy máte jít. Mohu vám trochu posvítit, ale cestu si vybíráte sami. Navíc vím, jak pomalu se mění lidské smýšlení a kdyby nám nechtěli zavádět henten paragraf za rozvracení demokracie, tak bych se o takovou radu ani nepokoušel, protože si k tomu prostě musíte dojít sami. Pravda nevítězí, ta prostě zbyde, až se všechno ostatní prošustruje.

Ke své úvaze jsem dospěl jednoduchou vylučovací metodou…

Od koho jsem se dozvěděl o první demonstraci? Od Rajchla.

Kdo po celé prázdniny otapetovával sociální sítě pozvánkami na demonstraci? Rajchl.

Kdo imrvére všude psal články a horoval za demonstraci? Rajchl.

Kdo měl na první demonstraci nejbouřlivější ohlas? Rajchl.

Kdo před první demonstrací věděl, že existuje nějaký Vrabel a Havel? Skoro nikdo.

Kdo si myslel, že demonstraci svolal Rajchl? Skoro všichni.

Kdo se sebral a na první dobrou přijel za Vidlákem, aby mu řekl o demonstraci? Rajchl.

Kdo měl a má nějakou představu o taktice a o tom, jak usměrnit a znásobit tu energii vzniklou z demonstrací? Rajchl.

Kdo má opravdu viditelný fejsbůkový profil a snaží se tam každý den něco přidat? Rajchl.

A samozřejmě Jana Zwyrtek Hamplová. Ale oni dva v podstatě jedno jsou.

Říkám to od mých prvních deziluzí po druhé demonstraci a všech těch hádačkách a neochotách uznat realitu. Jediné, co máme, je Hamplová v senátu a Rajchl, který politiku žere a objíždí republiku, aby ze své strany fakt něco udělal. Jeho texty i videa mají hlavu a patu. Všechno ostatní už vyšumělo, rozpadlo se a nebo se opájí nereálnými iluzemi.

Vy, co se pohybujete kolem organizace demonstrací, vy prostě posbírejte ty žalostné zbytky spolků, záborů prostranství a peněz, odneste je Rajchlovi, předejte mu to a zameldujte se u něj do služby. Dokud Rajchl bubnoval na demonstrace, tak to bylo slyšet a mělo to logiku. Vraťte se prostě do bodu, ve kterém z nuly vzniklo sto padesát tisíc lidí. Všechny pozdější milníky už byly obráceně. Ze sto padesáti tisíc lidí jich vznikalo stále méně.

Vy, co na henty demonstrace chodíte a nechcete tam jednou stát sami, tak pěkně napište Rajchlovi, ať další demonstraci zorganizuje on, ujistěte ho, že tam přijdete a dáte na jeho slovo. Tohle byl začátek všeho. Tam se musíme vrátit. Do bodu, kdy Rajchl svolával.

Jestli si někdo myslí, že je tu kromě Rajchla ještě někdo mladý, nadějný, co se nezakecá, tak o tom silně pochybuju. Všichni ostatní, co se teď v nějakém odporu angažovali, nic nedotáhli do konce, nebo to nikoho nezajímalo. Je hrozně hezké, že se potká sto lidí se svíčkami. Mně se taky líbilo, když jsem se potkal před demonstrací se svými čtenáři a příznivci. Ale nedělal jsem z toho žádné hogo fogo, že Vidlák zachrání republiku.

Tak nějak se nemohu ubránit dojmu, že paragraf za rozvracení republiky pomocí dezinformací tu bude dřív než třeba projekt Nekrm hydru. Nebo se mýlím?

Kdo by chtěl argumentovat Rajchlovou minulostí, že tu a támhle někomu něco řekl, nebo někoho zablokoval v diskusi, tak na to se vykašlete. Prostě nikdo jiný nezbyl. Neběhá tady deset podobných nebo dokonce lepších. Buď vemte, co je k dispozici, nebo si ještě chvíli užívejte internetové svobody a čekejte na zázrak, který se nestane. Nikdo už nás nebere vážně… zmocněnec Klíma je toho nejlepším důkazem.

Heleďte, já neříkám, že se to povede. Já neříkám, že se podaří něco změnit. Je možné, že to stejně nedopadne. Překážek je i tak víc než dost. Vylučovací metodou jsem se dostal k poslednímu člověku, který s plným nasazením dělá politickou práci, věří v úspěch, nabaluje na sebe lidi a má i nějaké povědomí o taktice. V téhle chvíli tu nikdo jiný než Rajchl není a všechno ostatní je čekání na Godota.

Berte, nebo nechte být. Buď budete ctít realitu a nebo si počkáte na někoho jiného s tím rizikem, že třeba vůbec nepřijde.

To je jediná rada, kterou pro vás mám do nového roku. Už se k tomu nebudu vracet. Řekl jsem vám svůj osobní názor, nic víc. Jestli se podle něj zařídíte nebo nezařídíte, to už je na vás. Nebudu nikomu vyčítat, že to vidí jinak. Jsem člověk omylný, jako kdokoliv jiný. V této úvaze se jednoduše opírám o všechny zkušenosti, které jsem s českou politikou (a českými politiky) v posledních měsících udělal. Pokud má někdo šanci všechny ty dojebané příležitosti alespoň zkusit nějak dát do kupy, tak je to Rajchl. A fakt nevím, jestli už to není tak rozkulačené, že se s tím nic udělat nedá. Prezidentské volby nám za čtrnáct dní ukážou (podle mě chmurnou) realitu.

Čas se krátí a já jinou možnost prostě nevidím.

PF 2023

by Vidlák 30. prosince, 2022


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Odkazy na zdroje informací

Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

Já si nemyslím, že nějaké demonstrace nebo volby mohou něco změnit. V dnešním, tak snadno manipulovatelném internetovém světě, není možné sjednotit tolik lidí se stejným cílem, aby výsledkem byla nějaká změna k lepšímu.
Vlády to ví, cítí se bezpečně a názory a potřeby lidí zcela ignorují. A tak to bude i nadále.

Podle mého názoru je cestou ke svobodě ignorace stávajícího systému a postupné tvoření na upadajícím systému nezávislých a co nejvíce soběstačných komunit.

Ano, vím, že tato cesta není pro všechny. Je to cesta jen pro ty, kteří jsou ochotní něco pro svoji svobodu obětovat a hlavně pak aktivně něco dělat.
Jak se ukázalo během covidu, většina lidí je ochotná klidně obětovat svoji svobodu pro zachování svého zdánlivého pohodlí. Většina nechce převzít odpovědnost za svůj život. Většina se chce s davem nechat unášet třeba i do propasti. Cítí se v tomto davu dobře a říkají si, že ono to nějak dopadne, když je nás tolik.

Ano, myslím, že s davem ke svobodě dojít už nelze. Myslím, že je to pro každého cesta individuální a o to náročnější. OK. Svobodu si asi musím zasloužit a já jsem ochotný pro to něco dělat.

Já jsem na své cestě došel do bodu, kdy jsem pochopil, že i publikování informací ze systému a o systému mě s tímto systémem už moc svazuje. Rozhodl jsem se tedy ukončit publikování jakýchkoli informací o covidu, vakcínách, válkách, vládách, volbách, demonstracích i "západu" a "východu".

Pro mě je dalším krokem ke svobodě ukončení závislosti na informacích.

To je důvod, proč sem pro případné zájemce dávám k dispozici seznam svých odkazů na zdroje informací.


Právo svobodně vyhledávat informace je přímo zakotveno v Listině základnách práv a svobod – Článek 17:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.

Tohle by si měli číst všichni ti bojovníci za tu jedinou pravdu, hlásanou ve jménu vyššího dobra, každé ráno. A pokud nejsou schopni vlastního názoru, tak ať aspoň neuráží ty, kteří jej mají, a chovají se jako svobodní lidé.
(Andor Šándor)


Propaganda je všude a na všech stranách. Bohužel zároveň jsou potlačovány všechny jiné názory. Je to proto, že propaganda už od migrační krize a hlavně pak od covidu nemá argumenty, aby lidi přesvědčila o správnosti svého pohledu a tak musí opačné názory aktivně potlačovat. Jinak by hrozilo nebezpečí, že lidé začnou přemýšlet a dělat si vlastní názor. Není v zájmu současných vlád a to jak západních, tak i ostatních, aby lidé měli vlastní názory. Pro většinu lidí je tato strategie vlád přijatelná, protože ve složité době mohou přijmout nějaká předložená vysvětlení a nemusí se tím dále zabývat.
Hodně lidí také potřebuje neustálé ujišťování, že jejich už přijatý názor je ten správný. Je velmi obtížbné sám sobě přiznat, že situace není taková, jak ji člověk chápal a třeba i prezentoval před svým okolím. Je to začarovaný kruh.
Jednu stranu pohledu na současný svět může každý vidět z mainstreamových médií. Pokud vás ovšem aspoň trochu zajímá, jak se věci mají ve skutečnosti, musíte se na situaci podívat z více stran. Pohled z jedné strany jen zcela ojediněle poskytne správný obraz.

Pokud chcete vidět věci trochu reálněji než právě jen z pohledu jedné strany, připravil jsem pár odkazů na facebookové profily, facebookové stránky, telegramové kanály, zálohy videí a další zdroje informací, kde můžete současný stav světa vidět i z dalších stran.


Facebookovou stránku tohoto webu najdte zde ...



neČT24 (https://t.me/neCT24)

Venca Březina (https://www.facebook.com/profile.php?id=1531135262)

Aktuální zprávy z Telegramu (https://www.facebook.com/profile.php?id=100088136841256)

Medvěd Brtník (https://vk.com/id281120269)

Český List (https://t.me/LussiList)

Český List (https://ceskylist.cz/)

Stanislav Stanislav Stýblo (https://www.facebook.com/profile.php?id=100007252994852)

Stanislav Stýblo (https://vk.com/standa57)

PROTIPROUD oficiální (https://t.me/protiproudpetrahajka)

PROTIPROUD web (https://protiproud.info/)

Incorrect CZ (https://t.me/incorrectcz)

Petr Viktorýn (https://www.facebook.com/viktoryn)

Petr Aviatik-Markvart (https://www.facebook.com/petr.aviatikmarkvart.1)

Richard Perman (https://www.facebook.com/profile.php?id=100010125129763)

Michal Rusek (https://www.facebook.com/michal.rusek.7)

https://t.me/konzervace (https://t.me/konzervace)

Pavel Cimbal (https://www.facebook.com/xcimbal)

Vidlákovy Kydy (https://www.facebook.com/profile.php?id=100083752573959)

Vidlákovy Kydy web (https://www.vidlakovykydy.cz/)

Vidlákův Šafář (https://www.facebook.com/profile.php?id=100083400357468)

Marek Sterzik (https://www.facebook.com/marek.sterzik)

Pavel Šik (https://www.facebook.com/pavel.sik.1)

Mischel Julia (https://www.facebook.com/profile.php?id=100007520595605)

MUDr. Ivan David (https://www.facebook.com/MUDrIDavid/)

Petr Hampl (https://www.facebook.com/DrPetrHampl)

Aby bylo jasno (https://www.facebook.com/ABJasno/)

Aliance národních sil (https://www.facebook.com/aliancenarodnichsil/)

Pavel J. Hejátko (https://www.facebook.com/profile.php?id=100002295716127)

Redakce NF Svědomí národa (https://www.facebook.com/svedominarodacze)

Svedomi-naroda.cz (https://www.facebook.com/svedominarodacz/)

COVID zápisky (https://www.facebook.com/COVIDzapisky)

COVID zápisky (Lucia Houfková) (https://t.me/COVIDzapisky)


Archiv videí 1 (https://files.fm/bezcenzury/files)

Archiv videí 2 (https://files.fm/bezcenzury2/files)

Archiv videí 3 (https://files.fm/bezcenzury3/files)

Jak Francie prochází ekonomickou krizí?

Minulý víkend se v Mnichově a Bruselu konaly tisíce shromáždění proti rostoucím cenám potravin a energií. Demonstranti vyslovili požadavky na zrušení protiruských sankcí a kritizovali NATO.

Podobné projevy však probíhají po celé Evropě již více než měsíc. Nedochází však k žádným viditelným změnám v politice evropských států ani k jiným praktickým výsledkům akcí.

Společně s francouzským kanálem @terrabellum jsme se podívali na ekonomickou situaci ve Francii a pokusili jsme se pochopit, zda nespokojenost veřejnosti může vést ke skutečným politickým důsledkům.

🔻 Co trápí obyčejného Francouze?
Častým problémem je zdražování elektřiny a v důsledku toho zdražování dalšího zboží. Ve Francii vláda vynakládá velké částky na boj s inflací, která je oficiálně pouze 6–7 %. Kvůli růstu cen energií jsou všechny evropské země nuceny nakupovat plyn za vysokou spotovou cenu. Podíl výroby plynu ve Francii je přitom zanedbatelný a činí pouhých 6 %, kde právě ruské „modré palivo“ tvoří mizivé 1 %. To ale nebrání médiím páté republiky v tom, aby lidem úspěšně prodávala myšlenku, že za energetickou krizi a její důsledky může Rusko.

🔻 A co, 1 % ruského plynu může ovlivnit obecnou cenovou hladinu ve Francii?
Částečně ano: je to způsobeno strukturálními problémy evropského trhu.
▪️ Dříve byly ceny elektřiny ve Francii určovány státním monopolem Électricité de France, který umožňoval podnikům pracovat na dlouhodobých smlouvách a plánovat výrobu.
Potřebné objemy výroby zajišťovala velká flotila jaderných reaktorů, které vyráběly 70 % elektřiny.
▪️ Poté však v EU pod záminkou rozvoje konkurence došlo ke změně pravidel pro práci na trzích. A energetické společnosti, které ztratily své monopolní postavení ve svých zemích, byly nuceny mezi sebou soutěžit.
V důsledku toho se společný evropský trh změnil na burzu, v níž dominovaly nikoli místní společnosti, ale americké investiční fondy. Kolísání cen uvedlo do pohybu velké kapitály, které spekulantům umožnily profitovat z volatility, a samotné burzy z provizí.
Přeměna trhu z monopolního na burzovní trh značně zpomalila rozvoj evropské dopravy, telekomunikací, energetiky, letectví a dalších odvětví.
▪️ Nepředvídatelná výše cen elektřiny zkrátila plánovací horizont všem investicím a zpomalila rozvoj projektů s návratností 5 a více let. Rána proto dopadla na high-tech průmysl.
▪️ S počátkem SVO dostala západní elita příležitost využít image vhodného vnějšího nepřítele, kterému lze připsat ekonomické problémy, které doprovázejí proces ničení suverénních ekonomik a vytváření jednotného evropského trhu.

🔻 Ceny tedy vyletí vzhůru a donutí celou zemi vyjít do ulic?
Sotva, protože obrovské množství dotací výrobcům elektřiny slouží k udržení minimální komfortní úrovně spotřeby. To vám umožní udržet růst maloobchodních cen a zabránit masovým nepokojům.
Ale evropský průmysl nemůže takovou pomoc odnikud očekávat. Výroba je odříznuta od levné energie a buď uzavřena, nebo přesunuta do Spojených států. Z dlouhodobého hlediska to Evropu připraví o obrovské množství pracovních míst.
Tvrdá konkurence úspěšně ničí drobné podnikatele a snižuje podíl střední třídy. Právě tato poměrně dobře fungující a nezávislá vrstva evropské společnosti stále brání konečnému vytvoření společného trhu EU.

🔻 Francie, stejně jako ostatní země EU, je proto v dohledné době deindustrializována.


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.

Posledních pět minut

Už vícekrát jsem tu psal, že mě letos nejvíc překvapuje, kolik toho ten náš systém vlastně vydržel. Začalo to dobou covidovou, kdy jsme byli dlouhou dobu zavření, mělo to vliv na ekonomiku a doteď na to doplácíme, ale v podstatě pořád se tu dá žít. Teď máme už tři čtvrtě roku válku na Ukrajině, během které se vláda postarala, abychom to fakt neměli jednoduché, ale pořád se před vámi v supermarketu otevřou dveře, pořád vám paní na pokladně „nakliká“ nákup a pořád zaplatíte kartou, mobilem nebo v hotovosti.

Ceny základních potravin stouply skoro na dvojnásobek, ceny energií se zečtyřnásobily, na auta jsou pořadníky, energetičtí experti si vozí dřevo do Prahy v předtuše dramatických časů, cena pšenice je také skoro dvojnásobná, každou chvíli slyšíme o nějakém krachujícím podniku, do toho nám EU přitvrdí s emisními povolenkami… a ejhle, nezaměstnanost je stále nízká, hlady ještě pořád nikdo neumřel, a jak mi vysvětlili hoši od Saubere Energie Morgens, všichni bez problémů zvládají platit své energetické závazky.

Těch případů, kdy nám babička nemá na plyn a musí chodit na klestí, těch je vlastně hrozně málo. Nebo se alespoň jeví, že jich je málo.

Vlastně už rozumím, jak jsme mohli vydržet být třicet let krmelcem Západu. My prostě máme v sobě nějaký nezmapovaný proud. Nějakou schopnost adaptace na nejhorší podmínky. Nějak to umíme zařídit, že i když nás okrádají horem dolem a zcela legálně, pořád to nějak dáváme. I přes všechny ekonomické reformy, které nám naordinovali, přes všechno, co tady rozkradli, zničili, odvezli a zrušili, pořád to nějak jde.

Už za Marie Terezie se říkalo, že český sedlák je jak vrba. Čím víc ji rveš, tím víc roste.

Dolním deseti milionům zdvojnásobili náklady všeho. A místo aby se okamžitě všechno sesypalo, tak to sice trochu skřípe, padá z toho omítka, trochu se zkroutily veřeje, ale pořád je to funkční. Největší důkaz českých schopností. Máme vlastnost, kterou nikdo nevidí, nikdo se jí nezabývá, jen se jí takhle okrajově dotkneme, ale je asi důležitější než všichni Fialové, Babišové, Sobotkové, Nečasové, Topolánkové, Zemani a Klausové dohromady.

A ještě těm babičkám v nesnázích pomáháme…

Překvapuje mě, s kolika bohatými lidmi jsem se potkal a zjistil, že jsou na naší straně. Překvapuje mě, odkud se mi dostalo zastání, a naopak, odkud přišly odsudky. Překvapuje mě, s jakou vervou vláda vrtá díry do lodě, ale ještě víc jsem vyvalený z toho, kolik lidí ty díry dnes a denně záplatuje a dělají to ze svého.

My jsme prostě národ posledních pěti minut. To je totiž zhruba ten čas, za který se na Titaniku událo všechno podstatné. Do té doby se ta loď jen zvolna nakláněla. A dole pořád běhali topiči a strojníci a postarali se, aby se loď potopila s rozsvícenými světly a s hudbou.

Jen… ta naše životaschopnost je i antitezí revolučních nálad. Proč dělat revoluci, když vždycky vymyslíme, jak vyváznout? Proč dělat odboj, když naše šedá zóna, šedá ekonomika, osobní kontakty, lidská vzájemnost a improvizace to vždycky nějak udělají? Vždycky je někde nějaký zapomenutý úředník, vedoucí pracovník, schopný člověk a šikovný manažer, kterého zapomněli vyhodit při povolebních čistkách, který jde a bez publicity zachrání neuvěřitelně moc.

Například by mě hrozně zajímal příběh, jak se to udělalo, že sice začala válka na Ukrajině, ale z Ruska sem ještě přiletěla letadla s jaderným palivem pro naše elektrárny. Dokonce několikrát. Vsadím se, že to celé bylo založeno na osobní odvaze nějakého vysoce postaveného jednotlivce, který k tomu dal příkaz a nevěděl, jestli ho za to nevyhodí.

Ve skutečnosti se v Česku Titanic potopí jen jednou za pět set let. Jinak to tady vždycky nějak provizorně opravíme a když tak přestoupíme na jinou loď. Jen málokdy jsme nuceni skutečně bojovat o holou existenci. Vždycky se v našem národě najde dost bezejmenných blbců, kteří to nevzdají a i přes klacky pod nohama jdou a nějak to zachrání.

V jaké jsme situaci? Loď se nám pěkně nahnula a slušně nabírá vodu. V podpalubí se už bojuje o holou existenci, ale bojuje se o ni až neuvěřitelně úspěšně. Co bude dál? Zase se najde někdo, komu nebudeme moci dost poděkovat, kdo to nějak na poslední chvíli ucpe? Nebo přijde někdo, kdo vymyslí, jak to zase chvíli táhnout dál? A nebo přijde ta velmi řídká zkušenost, kdy to fakt nepůjde zachránit a prostě se potopíme? Nezaměstnanost nijak dramaticky neroste, ceny benzínu dokonce klesají. Kdyby se ceny elektriky vrátily na loňskou úroveň, vlastně by skoro nebylo o čem mluvit. Sledujeme takové to poslední zlepšení stavu pacienta těsně před smrtí? Nebo to proti všem předpokladům dopadne jako obvykle?

Nebo ještě dostáváme čas na klidné vánoce?

Podle všech ukazatelů bychom měli být totálně v háji… ale nejsme. I henten plyn nám vystačí ještě na sedmdesát dnů… a možná i déle. Nebo nám pánbůh prostě dává ještě pár dní na seznamování a vzájemnost? Máme ještě chvíli času, abychom se sblížili, navštívili a připravili na to, co přijde?

Prosím, dejme si na těchto vánocích záležet. Možná loď ještě udržíme na hladině. Ale kdyby ne, ať je tento sváteční čas alespoň hezkou vzpomínkou.

Vidlák 19. prosince, 2022


Převzato z Facebooku.
Převzato v dobré víře, že je tyto informace potřeba šířit dále a že FB je může kdykoli odstranit.